Když jsem se dověděl, že chce Comics Centrum vydat komiks "Ragemoor",
musím říct, že jsem byl překvapený. O to více mě zarazilo, že tak
činí dokonce ve sběratelské edici. Kdo tenhle komiks vlastně zná? Obavy byly
hodně rychle rozmělněny rekordem ve vyprodání limitované edice. 100 kusů
limitované edice, prodej začíná v 12:00 dne 23. května 2013 - prodej končí v
12:52 toho samého dne. Lidé vykoupili celou
limitku za necelou hodinu, to je rozhodně úspěch. Otázkou je, jestli tak činili
proto, že je to skvělý komiks, nebo proto, zda je to limitovaná edice, a to
samo o sobě je mnohdy zásadní argument ke koupi. Pojďme se tedy
podívat na to, kde je pravda.
Původní komiks začal v USA vycházet v nakladatelství
Dark Horse v březnu roku 2012 ve formě sešitů. Poslední čtvrtý sešit vyšel v červnu
2012 a již v listopadu téhož roku vyšlo souborné vydání komiksu, a to rovnou v
pevných deskách. Pravda, je rozhodně zajímavé, že komiks rovnou vyšel hned v pevných
deskách. Do jisté míry je to jistě dáno i tím, kdo komiks kreslil. Kreslířem je
Richard Corben. Osobně mám jeden problém hned s ním. Ač je Richard Corben člen Eisnerovy síně slávy, nic to nemění na tom, že jeho styl mi prostě jen tak
nesedne. I když umí nakreslit skutečně realistické postavy, navíc má skvělou
kresbu z hlediska využití světla a stínu, jeho používání černé a šedé je skoro
dokonalé, pořád prostě nejsem schopný překousnout ty jeho divné tvary.
Problém mám třeba hned s postavami. Mají to být černoši? Na
tom bych neviděl nic špatného, ale vzhledem k tomu, že strýc se
sestřenicí, kteří na hrad Ragemoor přijíždějí za hlavní postavou, Herbetem,
mají černošské rysy, předpokládal bych je i u Herberta. U něj ovšem chybí. Je
to trochu zvláštní a v černobílém provedení, v němž komiks vyšel i
původně, to vytváří trochu podivný dojem. Na druhou stranu, jakmile dojde na
kresbu monster a přerostlých zvířat, kresbě není možné nic moc vyčíst, stejně
jako kresba hradu Ragemoor, u které vám dojde, proč si právě Corbena vybral pro
spolupráci na "
Hellboyovi" i Mike Mignola.
Něco od Corbena už u nás vyšlo (příběh „Makoma“ ve sbírce "
Hellboy:Pražský upír a další povídky" a také komiks "
Hellblazer: Těžké časy"), ale Jan
Strnad byl celkem velkou neznámou (pouze povídka v úplně první "
Crwi" a také v komiksovém sešitu "
Záhadný Spider-Man 11"). České jméno má po předcích, ale sám byl již
narozen v Americe. Hezké je, že mu bylo dáno české jméno, respektive česká
podoba tohoto jména. To moc nehovoří o tom, že je dobrý scénárista. Spolu s Richardem
Corbenem už ale spolupracovali na komiksech "Den", "Mutant World" nebo "Jeremy
Brood". Ani jednoho jsme se u nás nedočkali. Pro většinu čtenářů tak byl Jan
Strnad nepopsanou stránkou. Co před nás v komiksu "Ragemoor" postavil?
Ragemoor je hrad, starobylý a podivný, kde žije Herbert se svým
šíleným otcem, sluhou Bodrickem a kupou dalších poskoků, s nimiž se neseznámíme postupně a kdybych o nich něco prozradil, zkazil bych překvapení. Na Ragemoor přijíždí Herberův strýc s domnělou sestřenicí,
která je ve skutečnosti jen herečkou. Herbert dospělou Anorii nikdy nepoznal, a tak švindl neodhalí.
Hostitel své návštěvě vypráví zajímavý příběh o tom, že Ragemoor vlastně není
hrad, ale je to podivný organismus, který se mění, roste, každé ráno je trochu
jiný. Dějí se zde skutečně děsivé věci. Hosté samozřejmě nevěří, ale vzhledem k tomu,
že musejí na hradě přečkat noc, sami velmi rychle pochopí.
