Kresba: Hergé
Ani jsem nevěřil tomu, že by Hergé dokázal ještě něčím překvapit, ale tohle je prostě naivita toho, když si člověk myslí, že už má za sebou to nejlepší, co autor vytvořil. Pravda, nechci tvrdit, že "Míříme na Měsíc" je nejlepším sešitem, jaký Hergé vytvořil, na druhou stranu tento sešit obsahuje tak specifické prvky a pojetí vyprávění, že stojí za pozornost a rozhodně mezi ostatními díly vyniká, a to jak v tom dobrém smyslu slova, tak i v tom negativnějším smyslu slova.
Tak nejprve k tomu negativnějšímu. Co mi trochu vadilo, to byla mírná nuda, která se do sešitu sem tam vkrádala. To bylo dáno i tím, že Hergé byl z hlediska textu štědřejší než v předchozích sešitech. Rozepsal se opravdu hodně, což ale v některých případech vedlo k tomu, že se děj natahoval. Hlavním příkladem jsou Kadlec a Tkadlec, jejichž linie je zde skutečně zbytečná a scény, které jsou s nimi rozepsány nejvíce, v podstatě nemají vliv na děj. Stejně je to třeba i se scénou, kdy Hluchavka přijde o paměť. Opět jen na táhnutí děje, aby bylo možné přidat několik skečů a trochu to ozvláštnit, trochu vložit nějaký ten vtip v tom celkem dlouhém čekání na to, až se posádka konečně vypraví v raketě na Měsíc. Jenže tohle je také trochu problém. O samotné cestě na Měsíc se více dovíme až v následujícím sešitu "První kroky na Měsíci".
A teď k tomu pozitivnějšímu. Příběh sám o sobě je zajímavý, ale je pravdou, že ještě zajímavější musel být v roce svého vydání, tedy v roce 1953. Válka o dobytí Měsíce ještě ani pořádně nezačala, ale Hergé už cestoval se svými hrdiny na jeho povrch. Co je však důležitější, dokázal celkem uvěřitelně popsat základnu, kde dochází k vývoji rakety, stejně jako i vybavené, které je zde používáno. Raketa má letět na atomový pohon a v příběhu je poměrně přesně popsáno, jak dochází ke štěpení jader, které vyvolává potřebnou, řízenou reakci, která má vytvořit jadernou energii, v tomto případě určenou pro pohon rakety. Sice je zde ještě prvek, který bylo potřeba pro komiks vymyslet, aby to celé mohlo fungovat, ale obecně celý sešit je založený na celkem přesných datech, což bylo vskutku poučné. Pro děti a jejich vzdělávání velmi vhodný sešit.
I samotný příběh je pak celkem napínavý, protože jde o to, jestli raketa vzlétne a o to, zda se Tintin, Haddock, Hluchavka a jejich další přátelé vyhnou ohrožení ze strany nepřátel, kteří chtějí získat převratnou Hluchavkovu raketu pro sebe. Je to totiž právě Hluchavka, na kterém technologie stojí a který přivede Tintina a Haddocka do Syldávie, země, kterou Tintin poznal už v příběhu "
Žezlo krále Ottokara". Jako reportér a kapitán lodi se mají stát členy posádky. O tom, že k tomu nemají dostatečné schopnosti, asi nemá cenu se moc bavit. To je prostě nutnost. Cestra na Měsíc bez Tintina by asi neprošla. Poznání základny, technologií a celého procesu je celkově docela zajímavé. Je patrné, že některé technologie jsou zde trochu podivné, ale jako sci-fi komiks funguje nesmírně dobře.
Hergého cesta na Měsíc je uvěřitelná a zajímavá. Navíc nabízí i možnosti dalšího příběhu, který bude pravděpodobně stát za to. Mám rád sci-fi Tintina a v tomhle případě se mi to jen potvrdilo. Hergé šel dokonce tak daleko, že do komiksu vložil blueprint rakety. V komiksu je pak ještě jeden celostránkový panel, a to je panel, kde hrdinové pod Hluchavkovým vedením přijíždějí k raketě. Rakety vypadá skutečně impozantně a Hergé tak docílil potřebného efektu - ohromení čtenáře. Podařilo se. Teď jen zjistit, co se vlastně na tom Měsíci stalo.
 |
| Jedna z modernějších variací na Tintina (autor Esgros) |
Takovou menší zajímavostí na závěr je skutečnost, že první scénář, který byl k tomuto příběhu napsaný, nepocházel z rukou Hergého, ale z rukou jeho spolupracovníka Bernarda Heuvelmanse, která byl především vědcem a vytvořil scénář založený na tom, že se příběh odehrává ve Spojených státech amerických a hlavním padouchem je profesor z příběhu "Záhadná hvězda". Ten chtěl získat materiály o raketě proto, aby je mohl prodat a následně koupit velký diamant pro Ritu Hayworth. Hergému příběh neseděl a nakonec vytvořil verzi, kterou známe dnes.
Žádné komentáře:
Okomentovat