Kresba: André Chéret
Tak úspěšně jsme se dostali ke třetímu Rahanovy trilogie, která u nás vyšla v roce 2012. Podle posledních zpráv z
Albatrosu se zdá, že to na nějakou chvíli budou jediné tři příběhy, které nakladatelství vydá. Asi je na každém z nás, aby si udělal jasno v tom, jestli je to škoda, nebo je to vlastně jedno, ale vzhledem k tomu, že tady jsem si vyhradil prostor pro své názory, myslím si, že je to škoda. I když není příběh "Rahana" alespoň ten, který je rozprostřený v těchto třech sešitech (kromě sešitu "Rahan a jeho synové ještě "Rahan a Sluneční doupě" a "Rahan a rozpolcená hora"), není nijak ohromující, dech beroucí a překvapivý, jedná se o kvalitní evropský komiks a toho je přece jen na našem trhu přece jen celkem málo, alespoň ve srovnání s produkcí americkou. Tak je to samozřejmě dáno tím, že
BB/art a
Crew, dvě největší vydavatelství, se zaměřují především na americký komiks, i když výjimky zde samozřejmě jsou - sem tam BB/art vydá něco alternativního (naposledy "Jeruzalém") a
Crew má celou řadu zaměřenou na evropský komiks - "Mistrovská díla evropského komiksu".
Tak a teď k Rahanovi. U Rahana je jeden strašně velký problém a byl přítomný ve všech dílech. Jako kdyby se autoři snažili nahustit do poměrně úzkého sešitu, i když na evropský standard je to rozsah větší (Rahan má v novém vydání 60 stran). Přesto ten prostor není tak rozsáhlý, ale Roger Lécureux se za každou cenu snažil vložit té akce, toho dění co nejvíce. Bohužel je to v podstatě o jednom a tom samém. Proti Rahanovi stojí nepřátelé, on porazí jejich vůdce a zdá se, že je vyhráno, jenže tomu tak není, nepřítel se vrátí a Rahan ho musí porazit znovu. Tohle se stane na prvních třiceti stránkách v podstatě třikrát. Najednou máte pocit, že je to skutečně příliš natahováno, příliš se to opakuje a vy sledujete jednu šarvátku několikrát, jenom z různého pohledu a trochu jinými aktéry. Je to škody, protože v další pasáži tvůrci dokazují, že se dokáží s jednou poměrně méně významnou událostí piplat na deseti stranách.
Zbytečně moc se používá vypravěčská zkratka. Tohle je to, co vidím jako hlavní problém. Kromě toho, že se na prvních stranách děje strašně moc, je to i v tom, že některé důležité události mají neúměrně prostoru. Scéna vytahování syna z jámy, která je skutečně rozpracována podrobně, téměř jako dokonalý návod, je v bláznivém kontrastu s válkou, která hrozila pod Rozpolcenou horou. Ta se, najednou a zničehonic, vyřeší na jednom panelu. Částečně proto, že už nezbylo místo, částečně proto, že už nebylo moc o čem vyprávět. Kdyby se ale trochu promyslely úvodní scény, trochu se v některých momentech natáhly a možná se zkrátila scéna s vytahováním syna, která je až moc překombinovaná a vy máte pocit, že tam něco hapruje, nakonec by komiks vyzněl lépe, konzistentněji a pro čtenáře i zajímavěji. Takhle to vypadá, že se všechno dělo, aby to vyvrcholilo právě scénou záchrany syna, která je ale prostě moc roztahaná.
Komiks se snaží být možná až příliš doslovný, až příliš realistický. Jako kdyby zde nebylo místo pro nějaké nadpřirozeno, natožpak pro nějakou magii. Vše se musí vysvětlit a v některých případech možná dříve, než je skutečně potřeba. To je asi nejvíce patrné na oživení Rahanova nepřítele, náčelníka jezdců s ohnivýma očima. Vytváří se zde zajímavá linie, téměř mýtus, ale ten je okamžitě rozbit a je zase zajeto do starých kolejí. Mýty nejsou, všechno je přísně vědecké. V době, kdy se věřilo na duchy a na různá stvoření, je Lécureux až příliš doslovný a až příliš brzy odhaluje všechny svoje karty. Překvapivá je právě popisnost, především pak proto, že komiks je poměrně nový, z roku 2000. Je vidět, že Roger Lécureux byl přece jen ze staré školy a svůj styl si udržel i ve svých pozdějších dílech. Tohle můžeš být jeden z faktorů, které současného, mladého čtenáře odradí. Bohužel. Pořád lepší, než kdyby se Rahan přejmenoval třeba na Rihanna, aby se mladým dostal více pod kůži.
"Rahan a jeho synové" však není podprůměrný komiks. Sice je zde nějaká ta chybička, například na straně 8 trochu utekl text do obrázku, ale to je tak jediná. Divné dělení vět v bublinách je opět dáno spíše originálem než překladem. V komiksu je možné narazit na celkem dobré myšlenky, které nejsou sice nijak objevné, vyzývají k pacifismu a k hodnotám - jako například tato věta: "Proč se bít pro pár barevných kamínků, ať si jsou sebepěknější?" -, ale když dojde na závěrečnou scénu, kde se předává nový zub, cítíte určité propojení s příběhem a vlastně jste rádi, že jste ho dočetli. Pak už na vás čeká jenom ten úplný závěr, který nám dá jasně na vědomí, že sága ještě nekončí a že se další příběhy píší a Rahan pokračuje. Zda bude pokračovat i u nás, na to si ještě budeme muset počkat. Otevřený konec může nalákat na další díly a snad se najde dost čtenářů, kteří si Rahana koupí a
Albatros bude moct vydat další díl.
Komiks "Rahan a jeho synové" můžete
zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.
Žádné komentáře:
Okomentovat