Kresba: Charlie Adlard a Cliff Rathburn
Většina recenzí na knihu "Živí mrtví: Ticho před bouří" bude asi začínat stejně. Využije se podtitul knihy k tomu, aby se popsalo, že ta kniha není zrovna z nejlepších. Já si rovnou dovolím říct, že je to díl nejslabší z těch, které u nás vyšly. Je to pochopitelné, někdy to prostě muselo přijít. Já si jen říkám, že to bude jistě proto, aby to do nás Kirkman s Adlardem a Rathburnem příště naprali skutečně ve velkém.
Nechci říkat, že tenhle příběh je o ničem, to ne, stane se zde jedna zásadní událost, která s vámi zase zamává, ale jinak máte pocit, že místy sledujete něco, co se podobá seriálu "Tak jde čas" a podobným. Hodně se tu řeší vztahy, hodně se tu řeší city, máme tu jednu svatbu. No, když se to řekne takhle, tak to prostě není úplně ono. Musíme si však uvědomit, že tohle je sociální drama, je to o vztazích. Přiznám se však, že i já, který sérii zbožňuji a velebím, jsem se chvílemi nudil.
Kdyby komiks vycházel v omnibusech, těchto několik kapitol se prostě přejde jako mezihra, ale když to vyjde jako samotná kniha, je to trochu problém. Jako kdyby se tvůrci omlouvali již v názvu za to, že kniha bude trochu poklidnější. Jmenuje se to "Ticho před bouří", tak co jste čekali? Nějakou apokalypsu? Ta teprve přichází, to je snad jasné. No, opravdu doufám, že je to jasné. O Kirkmanovi bych však příliš nepochyboval. Do série dává srdce a myslím, že nás opět uchvátí. Vždyť poslední strana nás navnadila hodně silně, i když bylo poměrně jasné, že se zrovna tahle postava vrátit musí.
Když se čtou "Živí mrtví" je potřeba si uvědomit jednu základní věc. Tohle je nekonečný příběh a jako takový ho musíme chápat. Když je něco tak dlouhého, rozsáhlého, je prostě nevyhnutelné, že chvílemi přijdou momenty, kdy se neřeší tak závažné věci. Navíc, zamyslete se nad tím. Zombie žánr vlastně není akční žánr. "Noc oživlých mrtvol" není filmem, který by se vyznačoval přílišnou akcí. Jeho síla je právě ve chvíli, kdy se lidé snaží přežívat, snaží se ukrývat, ale jejich spolupráce prostě nefunguje. "Živí mrtví: Ticho před bouří" jsou přesně takovou ukázkou toho, jak lidské vztahy nemohou fungovat dokonale v době klidu, natožpak v době krize. Každý je tak specifickou individualitou, že na krizi budou reagovat trošinku jinak po svém.
I když se dá na knize rozhodně najít něco pozitivního, přece jen se trochu víc těším na to, až vyjde další díl, kde se konečně stane něco, co dějem zahýbe, a to pořádně. Někdo musí zemřít. Můžeme tedy jen čekat, kdo to bude. Anebo se stane ještě něco horšího? Naštěstí už nemusíme čekat tak dlouho
Crwecon je za dveřmi a právě tam bude mít kniha "Živí mrtví: Zrozeni k utrpení" svou premiéru. Tu byste si neměli nechat ujít.
Žádné komentáře:
Okomentovat