Kresba: Jan Bažant
Českému komiksu se na svých stránkách příliš nevěnuji, ale snažím se to poslední dobou přece jen trochu více napravit. Kromě toho, že zde najdete celkem velké množství recenzí na komiksy Petra Kopla, budu se snažit, aby tu byly i jiné kousky, o čemž svědčí například
seriál o komiksech Václava Šorela. Jako dalšího bych chtěl trochu představit autora, který je u knihy "Krakatit" podepsán jako Jan Bažant, ale obecně je známý jako Hza Bažant. Původně začínal na české graffiti scéně, ale nezaměřil se pouze na komiks, jeho tvorba je velmi originální a má hned několik dimenzí - výtvarnou, scenáristickou, hranou i loutkovou. V současné době se o něm nejvíce v komiksu mluví ve spojitosti se sérií "Pán času", kterou vytváří spolu s Filipem Novákem. Sám Hza se pak pustil do komiksu "Krakatit".
Sám asi není úplně přesné, protože předlohu napsal jeden z nejgeniálnějších českých autorů - vizionář a společenský kritik - Karel Čapek. Ten však již mohl pouze ze záhrobí sledovat, jak si Hza Bažant povede a jak jeho klasické dílo přenese do podoby moderního komiksu. Není to jednoduché. Dílo Karla Čapka patří k pokladu moderní české literatury a zvolit si jedno z jeho děl jako předlohu pro komiksovou adaptaci bylo rozhodně velmi odvážným činem. I když by se mohlo - alespoň podle hodnocení - zdát, že tento čin nevyšel a autor si vzal trochu moc velké sousto, není tomu tak. Hodnocení v tomhle případě poukazuje na to, že jsou zde určité zásadní nedostatky, které komplikují požitek z komiksu, ale rozhodně nelze označit komiksovou adaptaci "Krakatit" za komiks špatný, nebo dokonce podprůměrný.
"Krakatit" je příběh o tom, jak dokáže člověk ničit, a to skutečně ve velkém. Je to příběh plný chamtivosti, touhy po moci, příběh utrpení jednoho člověka i mnoha osob. Inženýr Prokop, kterého sledujeme od začátku (jak v románu, tak i v komiksu), je vynálezcem látky, podle níž dostalo dílo název. Jedná se o látku, která je snad nejsilnější trhavinou na světě. Čapek se toho již nedočkal, ale jen o pár let později od vydání "Krakatitu" (vyšel 1924), člověk v Japonsku dokázal, jak moc velkou spoušť dokáže napáchat. Proto bylo možné považovat Čapkovo dílo za vizionářské. Hza Bažant už o tuto možnost přišel a musel se poprat s tím, jak Prokopův osud, osud člověka, který je destruován vlastní genialitou, vlastním objevem, zachytit pro komiks.
Jak říkám, zachytit se podařilo docela dobře. Pokud se týká kresby, je velmi specifická a rozhodně nemohu tvrdit, že je špatná. Postavy jsou stylizované, většinou jakoby bez očí, což ze všech dělá nedůvěryhodné jedince. A naprosto zaslouženě. Prokop se setkává s mnoha lidmi, ale může jim věřit? Na čtenáře se tak přenáší paranoia, kterou sám Prokop díky svým bláznivým stavům ani cítit nemusí. Efekt ze samotné kresby na čtenáře je velmi dobrý. Dostavují se ty správné emoce šílenství, vytržení ze světa. Místy se z čapkovské předlohy stává kafkovská. Díky tomu, že pro kresbu byla zvolena černobílá, která je místy prokládána rudou, je umocněno vyznění takových panelů.
Proti kresbě v podstatě není co moc namítat. I postava inženýra Prokopa je tak zvláštně nepřátelská, že dojmy z příběhu jsou spíše depresivní. Jenže komiks není pouze o kresbě, ale o celkové kompozici, tedy také o propojení textu s kresbou. A tohle prostě nefunguje. Rozdělení panelů je atmosféricky dobré, trochu chaotické, ale z hlediska vypravěčského se jedná o pořádný problém, protože čtenář se v tom bude jednoduše ztrácet. Každý se minimálně jednou ztratí, ale spíše víckrát. Přeskočíte na další bublinu a hned od začátku vám bude jasné, že čtete stranu v jiném pořadí, než jak byla původně zamýšlena. Vzhledem k tomu, že "Krakatit!, ať je sebevíce kritickým dílem, pořád je to dílo dějové, je to vyprávění, ale to se v rámci adaptace tak trochu ztratilo. Jako kdyby hlavním cílem autora bylo vyvolat tu správnou atmosféru, ty správné pocity, ale trochu se pozapomnělo na to, že se komiks bude i číst. Myslím, že je to škoda a že větší přehlednost by komiksu slušela. Pak by se v příběhu neztrácelo ani to poselství, které chtěl Karel Čapek sdělit světu. Na druhou stranu, tohle je cesta, jak moderně, ale se zachováním základních atributů, adaptovat českou klasiku pro komiks. A rozhodně to není úkol jednoduchý.
Žádné komentáře:
Okomentovat