#179: Crying Freeman: Plačící Drak 1 - 90 %

Crying Freeman: Plačící drak 1 (クライング フリーマン)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2011. Původně vyšlo jako kapitoly 1 až 17 příběhu "Pan Jó" a kapitoly 1 a 2 příběhu "Opadávající květy, proudící voda" v sérii "Crying Freeman" (japonsky クライング フリーマン, v japonské transkripci Kuraingu Furiiman) souborně v tomto vydání v roce 2006 u Dark Horse, původně vycházelo pod nakladatelstvím Shogakukan týdně v roce 1986. České vydání má 408 stran a prodává se v plné ceně za 379 Kč.

Scénář: Kazuo Koike

Kresba: Rjóiči Ikegami

Taky se vám někdy stává, že o něčem slyšíte, jak je to skvělé, pak se vám to konečně dostane do ruky a vy zjistíte, že to vlastně za moc nestojí. Často se mi tohle stává s filmy, ale s komiksy zase tolik ne. I když pravda, Grant Morrison dokáže zklamat skoro vždycky. "Crying Freeman: Plačící drak" však rozhodně není z těch příběhů, kde bych byl zklamaný. Stejně jako se mi to stalo u "Death Note: Zápisník smrti 1", "Elegie pro ovečku 1", "Motýlek 1" nebo "Bleach 2" (u něj jsem se musel prvním dílem prokousat a zvyknout si na něj), musel jsem knihu přečíst na jedno posezení. A že to je pořádný špalík! Většina mangy, co u nás vychází má tak do 200 plus mínus, ale Crew na nás vyrukovala s bichlí, která má něco málo přes 400 stran. A je to 400 stran, které si čtenář užije.

Ve standardním vydání byla série "Crying Freeman" rozdělena do celkem devíti svazků, ale pak se komiksu ujalo nakladatelství Dark Horse, které vydalo sérii pouze v pěti špalcích a v takových vyšla manga i u nás. V Americe se vydávání nejprve chytla společnost Viz Media, která vydala původních devět svazků a ona sama také přišla se spojením do svazků pěti. Dark Horse vydalo mangu v autentickém provedení, tedy čtené odzadu a zprava doleva. To zůstalo i v českém vydání. Osobně mi tento styl čtení vůbec nevadí a docela snadno jsem si na tuhle novinku zvykl. Navíc zůstává zachováno pořadí postav, není potřeba zrcadlově obracet strany a ani nic podobného. Manze to sluší a jednoduše je pak poznat, že je to přece jen něco jiného, než na co jsme zvyklí, než co normálně čteme.

A teď už konečně ten "Crying Freeman". Tohle je jméno postavy. Vlastně je to asasín, který má za úkol sem tam někoho zavraždit. Je to Japonec, ale byl vycvičen, nebo spíše naprogramován k tomu, aby pracoval pro mafii čínskou. Jeho minulost je v první knize dost dobře vysvětlena, tak nemá cenu se k ní moc vracet. Jde o to, že se jedná o skutečně elitního zabijáka, který pláče pokaždé, když někoho zabije. Takového ho poznává i dívku jménem Emu Hino. Ta se do něj na první pohled zamiluje. Jenže on jí prozradil svoje jméno. To znamená, že si pro ni musí přijít. Nemůže nechávat svědky. Jenže nic není tak jednoduché, jak se zdá. Jako nájemný vrah, který žije dva životy, si jen těžko může dovolit milenku, ale možná že se to dá nějak udělat. Možná...

"Crying Freeman: Plačící drak 1" není žádným představovacím úvodem. Díky tomu, že je zde celkem 19 kapitol, mohl se příběh skvěle rozjet a poznali jsme jeho něžnou stránku, jeho drsnou stránku, jeho klidnou stránku, akční stránku, naději i tvrdost, všechno, co svět "Crying Freemana" poskytuje. V hlavní roli je vrah, kterého je však snadné si zamilovat. Hlavně proto, že nevraždí ze své vůle. Je v tom však neskutečně dobrý. Má schopnosti, které jsou až nad rámec toho, co člověk skutečně dokáže, ale tohle k Asii patří a vypadá to sakra dobře a efektivně. Není to úplně wu-šu ve stylu "Tygr a drak", ale nemá to k tomu zase tak moc daleko. No a co, že jo? Vypadá to dobře, tak to snesete. Jinak je komiks velmi realistický, a to jak v případě násilných scén, tak i v případě erotických scén. Ale samozřejmě, je to komiks z Japonska, což znamená cenzura. Ano, skutečně zde najdeme několik míst, kde je nevhodné místo rozostřeno čtverečky, anebo jsou pohlavní údy eliminovány. S tímhle se nedá moc dělat, ale i přesto je komiks dostupný od 18 let výše. No, koneckonců, ono i to, co není rozostřené, je přece jen dost názorné.

Kazuo Koike

Scénář je dobrý, jsou zde skvěle propracované akční sekvence, pan Jó, jak se jmenuje titulní hrdina, má vždy promyšlené akce a vypadají neskutečně dobře, pohyb je zde rychlý, obratný. Ale i kdyby Kazo Koike napsal sebelepší scénář, což koneckonců napsal, mohla by mu kresba obrat na síle. Nic takového se neděje, protože celou sérii kreslil Rjóiči Ikegami, který představil něco, co je i na mangu unikát. Jeho kresba by místy skutečně mohla viset v muzeu jako obraz, stačilo by trochu zvětšit panely. Tak krásné obrazy se v moderní manze, která bývá trochu jednotvárná, zase tak moc nevidí. Osobně si myslím, že je to zatím to nejlepší, co na našem manga trhu z hlediska kresby vyšlo. "Elegie pro ovečku" má také skvělou kresbu, ale když Rjóiči Ikegami kreslí lidskou postavu v celé její výšce, šířce a kráse, je jedno, zda je to mužská nebo ženská postava, doslova se vám zatají dech. Oči jeho postav se vám vpíjejí do těch vašich, erotické scény vás dokáží vzrušit. Dovolí si celkem hodně. Když fázuje pohyb v akčních scénách, uvědomíte si, jak moc promyšlené jednotlivé panely jsou.

Rjóiči Ikegami

"Crying Freeman: Plačící drak 1" ale skutečně není jen o kresbě. Veterán Kazuo Koike, který má na svědomí i takovou legendu jako "The Lone Wolf and Cub" (dočkáme se i u nás?), vytvořil příběh, který skvěle střídá různé žánry, respektive styly, cílí na různé čtenáře, i když je označována jako seinen, tedy pro muže od 18 až do 30, případně starší. Myslím, že to hle je i pro ty starší a také si myslím, že když dámy snesou trochu toho násilí, a že je drsné, tak ocení nádherný romantický a smyslný příběh mezi titulním hrdinou a krásnou Emu, kdy její krása je taková cudná, nivní a nevinná. Asi to plyne z toho, že je ještě v devětadvaceti panna, k čemuž se sama velmi záhy přizná. Nádherná ukázka toho, jak je možné spojit romantiku s erotikou, gangsterku s akční jízdou lidský příběh s nelidským zacházením. Krásné, dojemné, drsné, trefné, promyšlené a naplňující.

Komiks "Crying Freeman: Plačící drak 1" vydalo nakladatelství Crew - můžete zakoupit v eshopu Seqoy.