Už před nějakou dobou jsem se dostal do debaty, kde bylo několika uživateli odsouzeno vydávání komiksů, které jsou adaptací klasických literárních děl. Já jsem hájil tyhle počiny proto, že si myslím, že je to způsob, jak dostat k mladému čtenáři klasické příběhy zajímavou cestou. Pořád si stojím za tím, že v současné době upadá zájem o knihy a komiks je alternativou, která nezabírá tolik času a je jednoduší na pochopení díky vizuálním vjemům. Zda budou čtenáři komiksů následně přivedeni k samotné předloze, to je druhá otázka. Mně už se to stalo a myslím., že ne jen jednou. Dle mého to tedy skutečně smysl má. Proto jsem rád, že nakladatelství
Grada Publishing má vlastní edici "Komix" a rozhodlo se vydávat právě adaptace klasických literárních děl.
|
© Grada Publishing, 2013 |
Únos je prvním komiksem z této edice, který se mi dostal do ruky. Je to adaptace jednoho z románů Roberta Louise Stevensona. Ten román se jmenuje stejně - "Únos". Osobně tenhle román neznám, vlastně jsem o něm do této doby ani neslyšel. Moje první setkání s Robertem Louisem Stevensonem proběhlo již dávno (ono to už bude určitě patnáct let, ale spíš ještě trochu víc), když jsem k Vánocům dostal "Ostrov pokladů". Ta kniha mě tenkrát neskutečně nadchla a pamatuji si, jak Jim a ostatní svádí bitvu o svůj život, jak jsem doufal, že to přežijí a napětím, kdy jsem si skoro hryzal nehty, očekával, co přijde. Miloval jsem tu knihu, ale dnes považuji za nejvýznačnější dílo tohoto autora "Podivuhodný případ doktora Jekylla a Pana Hyda". Tohle dílo má v sobě nekonečný potenciál na různé adaptace. Když už jsme u toho komiksu, tak moderní verzí Jekylla a Hyda jsou Bruce Banner a Hulk, ale to je dobře známá informace.
|
© Grada Publishing, 2013 |
Robert Louis Stevenson byl zajímavý muž, který se narodil v Británii, ale kvůli chatrnému zdraví musel často cestovat, aby našel vhodné podnebí pro své zdravotní komplikace. Jako kdyby mu to ale nebylo souzeno. Zemřel poměrně mladý, jen ve věku 44 let. Základní informace o autorovi vám poskytne sama kniha "Únos", která obsahuje předmluvu právě o autorovi. Tohle je poměrně důležité, protože čtenář, předpokládám mladšího věku, se tak dozví o člověku, který příběh skutečně stvořil, navíc jsou zde zmíněna i jeho další zásadní díla. Čtenář si k nim tak skutečně může najít cestu, pokud bude mít zájem. Navíc
Grada Publishing vydala i další Stevensonovy knihy v komiksové podobě - "Podivuhodný případ doktora Jekylla a pana Hyda" i "Ostrov pokladů" vyšly v roce 2010.
|
© Grada Publishing, 2013 |
Příběh vypráví o mladíkovi Davidovi Balfourovi, jehož otec zemře a chlapec by měl zdědit nějaký ten majetek. Jenže tak jednoduché to není, protože stále je naživu Davidův strýc, o němž hoch ani nevěděl, že existuje. Jak se ukáže, strýc není právě přátelský člověk, a tak místo, aby hocha přijal jako člena své rodiny, snaží se ho o dědictví připravit. A tak začíná Davidův příběh, jeho velké dobrodružství. Robert Louis Stevenson zasadil děj do skutečných událostí, které jsou pak blíže popsány v závěru. Opět další prvek, který výrazně posouvá tento komiks trochu dál - snaží se vyvolat zájem o látku historickou i uměleckou.
|
Jak je patrné, originální obálka se moc neliší |
Díky specifické kresbě jsme svědky prozkoumávání různých krajin, které dobře dokreslují prostředí, v němž David putuje za svým cílem - dědictvím a hlavně odhalením pravdy o vztahu jeho otce a strýce. Pravda, ten cíl není až tak důležitý, jako kdyby šlo především o tu cestu, která je vcelku zajímavá a strastiplná. Kreslíř Naresh Kumar (celá značka Campfire, pod kterou komiksy vycházejí je indická) má kresbu, kterou jsem už u indického autora viděl jednou. Bohužel si nevzpomenu, který komiks to byl. Jako kdyby byly jednotlivé panely složeny z krátkých tahů a čárek, které nakonec dohromady dávají postavu a celé její okolí. Sem tam to vypadá trochu diletantsky, ale přesto jsou postavy většinou rozeznatelné. Bohužel k jejich podobnosti se přece jen sem tam pletou. Komiks má pak i přes dramatičnost celkem pomalé tempo, což je dáno zejména tím, že je zde trochu moc textu. Autor adaptace se snažil knihu převést co nejvěrněji (přesto jsme místy svědky výrazné vypravěčské zkratky), a tak vkládal text vypravěče i do míst, kde to vůbec nebylo potřeba. Adaptace klasického díla je komplikovaná, ale autoři se jí zhostili se ctí a výsledek je přece jen více než jen průměrný.
Komiks "Únos" můžete
zakoupit na stránkách Grady.
Tak teda přiznám se, že o předloze jsem neměl tušení. A souhlasím s tím, že komiks podle knižního díla je více než dobrý nápad - ale někdy ani to nepomůže :)
OdpovědětVymazatNaopak je neskutečně zajímavé vidět jak danou knihu vnímají autoři komiksu a co s ní provádějí... na druhou stranu to nelze brát tak, že znám komiks=znám knihu - takže pokud se někdo chystý k maturitě a má za sebou jen komiksové verze slavných románů, není to dobrý nápad :D
Tak to souhlasím :-D Komiks je jen adaptace, například v podání Petra Kopla velmi osobitá. Nikdy není možné brát komiks jako dokonalý přepis.
Vymazatparadni recenze B-)
OdpovědětVymazatDíky :)
Vymazat