Co se spolupráci Strnada a Corbena nemůže vzít, to je skutečnost,
že jsou schopni dokonale vystavět atmosféru. K tomu se vyjádřil i ředitel
Comics Centra Václav Dort: "S minimem postav vytvořil Strnad nádherné
atmosférické dílo, které klade důraz spíše na mezilidské vztahy, než na
bezejmenné hrůzy nebo hektolitry krve. Jeho dialogy jsou funkční a nápady
neortodoxní." S tím, co vytváří hrůzu, nelze úplně souhlasit. Strnad se velmi inspiroval Lovecraftem v jeho
vesmírném děsu a hrůze nepopsatelné, kterou se díky Corbenovi popsat podařilo.
Hrůzy, které na nás číhají, jsou poměrně jasně definovány. I když je jejich podoba celkem jednoduchá, stejně dává komiksu ten správný impuls. Vždyť nás děsí přece tak jednoduché organismy jako červi. Právě v tomto
směru, ve vystavění hororu nikoli lidského, ale založeného na monstrech, Corben
exceluje, kdežto Strnad zase ve svém scénáři dává větší důraz na rovinu
psychologickou. Tady pak dochází k určitému tření mezi záměry obou tvůrců. Konstrukce hradu je v kontrastu s destrukcí lidského
života. Není to vždy úplně pozitivní.
Ve scénáři je možné najít kafkovské motivy. Hned se nabízí
spojitost s novelou "Proměna", kde se Řehoř Samsa promění v brouka a
zjišťuje tuto skutečnost ráno, po probuzení. Strnad problém pojal z jiného
pohledu, přesto navazuje na Kafkovu existenciální strunu a nachází naději tam,
kde je na první pohled jen destrukce. Jenže je to naděje lichá. Co vytrpíme, abychom zachránili
svět? Anebo je správná otázka tato: Jsme tak moc slabí, že se raději podvolíme,
aniž bychom se pokusili o hrdinský čin?
I když má komiks jednoznačně zajímavé prvky a je nadprůměrný, což
jsem si, přiznám se, po prvním přečtení v originále nemyslel, po druhém
přečtení musím zhodnotit, že zde něco navíc skutečně je. Nikoli však tolik, aby
si komiks zasloužil hodnocení výrazně nadprůměrné. Kde jsou chyby? Co se mi nezdá? Strnad
využívá jen pár postav, ale rozehrává před námi poměrně rozsáhlou mytologii,
která by si zasloužila více prostoru. K tomu, jak je mytologie
rozsáhlá, je pak pointa příběhu neskutečně slabá a navíc předpokládaná. Sem tam
budete mít pocit, že scénárista už prostě nevěděl, co do děje vložit, aby to
bylo ještě zajímavější, ještě odlišnější. To pak vyvolává určitou brakovost,
kterou osobně uznávám, brak je dle mého pojem, který byl hloupě zprofanovaný,
ale Strnad se snaží brakovost zakrýt spisovatelskými kudrlinkami, možná až
trochu zbytečně. Přesto se jemu a Corbenovi podařilo vytvořit něco, co v moderním
komiksu tak často nevídáme – atmosférický gotický horor v duchu klasických
tvůrců jako Poe, Lovecraft nebo Dunsany.
Minimálně 5 % z hodnocení dělá i české vydání, které je
provedeno skutečně skvěle, je to kvalitní pevná vazba (a jen pevná vazba,
komiks v paperbacku nebyl vydán), navíc doplněná výtečným překladem Jana
Kantůrka, u něhož je pokaždé poznat, že si s textem neskutečně vyhrál.
Mluva vás zavede do té správné doby, a to je jen dobře. Dojem z komiksu se
tak prohlubuje. V závěru nás ještě čeká bonusová galerie, kde vidíte, jak
Richard Corben pracuje, což je myslím velmi zajímavý náhled do jeho tvorby. Komiks "Ragemoor" vyšel v limitované edici, která obsahuje pevnou schránku na
komiks, certifikát, plakát, záložku a rukavice na čtení. V úvodu jsem zmínil otázku, proč byla speciální edice tak rychle vyprodána? A odpověď? Asi částečně i kvůli příběhu, ale hlavně si myslím, že to byl dobrý marketing.
Žádné komentáře:
Okomentovat