Kresba: Doug Mahnke
Takhle to dopadá, když si člověk všimne skvělé akce - komiksové omnibusy jen za cenu 299 Kč za jeden. Z původních 899 Kč to není špatné, což? No, vzhledem k tomu, že omnibusy jsem si chtěl dlouho koupit, ale cenově to prostě bylo neúnosné, jsem rád, že
BB/art nakonec šel do téhle akce, kdy se potřeboval zbavit komiksů, které se tak dobře neprodávaly. Anebo jen chtěl podpořit - a to poměrně velkoryse - zájem o komiks jako takový. Problém s omnibusy je ten, že je to na zdlouhavé čtení. Ne, že bych neměl rád delší komiksy, naopak, jsem rád, když u něčeho mohu vydržet déle. Problém je spíš v tom, jak najít ten čas, protože kdybych měl tak rozsáhlý komiks číst na několikrát, neměl bych z toho tolik jako v případě, když to dám na jeden zátah. Naštěstí přišla nějaká ta nemoc, z které se, když tohle píšu, ještě pořád nejsem schopen dostat. Na dva dny jsem se upoutal do postele, což nakonec vedlo k tomu, že jsem toho přečetl opravdu hodně. Jednou z těch věcí byla i kniha "Maska Omnibus 1".
Co si budeme namlouvat, s omnibusy jsem měl zatím jen jednu zkušenost, v podobě knihy "Terminátor Omnibus 1", což mě příběhově úplně nenadchlo, ale líbilo se mi, jak se svět "
Terminátora" rozšiřuje. Moje zkušenost s "Maskou" se scvrkla na film s Jimem Carreym, a to je přece jen něco trochu jiného. Jasně, že se mi hned nabízelo srovnání s filmem, když jsem se do komiksu začetl, ale po několika stránkách jsem pochopil, že si tvůrci předlohu hodně upravili podle svého. Filmová adaptace je zábavná, pořád ji mám rád, ale komiks, to je naprosto něco jiného. Bál jsem se toho, že dostanu Loba, kterého moc nemusím, ale dostal jsem magora se zeleným ksichtem, který mě nadchnul. Je vtipný, je zábavný, ale co je důležitější, je naprosto šílený. Jeho hlášky a výrazy jsou v některých případech tak unikátní, že prostě nemůže jinak a musím Johna Arcudiho obdivovat. Podařilo se mu hlásit skutečně skvěle. Jasně, bez výborné kresby by to nešlo, ale k té se ještě dostanu.
 |
| Jeden z původních stripů od Richardsona a Badgera |
S myšlenkou na Masku poprvé přišel Mike Richardson, ale ten sám z toho neudělal to, čím je maska dnes. Uvedl postavu k životu vlastně jen tím, že vytvořil několik základních skečů, které se objevily v amatérském komiksovém magazínu APA Five. Mike Richardson se pak pustil do největšího projektu svého života a založil
Dark Horse Comics. Dnes jedno z větších komiksových vydavatelství, které je známé hlavně díky komiksům "Hellboy", "Star Wars", "Indiana Jones", vydává zde Frank Miller, atd. Rozhodně žádné malé dítě na pískovišti velkých taťků
Marvel a
DC. Všechny omnibusy, které u nás vyšly a které mají jednotné bílé hřbety, ty jsou právě ze stáje
Dark Horse. A i když to není v současné době už tak patrné a možná ani známé, byla to právě "Maska", která stála u vzestupu studia. Mike Richardson se spojil s Markem Badgerem a začali vydávat strip, který nazvali "Masque". Rychle od toho upustili, protože se jednalo o politické příběhy. Richardson si uvědomoval, že jeho původní koncept byl jiný. A tak se ke štěstí fanoušků chopil žezla, vlastně zelené masky John Arcudi a k němu se připojil do té doby neznámý Doug Mahnke. No není historie jednoho takového komiksu docela zajímavá?
