Kresba: Hergé
Hergé je i u nás prověřený autor. Už je to celkem dlouho, co u nás Tintin vyšel poprvé. První sešit se na pultech trafik (nejsem si jistý, zda šel i do knihkupectví) objevil v roce 1994. Byl to "Krab se zlatými klepety", který byl následován "Tajemstvím Jednorožce" a následně i "Pokladem Rudého Raubíře" v roce 1995. Tyto komiksy vydával
Egmont a až o jedenáct let později se do znovuvydávání a hlavně dovydání všech dílů pustil
Albatros. Tomu se skutečně podařilo vydat všechny díly, což je přece jen u evropské série celkem husarský kousek. Nutno ale podotknout, že v případě děl pro menší čtenáře, to zase tak komplikované není - "Asterix" vychází v podstatě neustále, "Lucky Luke" už má u nás 25 čísel, i když je pravda, že tahle série je hodně rozsáhlá. Jsem ale rád, že se podařilo vydat i kompletního "Tintina", což se o takovém "Thorgalovi" už říct nedá.
"Tintin" není jen pro děti, to bych chtěl zdůraznit, i když je pravda, že komika, na kterou je zaměřeno, je místy trochu jednodušší. Jedná se o sled gagů, které mnohdy ani nemají pořádný příběh. To platilo hlavně pro první sešit ze série, který byl vlastně sbírkou stripů. "Tintin v zemi Sovětů" je prostě svůj vlastní. Ale ani "Tintin v Kongu" a "Tintin v Americe" neměli moc komplikovanou zápletku - někdo po Tintinovi jde, on si zatím chce užívat cizí kraje. Několikrát málem umře, ale štěstěna mu přeje a on vždy vyvázne, i když někdy to jsou vskutku kousky eskamotérské. To platí i pro sešit "Faraonovy doutníky", ale je zde přece jen jedna zásadní změna. Hergé mnohem více zdůraznil příběh a jeho zápletku. Je zde tajemství a objevování krásných míst, což ho zdobilo ve většině dalších příběhů. První tři sešity to také mají, ale příběh je přece jen až příliš jednoduchý. Tady už máme tajemství, poměrně dospělé záporáky a stavbu příběhu, která je smysluplná a není jen o náhodě. Nebo alespoň ně vždy.
Tintin je na cestě po světě, ale velmi záhy se zaplétá do událostí, které ho zavádějí do egyptské pouště, kdy by měl objevovat hrobku. Přiznám se, že jsem tak trochu doufal, že se děj skutečně bude odehrávat v Egyptě a půjde o faraóny, různé mýty, tajemství mrtvých, apod. Bohužel jsem se spletl a Egypt je jednou ze zastávek. Podíváme se ale také do dalších končin. Jako kdyby chtěl Tintin v jednom sešitě procestovat půlku světa. I tentokrát mu jde o život. Čirou náhodou se totiž přichomýtl k obchodu s drogami. Na to, že byl příběh poprvé vydán v roce 1934, poměrně aktuální tématika. Tintin se tak opět ocitá v nebezpečí života, hned několikrát, jednou vyvázne skutečně způsobem, který je jen těžko uvěřitelný, ale tak k Tintinovi to trochu patří. dostává se do nebezpečí, aby z něj zase mohl nějaký těžko uvěřitelným způsobem uniknout. někdy je to chytré, někdy je to šroubované, nedá se nic dělat.
Hergé stvořil postavu, která dokázala pobavit. V rámci dětského komiksu to není zase tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Hrdina musí mít nějaký cíl, nějaké vlastnosti, pro něž nadchne. Tintin je spravedlivý, Tintin má dobrodružného ducha a nikdy neublíží nikomu, kdo si to nezaslouží, alespoň ne záměrně. A když, tak jen proto, že po něm jdou. Na kresbě je vidět, že už dostala své finální obrysy, což je v porovnání s prvním sešitem "Tintin v zemi Sovětů" skutečně rozdíl. Tintin se postupem stane ještě trochu dospělejším, ale to už jsou jen postupné vývojové změny. Sešit "Faraonovy doutníky" jsou ukázkou toho, jak se bude Tintin dál odvíjet a jaké budou jejich příběhy. Osobně mě tedy trochu mrzí, že zápletka nebyla tajemnější, že se více nezaměřila na Egypt, ale i tak jsem si komiks užil a myslím, že je to jeden z těch, který je pro všechny generace. Postavy, které jsou zde prezentovány, a že jich je, jsou zajímavé a zábavné, zápletky mají místy velmi dobré nápady. Pokud bych sešit označil za nenáročné čtení, tak rozhodně v tom nejlepším smyslu, ale lépe by asi sedělo pojmenování dobrodružná literatura.
Žádné komentáře:
Okomentovat