#132: Život v Číně 1: Za časů otcových - 90 %

Život v Číně: Za časů otcových (Une vie chinoise - 1. Le temp du père)

Vydalo nakladatelství Plus v brožované vazbě v roce 2012. Původně vyšlo v roce 2009 jako "Une vie chinoise - 1. Le temp du père" ve vydavatelství Kana. České vydání má 256 černobílých stran a prodává se v plné ceně za 369 Kč.

Scénář:  Philippe Ôtié a Li Kchun-Wu

Kresba: Li Kchun-Wu

"Život v Číně". Tohle je obecně zvláštní název. Je to cestopis? Nebo životopis? Není to z názvu hned jasné, ale myslím, že obálka poměrně jasně napoví. Nakladatelství Plus, které patří pod skupinu Albatros Media, zachovalo originální obálku a maximálně také přiblížilo překlad jeho francouzské podobě. Ano, i když je komiks o Číně, nakreslil ho Číňan a napsal Francouz žijící v Číně, komiks vyšel francouzsky, a to rovnou jako trilogie. Kniha, o níž se chci dnes bavit, představuje první díl rozsáhlého snad sedmisetstránkového eposu. Že je to skutečně velké dílo, to ale nepoznáte jen podle počtu stran, to poznáte podle toho, co je obsahem.

Je to životopis, to řeknu rovnou, ale je to životopis fiktivní. Postava, o níž se vypráví, je částečně smyšlená, ale myslím, že ono by se v ní našlo více lidí a především pak sám autor Li Kchun-Wu. hodně se čerpá z jeho vzpomínek, což je docela pochopitelné, protože on sám si dobu, kterou vykresluje, prožil. Když zemřela hlavní postava rudé Číny, Mao Ce-tung, Li byl jedenadvacetiletý mladík, který měl celou tvorbu před sebou. Je vidět, že se jedná o dílo, které je z velké části založeno na vzpomínkách, protože si jsem naprosto jistý, že kdyby to napsal a nakreslil někdo, kdo dobu nezažil, nebylo by to tak autentické, tak realistické a tak směšně smutné. Nezainteresovaný pozorovatel by se snažil do díla dát nějaké emoce navíc, něco zbytečně zveličit, ale Philippe Ôtié a Li Kchun-Wu nic takového nepotřebovali. Ona byla Čína za vlády Maa dost šílená sama o sobě.

Knize předchází skvělý úvod, který vás uvede do situace. Úvod vám řekne trochu o historii Číny a o vývoji v paradoxech, kterým si Číňané prošli. Myslím, že sem tam najdeme i nějaké srovnání s komunistickým režimem u nás. Ta absurdita tam v některých momentech doslova prýští, že si ještě řekneme, že ten náš režim nebyl až tak strašný. Alespoň ne vždycky. Myslím, že tohle by byl docela zajímavý návod i pro české autory. Nebo ne návod, to je příliš silné slovo, ale spíše inspirace pro to, jak se vyrovnat s tou naší dobou temna. Anebo s tou současnou dobou temna, kdy na nás ta česká absurdita vyskakuje pořád dokola, jen už není oblečena do rudé, ale září všemi možnými barvami. Zpátky ke komiksu, který dnes recenzuji, zpátky do Číny.

Čína je obrovská země, ale všichni po druhé světové válce vzhlíželi k jedinému člověk - Mao Ce-tungovi. Představte si tu největší krizi, jakou můžete. Ekonomickou, potravinovou a klidně i nějakou další. A rovnou hladomor k tomu dejte. Nad touhle rovnicí bděl Mao Ce-tung. Člověk, který vytáhl Čínu z války a myslel si, že spojenectví se silným Rudým bratrem bude tou cestou k vítězství národa. Během pár let dostal zemi do největší krize a až lidé po něm byli schopni Čínu pozvednout do situace, v jaké je dneska. I když zemi stále vládnou komunisti, je to ekonomický gigant, to prostě nelze popřít. Jak to bude za 20 let, to je otázka, ale dnes jsou tři velké ekonomiky - USA, EU a Čína (ta se ještě rozšiřuje o Jihovýchodní Asii). V komiksu ale žádné náznaky růstu nenajdete. Sledujete zemi, která se hroutí, ale v centru dění jsou obyvatelé, kteří jsou ochotni uvěřit, že když si nechají tavit svoje klíče, bude mít Čína na export více železné rudy než Velká Británie a stejně jako USA!

