"Kick-Ass" mě dostal svou brutalitou. Touhle je komiks, který si nehraje na hodného tatínka, to je komiks, který vám chce ukázat, jak se má správně někomu natrhnout prdel. Článek je převzat ze stránek
Necronomicon (Horor Web), kde jsem doposud zveřejňoval své komiksové recenze. Původně recenze vyšla na adrese:
http://www.horor-web.cz/clanky/kick-ass-narez.html (recenze je mírně upravena a rozšířena)
Kresba: John Romita Jr.
"Kick-Ass: Nářez" je jedním z těch komiksů, které se snaží postavit klasický superhrdinský mainstreamový komiks na hlavu. Nedivím se tomu, protože sám místy přestávám chápat, jak je možné, aby DC Comics a Marvel stále vydávaly to, co vydávají. Hlavně tedy v takovém množství. Obří event "The New 52" má dobré série, ale zhruba polovina z nich je prostě jen plácání, které nemá valný smysl. U Marvelu by se daly stejně tak najít série, které za moc nestojí. Tvorba Marka Millara, který dělá pro Icon, drsnější odnož Marvelu, je však výjimkou. I u nás vyšly věci, které se Millarovi hodně povedly. Kromě "Kick-Ass: Nářez", je to série "Ultimates" anebo "Wanted: Mrtvý nebo živý".
Na Necronomiconu jsem recenzoval snímek "
Kick-Ass", který z komiksu vychází. I když je film můj zamilovaný, rozhodně to ještě není tak drsná jízda, jakou předvedli Millar a Romita Jr. na stránkách komiksu. Společnými silami vytvořili zásadní dílo, které je brutální, sprosté, ale hlavně nápadité a skutečně se mu daří něco podobného, co se dařilo jiným tvůrcům v 80. letech. Bere základy superhrdinského komiksu a pojímá je naprosto jinak, velmi nekompromisně.
Superhrdinský komiks staví na hodnotách, jako jsou čest, spravedlnost a kostým. Je to boj dobra se zlem většinou v té nejkrystaličtější podobě. Lidé, kteří jsou superhrdiny, mají určité superschopnosti, nebo ví, jak se k nim dostat. Dave Lizewski je obyčejný kluk, v podstatě nýmand, s kterým byste se, pokud nemáte rádi komiksy, asi moc nebavili. Je to přesně ten týpek, co s ní o svých prsatých učitelkách, masturbuje nad vším, co je trochu svlečené a vykazuje známky ženského pohlaví. Není to typický hrdina, a to ani ve chvíli, kdy na sebe navlékne kostým a chce se jedním z nich stát.
Je zvláštní, že to ještě nikoho pořádně nenapadlo. Je přece snadné stát se superhrdinou. Hodit na sebe nějakou maškaru, vyběhnout do ulic a zmastit pár hajzlů, co obtěžují město a jeho ctihodné občany. Dave se hned na prvním výletu dovídá, že to vůbec jednoduché není. I když téměř zemře, stejně je posedlost superhrdinstvím – adrenalinem? – silnější než on. Musí pokračovat v tom, co začal, musí do ulic. A tak se setkává se skutečnými superhrdiny, které překladatel překřtil na Zabijačku a Taťuldu (Hit-Girl a Big Daddy). Musím říct, že tohle mě vážně dostalo. Za chvíli už budeme překládat i další jména. Spolu se Supermužem na nás budou v kinech útočit Netopýří chlap a Úžasný pavoučí týpek. Překladatelé by měli mít soudnost a zbytečně nepřekládat vše.
|
Mark Millar vypadá jako celkem normální chlapík. |
Mark Millar spolu s Johnem Romitou Jr. vytvořili neskutečné dílo, které otevřelo dveře dalším lidem, kteří také mají zájem na tom, aby se i superhrdinský komiks někam posunul. John Romita Jr. ukázal, že dávno vystoupil ze stínu svého otce, a i když je jeho kresba pro mainstream dokonalá, stejně tak dokáže krásně nakreslit průstřel hlavy a vylétnutí mozku. Komiks je velmi sprostý, velmi drsný, ale pokud vám tohle nevadí, užijete si ho, protože to je parádní jízda, která vás donutí přemýšlet o tom, jestli byste se i vy nechtěli stát samozvaným strážcem pořádku.
Žádné komentáře:
Okomentovat