Líbí se mi, jak si série s Malým princem udržuje vysokou kvalitu v každém díle, což zrovna v tomhle případě není jednoduché. Předloha Antoina de Saint-Exupéryho není jednoduchou látkou, alespoň co se týká možnosti vycházet z tohoto díla a pokusit se ho napodobit. Snadno by se dalo sklouznout k tomu, že to bude jen dobrodružství Malého prince a jeho kamarádky Lišky, ale Francouzi zvládají, se ctí, pokračovat v odkazu svého krajana a stále halí do pohádkového fantaskního hávu témata, která nejsou pro děti snadno uchopitelná, ale která se jim musí vysvětlit. Problém je v tom, že ani dospělí to někdy nedokážou. Série komiksů "Malý princ" ukazuje, že je to možné, pouze je třeba to vzít za ten správný konec.
Kam že se to Malý princ dostal tentokrát? Planeta slova. Je to planeta, kde se mezi sebou lidé dorozumívají jenom prostřednictvím slov. Co se stane, když se jim slova vezmou? Jak to dopadne, když najednou všichni oněmí? Protože právě to se obyvatelům planety, kteří si říkají Amikopové, stalo. Najednou se ve vzduchu objevily podivné létající krabice s obrovskými křídly a všem nalepila na ústa pásky. Nikdo nemůže mluvit, tedy téměř nikdo. Malý princ s Liškou se na planetu dostávají nedlouho poté, co k téhle tragédii došlo. Nechápou, proč je planeta tak tichá, ale brzy se to dozví. Sami se totiž mají stát obětí ticha. Utečou však za pomoci jedné dívky, která je zavede k podzemnímu odboji. Do povědomí čtenáře, hlavně dětského čtenáře se tak dostává i něco tak komplikovaného, jako je válka.
"Malý princ a Planeta slova" je příběh, který je zaměřen na to, co to znamená být vyděděncem a jaké to může mít následky v případě, že vyděděnec je osobou, která je nadaná v něčem, co ostatní neumí. Příběh mi trochu připomínal takové klasické příběhy jako "Zvoník u Matky Boží" anebo "Fantom opery", ale samozřejmě nemůžeme čekat podobně tragický konec, to zase ne. Přesto je zde Sahara, postava mladíka, který nezapadá do společnosti, ale až pozdě si společnost uvědomí, jak moc ho potřebuje a jak moc jejich předsudky a nesnášenlivost způsobují jejich vlastní zkázu. Místo toho, aby se snažili najít diplomatickou cestu, útočí. Brání se jako vzteklý pes, aniž by si uvědomovali následky. Je to špatně. Malý princ se nás snaží přesvědčit o tom, že přátelství je cestou k tomu, aby společnost mohla fungovat. Bohužel je to iluze, která by neměla být, ale co naděláme? "Malý princ" je idealizovaný, ale nemá schopnost přetvářet svět, jen se snaží ukázat, že by mohl být lepší.
Krátký komiks, který je uveden v závěru, vytvořil Jérôme Jouvray, který se postaral jak o scénář, tak o kresbu. Umístil Malého prince s Liškou na planetu Celesta 4, kde probíhá hlasování o tom, jestli má planeta zaútočit na Zemi, aby tak předešla k tomu, že by Země zaútočila jako první. Je zde rozsáhlé zasedání různých mimozemšťanů a ti se dohadují. Nejsou jednotní a Malý princ se začne ptát. Je vlastně takovým Mefistofelem, našeptávačem, který sleduje určitý cíl. Nikoli vlastní prospěch, ale v tomhle případě dosažení míru. Kresba mi maličko připomněla komiks "Pozemšťan!", ale je to spíše volbou barev a prostředím. Kresba samotná je zjednodušená, ale je vidět, že Jérôme Jouvray ji má zvládnutou. Dokáže bez problémů vyjádřit to, co zrovna potřebuje. Komiks je hodně politicky kritický, ale na druhou stranu i hodně zábavný.
Komiks "Malý princ a Planeta slova" můžete
zakoupit na stránkách Kniha.cz.
Žádné komentáře:
Okomentovat