Moc českých komiksů tu nemám a já se vlastně sám divím, proč tomu tak je. Ale není to zase tak zvláštní. Ty komiksy nemají svoje jméno, nejsou dostatečně propagovány. A to je špatně. Není to jen škoda, ale je to opravdu špatně. Právě například příběh "Tajemný hrad v Karpatech" od Petra Kopla (anebo jakékoli další dílo z jeho viktoriánské ságy) by si zasloužil pořádný marketing, pořádnou propagaci, protože to je komiks, který člověku ukáže, že tu máme nadané autory, a to jak po stránce výtvarné, tak především po stránce vypravěčské. Jenže ouha, někdo asi českým komiksům nepřeje. O tomhle díle jsem věděl, ale až když se ke mně skutečně dostalo, zjistil jsem, že je to vlastně poklad, který si rozhodně zaslouží naši pozornost. Nevadí, že to není o superhrdinech, nevadí, že je to podle poměrně staré knihy, protože, a to je nejdůležitější, se u toho budete bavit.
Nemyslím to tak, že se budete u komiksu smát, až se budete za břicha popadat, myslím to tak, že budete s napětím sledovat, co se stane dál, jak se příběh prohloubí, jak skončí. Jules Verne je v současné době autorem zapomínaným a mně osobně je to velmi líto. Nemyslím to tak, že by se mělo zapomínat úplně na to, co vytvořil, naopak, stále je inspirující, ale spíše pro tvůrce než pro čtenáře. Jeho knih najdete v knihkupectvích velmi málo, ale k jeho tvorbě se vrací filmoví autoři, ale také komiksoví autoři. U nás ho začala vydávat Grada Publishing v úzkých sešitech a snaží se tak tohoto vskutku geniálního tvůrce přiblížit i jiným čtenářům. Bohužel v tomhle případě skutečně nevěřím tomu, že by mohlo fungovat adaptování do komiksu. Ne v této podobě. Něco jiného je ale komiks Petra Kopla "Tajemný hrad v Karpatech".
Petr Kopl vzal klasický příběh, který známe hlavně díky českému filmu stejného jména, ale zde nemá smysl jakýmkoli způsobem srovnávat. Kromě toho, že Petr Kopl vzal toto klasické dílo, vzal si jich na paškál ještě několik. Již díky vydaným komiksům "
Dracula" a "
Sherlock Holmes - Pes baskervillský" je patrné, že nám tady vzniká něco většího. Do jednoho ranku se nám tak dostávají autoři jedné éry - Jules Verne, H. G. Wells, Robert Louis Stevenson, Bram Stoker, Edgar Rice Burroughs a také Sir Arthur Conan Doyle. Že vám to začíná být trochu povědomé? Ano, doslova se nabízí určitá paralela s opusem Alana Moora s názvem "Liga výjimečných". Petr Kopl však nevytváří žádnou ligu, i když i v jeho případě dojde na určitá společenství, rozhodně to není kopírování britského scénáristického velikána. Petr Kopl se vydal vlastní cestou a vlastním způsobem propojuje jednotlivé příběhy, které na první pohled nejsou propojené. Vytváří si vlastní zápletky a objevuje nové rozměry.
Jak už jsem sám kdesi popisoval, a nejsou to jen mé myšlenky, dnes už neexistuje nic originálního, ale všechno je napsáno, je pouze třeba najít nové způsoby, jak se na staré příběhy podívat. Petr Kopl má slova potvrzuje a ukazuje, že na tomto trendu není vůbec nic špatného. Naopak, pokud se to dělá s umem, zajímavě a správně (podle Patrových vlastních slov je hlavním účelem jeho příběhů pobavit), tak pak vzniká nové dílo, které má smysl, které nechce pouze parazitovat na slavných předchůdcích. Petr Kopl tohle dokázal. Vzal příběh, naprosto ho rozebral, vzal si prvky z jiných příběhů a vytvořil zajímavou směs, která společně funguje dokonale. Až překvapivě. Jen to dokazuje, že tohle je autor, který umí vyprávět příběhy, uznává minulé velikány a je schopen si z nich půjčit to nejlepší aniž by se oni museli v hrobě obracet. Když budete číst komiks "Tajemný hrad v Karpatech" nebudete mít pocit, že čtete Verna, ale budete mít pocit, že čtete Kopla, a to je dobře.
Petr Kopl si vytvořil vlastní svět, vlastní rozsáhlý projekt, který si užijí jak lidé, co mají rádi Verna a další klasiky, ale tak i lidé, kteří je neznají. Samozřejmě, ti, co už četli něco od starších mistrů, si užijí jednotlivé odkazy, budou si užívat nové zápletky a jejich zajímavé propletení, ale Petr Kopl se snaží o to, aby čtenáře pobavil, a to by mělo být obecné, nikoli změřené jen na určitou skupinu. Komiks má vtip, má zajímavé charaktery a jeho pojetí, i když jistě nemusí sednout každému, protože může být označeno za příliš karikující, dodává knize speciální náboj. Kresba je označována jako cartooning a více o ní
najdete přímo na stránkách Petra Kopla. Na stránkách mimochodem najdete i další zajímavé informace o českém tvůrci, který je velmi aktivní.
Prozatím se mi dařilo vyhnout se tomu, o čem vlastně je kniha "Tajemný hrad v Karpatech". Jedná se o příběh hraběte Telekeho, ale jak říkám, ke knize musíte přistoupit jako k jinému dílu, než jakým je stejnojmenný český film. Nechybí sice hrabě Gortz ani Orfanic, ale zápletka je přece jen trochu jiná. Pobyt ve vesnici je zde zachycen naprosto jinak a od té chvíle i všechno jinak probíhá. Následuje pak nový příběh, který bych vážně raději nechal na vás a na vašich čtenářských schopnostech. Myslím, že Petr Kopl nezklame a nabídne poměrně zajímavý pohled na fantastické dějiny naší země. Kniha mě neskutečně bavila a nemohl jsem se od ní odtrhnout. Příběh je skvěle promyšlený, o čemž svědčí i bonusy v závěru knihy, které potěší takové lidi, jako jsem já. Když se člověk může dovědět trochu víc a nechat se ještě víc navnadit pro další příběhy, rád se nechám vtáhnout.
Žádné komentáře:
Okomentovat