Společně vytvořili první příběh, který byl nazván "Mayhem". Nepřišli jsme o něj, protože tohle je příběh, kterým "Maska Omnibus 1" začíná. Na první pohled je vidět, že kresebně je to něco celkem hrozného. Doug Mahnke se teprve vykresloval a je to na knize vidět. Pokud se podíváte na kresbu první stránky a následně na kresbu stránky poslední, budete mít pocit, že knihu kreslilo více autorů. Ne, skutečně byl jen jeden. Doug se na "Masce" skutečně zaučoval a nutno říct, že ke konci je jeho kresba již docela dobře vypiplaná, mnohem jemnější, což je doplněno ještě dobrým koloringem, který u první dílů trpěl technikou pravděpodobně i skutečností, že tiskárny ještě neměly všechny předpoklady pro vytváření skutečně kvalitních barevných knih. Doug se ale zlepšoval, což někdy vedlo k tomu, že jeho kresba místy hodně připomíná Steva Dillona. To platí pro druhou část - "Maska se vrací". Ve třetí už mají postavy své vlastní obličeje, každá postava má specifické rysy. Co je pro Mahnkeho celkem typické, to je skutečnost, že se snaží být detailní. Není to Geof Darrow, ale místy skutečně kresbu neodbyl, i když to chtělo hodně času a úsilí vykreslit například všechny střepy rozbíjejícího se okna.
Tak, a teď k omnibusu samotnému. Už jen proto, že se jedná o omnibus, je zárukou kvality pevná vazba, v níž jsou vydávány všechny omnibusy. Ono to moc jinak ani nejde při takovém počtu stran. To by se vám stránky celkem rychle začaly sypat. Ale jsou i tací odvážlivci. Vizuální zpracování naprosto skvělé a
BB/artu v podstatě není možné nic vytknout. Výborně odvedená práce, kterou jsem si užíval. Kniha je pěkně těžká, což koresponduje s kvalitním papírem. Skvěle pak vyniknou výstřiky krve, které jsou i mimo panely, jako kdyby krev ulpěla na stránce. Jednoduché, chytré, zajímavé, bohužel to nebylo využito více, ale zase nám to vynahradí maska, která je ve třetím příběhu skutečně tím, za co je označována, a to za kombinaci Texe Averyho a Terminátora. Tex Avery je tvůrce Bugse Bunnyho, což je použito i v českém překladu. Přece jen, u nás Averyho v podstatě neznáme, za to Bugse zná hodně dětí i dospělých dětí.
 |
| Kreslíř Doug Mahnke (vlevo od něj je Geoff Johns, naposledy spolu pracovali na "Justice League of America", ale především na sérii "Green Lantern") |
Ještě by to chtělo vrátit se ke scénáři. John Arcudi jde poměrně jednoduchou cestou. Maska se dostává k různým majitelům a to ovlivňuje jejich životy. Maska má své vlastní záměry a chce provádět to, co si sama zamane, i když je to většinou v kontrastu s tím, co by chtěl její nositel. V tomhle je krása příběhu. I když by to mohla být jen šílená, brutální taškařice, je zde nějaká hloubka o tom, že Maska začne nositele ovládat, že naše tužby, které si chceme splnit, nás mohou zavést tak daleko, že už ani nevíme, co jsme na počátku chtěli a proč děláme něco tak šíleného. Za touhou se skrývá temnota, která nás může velmi snadno pohltit. Ovládnout něco, co nechápeme, nemá smysl, na to jsme moc slabí. Naprosto geniální je v tomhle smyslu závěr, kdy jen jeden člověk Masku nepotřebuje. Proč asi? Velké překvapení, od něhož jsem mnoho nečekal. Bavil jsem se však, bylo zároveň zajímavé vidět, jak se vyvíjí kresba jednoho člověka v průběhu několika let.
Žádné komentáře:
Okomentovat