Kresba: Charlie Adlard a Cliff Rathburn
Když se dostanou ven noví "Živí mrtví" v české verzi, většinou příliš neváhám a okamžitě si je běžím koupit. Tentokrát jsem přece jen trochu zaváhal, kupovat si každý komiks, co bych chtěl, není finančně úplně sranda, ale nakonec jsem neodolal a komiks jsem si zajistil. A stejně jako u předchozích dílů "
Živí mrtví: Staré dobré časy", "
Živí mrtví: Míle a míle" a "
Živí mrtví: Bezpečí za mřížemi" i zde jsem se neskutečně bavil. Ne, že bych se smál, ale znovu jsem prožíval osudy svých oblíbených hrdinů. Na rozdíl od některých knih, živé mrtvé hrdiny nemám spojené s filmovými představiteli, ale pořád to jsou pro mě ti, co jsou nakreslení v komiksu, takže žádný Andrew Lincoln a jemu podobní.
Naposledy jsme se s hrdiny rozloučili ve vězení, kde našli dočasné útočiště, ale nebylo to rozloučení právě laskavé. Byli napadeni vězni, kteří se proti nim vzbouřili a chtěli, aby odešli. Anebo je zastřelí. Začínáme přesně tam, kde se skončilo, a dovídáme se, jak byla vzpoura dvou ozbrojených vězňů potlačena, a to jejich vlastní hloupostí. Když už se pro vzpouru rozhodnete, zavřete aspoň dveře. Hrdinové tak nemusí odejít, pouze musí hodně tvrdě bojovat o své místo ve světě a o své útočiště.
I když by se zdálo, že postavy konečně mohou najít klid, protože mají kde žít, nemusí se tolik bát nemrtvých, stejně nic není v pořádku. Jejich životy se hroutí a konečně to pociťuje na plné koule i Rick, který se zdál neochvějným majákem mezi všemi přeživšími. On se stal jejich vůdcem, ale on je i tím, který prolomí tabu, a to hned na začátku knihy. Právě událost, ke které dojde během potlačování vzpoury je tou, která udává směr, jakým se vydá celý příběh této sbírky. Přátelství se hroutí, životy se ztrácejí a znovu se vrací v podobě, kterou nechceme, vztahy dostávají pořádné rány, ale nové vztahy vznikají a kvetou, setkáváme se s novou postavou, která ještě zamíchá s dějem, jak naznačí hned při svém entrée.
Pokud od "Živých mrtvých" čekáte nářezový akční komiks, nekupujte si ho. Tohle není jednoduchá jízda, naopak, děj se soustředí na drobné detaily, na drobné konflikty, a to vše neustále na pozadí zombie apokalypsy. Ale nezapomíná na nemrtvé, to vůbec ne, jen je to zároveň – a především – skvělá studie lidského druhu a toho, jak se dokáže chovat i v těch nejvyhrocenějších situacích. Myslíte si, že se dokáže člověk změnit? Pokud ano, tak musím souhlasit. Mění se hlavně negativním směrem. Ale stejně tak zůstávají lidé stejní, jako před tím. Není to tak jednoduché, jak by se zdálo.
Robert Kirkman ukazuje, že dokázal rozpracovat neskutečně silný příběh poměrně malé skupiny lidí, rozpracovat ho takovým způsobem, že se nemusíme bát, že by mu došel dech. Máme za sebou čtyři sbírky a ono se skoro nic nestalo. Přitom jsme ale ušli už strašně daleko a máme za sebou první rok událostí. První rok, kdy přeživší sice nevládnou světu, ale snaží se, co to dá, najít si místo, které jim ještě patří. Výtečný epický komorní příběh, který podává skvělý psychologický pohled na chování člověka. Král zemřel, ať žije král, chce se říct, ale Romero stále ještě žije a já doufám, že nás ještě uchvátí. Moc bych mu to přál, ale Kirkman už má své místo mezi legendami zombie hororu také jisté.
Žádné komentáře:
Okomentovat