Kresba: Takeši Obata
Co si budeme povídat, manze jsem nikdy moc nedal. Ne, že by mě nezajímala, naopak, slyšel jsem o ní hodně dobrého, ale prostě jsem si nikdy žádnou mangu nekoupil. V knihkupectví jsem ale takhle jednou uviděl první díl „Death Note: Zápisník smrti“ a řekl jsem si, že by to možná přece jen stálo za to, protože tohle je manga o látce, která mě docela zajímá. Není to klasický horor, spíš drama s hororovými a mytologickými prvky, ale přesto si myslím, že tenhle komiks má potenciál zaujmout široké spektrum čtenářů. I přesto, že je to manga, i přesto, že je to japonské. Naopak, je to právě z těchto důvodů, protože manga rozhodně nejsou jen ty rozesmáté ksichtíky.
Pro ty, co mangu čtou, to není nic nového, ale proto, že je tohle
první recenze na mangu, kterou tu zveřejňuji, tak myslím, že stojí za to si
říct trochu o tom, jak manga kniha skutečně vypadá a proč je rozdílná. Čte se jinak,
odzadu a zprava doleva. Nejsme na to moc stavění, ale snadno si na to zvyknete.
Manga je tímhle způsobem kreslena proto, že Japonci tak prostě čtou. Je to sice
výrazná odlišnost, když je tento formát zachován i pro Evropu, ale to to krok pochopitelný. Vše by se muselo zrcadlově obracet,
protože bubliny by musely být na druhé straně. Vydání v původním formátu je jednodušší způsob, jak mangu
zachovat, je to i požadavek společnosti, která vlastní práva. Nakonec je z knihy hned patrné, že je to něco, co není úplně očekávané, že je to něco trochu jiné.
Když se nad příběhem komiksu „Death Note“ zamyslíte, je to
vlastně strašně jednoduché, ale jakmile se do něj začtete, je to síla. Ten
příběh je tak promyšlený, zároveň se před vámi vrství a dál se rozšiřuje a
zvětšuje, nabývá na síle s tím, jak se dostáváte dál, jak zjišťujete další
okolnosti o tom, jak zápisník smrti funguje. Light je neobyčejný kluk. Je skoro
geniální, velmi vyniká ve škole a to na národní úrovni. A právě jemu se do
rukou dostává zápisník smrti. Stačí do tohoto zápisníku napsat jméno nějakého
člověka, toho si v hlavě představit a tento člověk zemře. Jak říkám,
myšlenka celkem jednoduchá, ale vpravdě geniální.
Zápisník smrti je obvykle majetkem smrtonošů (božstvo smrti, i když podle jejich podoby pro nás vypadají spíše jako démoni), ale
když se dostane do rukou člověku, tento se se zápisníkem stává propojený. A
spojuje se i s původním vlastníkem, smrtonošem. Light se tak seznamuje se
smrtonošem Rjúkem, který ho od chvíle, co Light na zápisník sáhl, bude
doprovázet. Jak naložit se zápisníkem smrti? Jak ho využít? Využít ho vůbec?
Jakmile o tomhle začnete přemýšlet, musíte si položit i otázku, co byste
s takovou věcí dělali vy? Osobně jsem docela rád, že takové zápisníky
neexistují, alespoň doufám, protože to by byl opravdu masakr.
„Death Note: Zápisník smrti“ rozhodně není pro každého a myslím
si, že je to dospělejší verze mangy, i když nikoli úplně dospělá. Kresba je
přece jen místy stále spíše mírnější a není zde nic, co by výrazně šokovalo.
Myšlenky, které jsou zde však prezentovány, jsou dostatečně silné, téměř až
filosofické. Osobně se těším na další díly a docela jsem napjatý, jak to bude
pokračovat. Už dlouho se mi nestalo, aby mě kniha takhle dostala. „Death Note:
Zápisník 1“ to ale zvládl dokonale. 90 % jen proto, že tohle je seznámení se a
že si myslím, že to může být ještě lepší.
Na závěr krátké shrnutí toho, o čem jsou jednotlivé stránky, do kterých je každá kniha dělena.
Stránka 1: Nuda - Co se stane, když se nudíte a do ruky dostanete zápisník smrti? Někdo zemře
Stránka 2: L - Když lidé umírají, někdo si to dá dohromady a povolá toho nejlepšího detektiva - L
Stránka 3: Rodina - Light Jagami je vrahem, to víme, ale jak vyšetřování souvisí s ostatními členy rodiny?
Stránka 4: Proud - Lidé umírají a strach má i policie
Stránka 5: Oči - Chtěli byste oči, díky kterým vidíte, kolik času každému, na koho se podíváte, zbývá?
Stránka 6: Vyšetřování - Light si hraje s policií
Stránka 7: Terč - Light zjistí, že už nemůže být úplně v klidu
Komiks "Death Note: Zápisník smrti 1" vydalo nakladatelství
Crew - můžete
zakoupit v eshopu Seqoy.
Žádné komentáře:
Okomentovat