"Motýlek" je jedna z těch manga příběhů, které vás zaujmou na první přečtení. Mluvím tedy o knize "
Motýlek 1", která mě docela dostala. Trochu se mi nelíbilo, že tu byly nějaké prvky, které se celkem podobaly komiksu "Bleach", ale zas tak zásadní problém bych v tom neviděl, protože "Motýlek" se druhou knihou vydal po vlastní cestě. V tomhle je krása mangy. Když se na ni budete koukat, bez toho, abyste jednotlivé příběhy četli, budete mít pocit, že je to prostě na jedno brdo. Jakmile se začtete, zjistíte, že každý ten příběh je naprosto jiný, naprosto nový. Kresba trochu klame tělem, ale touhle specifickou kresbou se dá vyjádřit neskutečné množství příběhů. "Motýlek" je krásný v tom, že se jedná o další originální příběh, který pojímá nový pohled na problematiku duchů, vytváří v tomto směru vlastní mytologii a dává tak najevo, že omezení jsou dána jen fantazií. Pouze tvůrci jsou těmi hranicemi, které omezují příběh a Yu Aikawa se ukázala jako autorkou, která má fantazii rozsáhlou.
Kniha "Motýlek 2" je rozdělena na celkem dva příběhy. První se jmenuje "Díra ve zdi" a je rozdělen na pět kapitol. Druhý příběh nese název "Mluvící rány" a je rozdělen na čtyři kapitoly. Nejprve tedy k prvnímu příběhu. "Díra ve zdi" je ukázkou toho, jaké různé duchařské historiky mohou být. Některé se vyprávějí na místech, kde nikdo nežije, ale v jiných případech je to na místech, kde je celkem normální ruch. To je právě i případ "Díry ve zdi". Ta se totiž nachází v jedné třídě. Když se touhle dírou podíváte dovnitř, něco uvidíte. Když si o tom povídají žáci, mají to spíš jako hru, jenže když se podívá učitelka a také něco uvidí, už to začíná být divné. Mimochodem je to i Gindžiho bývalá učitelka, takže se chlapec vrací na místo svého dětství. To je stále propojeno se smrtí bratra, kterou doposud nechápe. Je to stříbrná linie, která se táhne celým dějem, ale tentokrát trochu ustupuje, aby se mohla na scéně objevit nová postava - Futaba.
Futaba je bývalá spolupracovnice Agehy, s níž nyní dělá Gindži. Mezi nimi to není právě přátelský vztah a je to právě Futaba, která výrazně zasahuje do děje, a to i v případě druhého příběhu s názvem "Mluvící rány". Ty jsou o dívce, které se na těle objevují řezné rány, jež se někdy dokonce formují do slov. Vzhledem k tomu, že duchové vlastně neexistují, ale všechno jsou iluze, tenhle případ bude zajímavý. A také, že zajímavý skutečně je. Výborně promyšlený příběh, který ukazuje, jak měla autorka celou mangu promyšlenou a jak přesně věděla, jak dávkovat různá odhalení. V podstatě v každém příběhu se dovíte něco nového, co dotváří mytologii světa "Motýlka". Je toho tolik, přitom to všechno zůstává celkem srozumitelné, což je hodně důležité. Například v případě mangy "
Death Note: Zápisník smrti" je těch pravidel okolo zápisníku tolik, že není možné si je zapamatovat, ale v případě komiksu "Motýlek" je odhalování dalších pravidel poměrně logické, protože vychází z toho, co je bylo stanoveno na začátku, nepopírá nic z řečeného, ale rozvíjí to., dává tomu jasné obrysy, které jsou přesto nadále celkem mlhavé.
Yu Aikawa dokázala druhým dílem vzbudit ještě více pozornosti než
prvním dílem. Příběhy jsou skvěle promyšlené a to je velmi silná stránka tohoto komiksu. Nedostáváte jen nějaký polotovar, který vaří z vody, ale každý příběh má svůj smysl a má dobrou pointu. Navíc jsou jednotlivé příběhy protkány i Gindžiho osudem a touhou zjistit, co se vlastně tenkrát stalo na nádraží, kde měl jeho bratr shodit dívku do kolejiště a snad kvůli tomu se později oběsil. I když zde nechybí humor, a že se místy směji skutečně hodně a rád, přesto jsou zde scény, z nichž mrazí. Tahle kombinace je přesto výborně vyvážená a skvěle se čte. Není nám zatajováno všechno, ale postupně se dovídáme víc, a to jak o Gindžim a Ageze, tak i o dalších postavách. Skvěle budovaný svět, který hýří nápady, akcí, vtipem a originalitou. Ta se nevytrácí ani ve třetím díle, ale o něm zase příště.
Na závěr krátké útržky toho, o čem jsou jednotlivé příběhy, do kterých je každá kniha dělena.
Žádné komentáře:
Okomentovat