Kresba: Hergé
Je tohle opravdu Tintin? To by mohla být jedna z otázek, které sešit "Záhadná hvězda" bude vzbuzovat. Ano, je to Tintin, samozřejmě, ale přesto je to příběh, který je výrazně odlišný od toho, co v sérii běžně vycházelo. Už obálka naznačuje, že tady bude něco trochu divného. Tyhle houby zrovna nejsou něčím, co by na Zemi rostlo normálně. Nebo alespoň v této velikosti a v této době. To je na Tintinovi krásné. Dokáže překvapit. A dokázal překvapit i Hergé. Vytvořil komiks, který ke silně vědecko-fantastický, ať už si o finální sekvenci budete myslet, že je skutečná, či nikoli. Ty prvky, které jsou zde použity, jsou zajímavé a ukazují Hergého zase z trochu jiného pohledu. Jiný je i pohled na Tintina, který se najednou stal téměř nepolitickým komiksem. Přesto kritici hledali, až našli. Ono to zase tak náročné nebylo.
"Záhadná hvězda" je vydávána v letech 1941 až 1942 a stále je zde problém s papírem. Hergé tomu musí přizpůsobovat své příběhy, a tak nakonec dochází k tomu, že se snižuje počet stran. Černobílé příběhy reportéra Tintiny byly celkem rozmáchlé a měly přes sto stran. "Záhadná hvězda" nebyl komiks, který by to popřel, ale z hlediska formátu komiksu a jeho vydávání byl přelomem. Právě sešit "Záhadná hvězda" je komiksem, který byl v roce 1942 jako první překreslen do barvy, což se nakonec stalo i většině předchozích sešitů, kromě úplně prvního komiksu "
Tintin v zemi Sovětů". Kromě toho, že byla stanovena nová, barevná podoba Tintina, také byl představen nový formát, kterého měly od té doby všechny Tintinovy příběhy. Ten formát byl na počtu 62 stran, což pro evropský komiks není úplně běžné, protože ten je většinou kolem 46 stran, na druhou stranu se nám tak dostane celkem velké množství příběhů, které stojí za to. Jakmile jsem dočetl komiks "Záhadná hvězda", uvědomil jsem si, že tohle bude jeden z mých nejoblíbenějších Tintinových příběhů.
Proč, zeptáte se možná? Tak především je to proto, že Tintin zde ukazuje naprosto skvělou představivost, jíž měl. To se projevilo už u předchozího sešitu "Krab se zlatými klepety", kde měl kapitán Haddock naprosto skvělé snové sekvence. Tentokrát je to dotaženo ještě o kousek dál. Znovu je využita snová sekvence. A možná ne jen jednou. Je noc a Tintin si při procházce s Filutou si všimne na obloze nové hvězdy. Jde do planetária, kde se dovídá nesnesitelnou pravdu - je to asteroid, který by měl zničit planetu Zemi. Ke srážce dojde velmi brzy. Asteroid má vliv na klima Země, které je neskutečně horké. Lidé se potí, téměř omdlévají, má to i špatný vliv na jejich organismy. Právě proto dochází ke snové sekvenci, kdy horkem Tintin usne a zdá se mu sen, který je vlastně tak trochu předpovědí a kde se vyskytuje šílený prorok, kterého Tintin při večerní procházce potkal.
Konec světa naštěstí nenastal, protože v planetáriu se spletli s výpočtem. Přesto na Zemi dopadla část meteoritu. O tom, jakou by takový kus skutečně nadělal paseku, by se asi dalo z vědeckého hlediska celkem polemizovat, ale dejme tomu. Asteroid tu je a v planetáriu zjistili, že obsahuje prvek, který není na Zemi dosud známý. Začíná souboj s časem o nalezení zbytků asteroidu. Tintin a vědci, s nimiž cestuje na lodi, kde je kapitánem starý známý Haddock, musí soupeřit s konkurenční lodí, která chce prvek vlastnit sama. Závody v objevení začínají a startuje se tak celkem strhující podívaná o to, kdo bude první. Právě v tomto směru je na komiksu patrné několik prvků, které byly Hergému vytýkány. Vědci jsou většinou z neutrálních zemí anebo ze zemí spřízněných zemím Osy. Belgie byla pod nacistickou nadvládou a Hergé si nemohl dovolit do příběhu vložit něco vyloženě protinacistického. Nebyl sympatizant nacismu, ale zvolil si cestu, která pro něj byla jednodušší. Jako nepřítele - těch, kdo chtějí také získat zbytky asteroidu - vložil do komiksu Američany, ale později, po přepracování komiksu v roce 1954, se z Američanů stali obyvatelé smyšlené země Sao Rico. V českém vydání tyto úpravy najdete.
 |
| Ukázka z černobílého původního vydání |
Kritizovat Hergého za to, že se snažil dál vydávat a že díky tomu stvořil komiks, který mezi ostatními Tintinovými sešity vyčnívá, je trochu moc jednoduché. Osobně si myslím, že Hergé udělal to, co šlo a minimálně do komiksů nevkládal přímo propagandu nacismu. Rozhodně bych v něm neviděl nepřítele svobody a demokracie. Rád bych místo toho vyzdvihl některé prvky, které komiks obsahuje. Jsou zde scény, které téměř odkazují na Lovecrafta a jeho houbovitá stvoří, ale stejně tak i scény, které by mohly navodit staré japonské monster filmy. Myslím si, že to nebyl záměr, koneckonců japonské monster horory přišly až o několik let později, ale rozhodně se jedná o ozvláštnění Tintinových příběhů, které jsou jindy velmi racionální. Sci-fi příběh je něco, co v Tintinovi doposud nebylo, ovšem sluší mu to. Společně s belgickým reportérem se k tomuhle žánru ještě vrátíme.
 |
| Pročpak se křižník jmenuje Aurora? Je v tom nějaká symbolika? |
Sci-fi žánrem a jednotlivými prvky se pak dostávám k tomu, co je na komiksu nejasné a co je možné chápat různými způsoby. Část příběh, která se odehrává na spadlém asteroidu, může být chápána jako snová sekvence, nikoli jako něco, co se opravdu stalo. Osobně s tímhle nesouhlasím. Zaprvé proto, že mám ke sci-fi hodně blízko a žánr mě fascinuje, ale také proto, že jsou zde poměrně jasné důkazy toho, že podivné události se v příběhu dějí i poté, co se Tintin naposledy probudí. A proč by to nemohlo být práno jako skutečný Tintinův příběh? Realita je zajímavá, ale proč ji někdy neozvláštnit? Hergému se podařilo udělat z tohoto komiksu skutečně specifický díl, a to i například díky kresbě, kdy je země pod silným žárem blížícího se asteroidu. Ten vysílá na zemi světlo, které vrhá stíny, což pro Tintinovy příběhy není typické. Komiks se tak může pyšnit naprosto unikátními panely, které jsou graficky naprosto skvěle zvládnuté. Hergé opět ukázal svou všestrannost, především pak z hlediska barevnosti. Jak říkám, tohle bude jeden z mých nejoblíbenějších tintinovských příběhů.
Komiks "Tintinova dobrodružství: Záhadná hvězda" můžete
zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.
Žádné komentáře:
Okomentovat