Mezi komiksáky se jistě najdou tací, co ještě pamatují fronty na banány, dovolené na Balatonu, obřady předávání občanek a hlavně špiclování na každém kroku. tohle je v podstatě jen ochutnávka toho, co se dělo v Číně. ne, nechci říkat, že v Číně to měli horší, ani komiks se to nesnaží tvrdit, a to je na něm krásné. Chce nám ukazovat holou skutečnost, kterou nijak zásadně nepřibarvuje. Ono, i když zní celkem absurdně, co se tam dělo, pořád je to uvěřitelné. Snad i proto, že i my jsme si prožili komunistický režim a víme, že pětiletky se musely plnit a kdo plnil nejlépe, byl třídním hrdinou, ale asi jsme nezažili, že bychom stáli dlouhé fronty na to, abychom mohli nechat roztavit všechno své železo a pomoct tak národnímu ocelářskému průmyslu. Svoje klíče jsme měli pěkně v kapse a ne v tavicí peci. Nestříhali jsme si vlasy, protože nám došlo hnojivo, i když pravda, nějakých tradic jsme se vzdali, na druhou stranu jsme se k nim ani po revoluci moc nevrátili. Najde se zde asi víc asociací, které v nás něco vyvolají a které já znám jen z vyprávění.

Čína si za Mao Ce-tunga nežila nejlépe a tohle nám oba autoři ukazují bez příkras a bez přehánění. Hlavní hrdina není dokonalý. Nechal se snadno strhnout davem. Však byl také dítě. Dětská křížová válka proti obchodům, které nejsou zařízeny dostatečně podle Maových citátů, tohle je skutečně něco, co vyrazí dech. Přesto se můžete hrdinu omlouvat věkem, pochopit to, co dělal a proč to dělal. Philippe a Li napsali scénář, který je hodně dějový, skutečně se toho děje hodně, což je dáno i rozmezím několika let. Sledujeme historické události v Číně z pohledu maloměstských obyvatel a venkovanů a zjišťujeme, že i když se jejich země řítila do krize, která vyvrcholila hladomorem, lidé pořád měli růžové brýle. Díky tomu a zároveň navzdory tomu je ze scénáře cítit určitá ironie, které místy pomáhá i stylizovaná kresba. V českém vydání pak samozřejmě musím pochválit propracovaný překlad, kde ani čínština nezůstala neporažena a jsou zde překlady i česká transkripce čínského písma, které je v panelech mnohdy používáno. Skvělá práce.

Oba autoři společně

Philippe a Li dokázali skvěle zachytit okamžiky běžného života, silné propagandistické momenty a stejně tak i utrpení lidí. Tohle všechno ve směsi, která vám dá necenzurovaný pohled na Čínu a její moderní historii. Autoři se nevyhýbají žádnému tématu, snad i proto, že si uvědomují, jak režim a jeho ideologie fungovaly jako geniální (a opravdu to nemyslím v tom dobrém smyslu slova) vymývání mozků. V době, kdy se příběh odehrává, Čína ani zdaleka neměla miliardu obyvatel, ale postupně se k ní blížila. Přesto zde žily stovky miliónů obyvatel, všichni oddaní režimu, protože mu nerozuměli, ale protože byli schopni pochopit cílená slova o tom, jak dobře se budou mít. Věřili tomu. I když se brodili místy ve vlastních výkalech, věřili tomu. Člověk uvěří všemu, když se mu dá naděje. Tohle skvěle podtrhuje kresba, z níž máte pocit, že jí kreslil starý čínský mistr štětcem, stejným štětcem, kterým se kreslí znaky jejich písma. Jestli vás zajímá historie, přečtěte si knihu "Život v Číně 1: Za časů otcových". Jestli vás zajímají silné příběhy, komiks obecně, odlišné kresebné styly, také si knihu přečtěte, protože z ní dostanete opravdu hodně. Nenechte se odradit měkkou vazbou, která je logická - v pevných deskách a za vysokou cenu by si knihu nekoupil téměř nikdo, protože se o ní ví jen málo. A je to škoda, protože tohle je jeden z komiksů, které osloví i čtenáře, jež nejsou na komiks zaměřeni.

Komiks "Život v Číně: Za časů otcových" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.