Když se řekne strip, asi si většinou představíme americký model, který asi nejvíce vyhovuje samotnému pojmenování této komiksové kategorie. Strip v překladu znamená proužek a americký strip skutečně má podobu proužku. "Garfield", "Dilbert", "Peanuts", "Calvin a Hobbes", ale i "
Liberty Meadows", tohle jsou komiksy, které to jasně dokazují. Jedná se o proužek, který obsahuje tak průměrně tři až čtyři panely, pěkně vedle sebe poskládané, které mají za úkol většinou pobavit, ale existují i stripy alternativnější, které vás donutí trochu přemýšlet. Z českých je možné jmenovat například
Pokus & Omyl. Nejvíce se ale proslavily právě stripy zábavné, protože každý den, nebo v jiných intervalech, čtenář, většinou v novinách, nyní hojně na internetu, dostane vtípek se svými oblíbenými hrdiny, vtípek, který mu může zlepšit start do nového dne.
Stripy se postupně vyvíjely a v současné době jsou tak označovány v podstatě veškeré krátké komiksy, které vycházejí s určitou pravidelností po nějakou dobu. Například první vydání komiksu "
Arzach" v antologii "Métal Hurlant" je také označováno jako vydávání stripové. Díky komiksu "
Arzach" jsem se poměrně nenápadně dostal do evropského hájemství stripu, kde přece jen tradice také je, ale trochu odlišná. Těch stripů zde není tolik, i když například vydávání jednostránkových komiksů v "ABC" by se za stripy dalo považovat. Koneckonců, i české kreslené vtipy, jsou vlastně takovou podobou stripu, kdy stačí jeden panel. Jedním ze zástupců evropského stripu je komiks "Kid Paddle", k němuž se tímhle dlouhým úvodem konečně dostávám.
Jeho formát není americký, ale stripy jsou rozvrženy na jednu stranu nebo na dvě strany, převažují ale jednostránkové komiksy. Ozdobou stripů jde většinou stylizovaná kresba, což pro "Kid Paddle" platí- Hlavní postava, Kid Paddle, je kluk, který má celkem velkou hlavu a malé tělo. Malinko by mohl evokovat Calvina, ale Calvinova kresba v podání Billa Wattersona je přece jen poměrně uhlazená. Midam tak uchlazený nechtěl být a zůstal věrný evropskému komiksu. Stylizování však nechybí, lidé jsou spíše karikaturami, což samo o sobě funguje dobře, protože jsou postavy od pohledu vtipné. Pak ale přijde na samotné příběhy a ty vám teprve vyrazí dech. Anebo vás nechají naprosto chladnými.
Když čtete komiks "Kid Paddle", je velkou výhodou, pokud jste alespoň někdy hrály nějakou počítačovou hru- Ještě lepší by bylo hraní na automatech, ale to skutečně nebylo u nás dostupné každému. Videohry ale jsou zastoupené hojně i dnes, jen jejich podoba už není bitová, v několika barvách, ale jednotlivé konzole se předhánějí o to, kdo bude mít realističtější a nadupanější hry. Dnešní trend her už je jiný a já se pořád raději vracím ke hrám starším, méně dokonalým na pohled, ale příběhově naprosto strhujícím. A k nim se vrací i "Kid Paddle". Vrací se k hrám, kde díky několika políčkům vznikla vesmírná loď, která střílela do svých nepřátel a mohla se pohybovat jen zleva doprava a zpátky. Vrací se ke starým skákačkám, kdy neexistovalo žádné tři dé, ale bylo možné jít pouze doprava, doleva, nahoru anebo dolů, případně se mohlo i skočit, když byli tvůrci imaginativní. Kid Paddle je kluk, který je na hrách doslova závislý, žije v jiné realitě a je to pořádná sranda, protože se dostává do situací, které prostě zábavné jsou. A to i proto, že se hráčům opravdu mohly stát. Jsem si jistý, že každý hráč minimálně jednou snil o tom, že by se hra stala skutečností a on by ji mohl opravdu prožívat.
"Kid Paddle" zasáhne hráče i bývalé hráče, ale rozhodně si nemyslím, že je určen jen jim. Kresba je neskutečně živá, postavy výborně nakreslené i napsané a vtipy mohou pobavit i lidi, kteří nikdy ke hře nezasedli a neokusili sílu toho, jak vás hra vtáhne a nebude vás chtít pustit. Je to jen na vás, jestli se necháte vtáhnout do toho jednoduchého, ale přitom krásného a fantazií naplněného světa, který na vás může vyskočit z obrazovky, v tomhle případě ze stránek. Kid Paddle je dítě, z něhož by každá matka asi šílela, ale čtenáře dokáže zabavit... no, na pěkně dlouhou dobu to zrovna není, komiks má jen 46 stran jako standardní evropské album, ale i přesto ve vás zanechá něco, co se vám bude zamlouvat. Vrátíte se do dětských let a poznáte, že to dítě ve vás pořád je. Je zacíleno hlavně na mužskou populaci, ale třeba to pobaví i něžné pohlaví. To by se mělo otestovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat