Jacques Tardi (známý také jen jako Tardi) je jeden z francouzských autorů. kteří u nás nejsou příliš známý. Ani po roce 1989 se na něj nedostalo v menší záplavě francouzského komiksu, který se k nám řinul v náhlém a krátkém boomu. Přesto je to autor, který je v oblasti frankofonního komiksu velmi dobře známý, a to hlavně proto, že vytvořil jednu velmi specifickou hrdinku. Tou je samozřejmě Adéla Blanc-Sec, což je také jediný komiks, který od Tardiho v češtině vyšel. A jak to tak vypadá, na delší dobu to skutečně bude to jediné, co si od tohoto autora přečteme. Bohužel tomu moc nepomohl ani film Luca Bessona, "Tajemství mumie". I když se film dostal i do našich kin, díru do světa zrovna neudělal, a to nejen u nás. A je to škoda, protože když si přečtete Tardiho komiks, zjistíte, že před sebou máte něco neskutečně originálního a nového.
"Neobyčejná dobrodružství Adély Blanc-Sec" jsou jedinečnými příběhy, které mají nesporné kvality, a to i přesto, že svým stylem, naprosto záměrně, připomínají méně kvalitní produkci levných románů, tzv. románů šestákových. Tohle by ale rozhodně nemělo být vždy považováno za ukazatel kvality, protože to je informace, která se musí potvrdit až příběhem samotným. A Tardi dokáže naprosto skvěle kombinovat brakovou literaturu - a brakovou říkám s láskou - spolu s velmi kvalitní kresbou, která dokáže skvěle zachytit jak prostředí, tak i dobu. A když už jsme u té kresby, tak myslím, že je vhodné se u ní na chvíli zastavit, protože ona je skutečně něco specifického.
Tardi má velmi tenkou linku, která se vyznačuje tím, že téměř odmítá šrafuru. V komiksu ji najdete velmi málo, pokud vůbec. Jen noční sekvence jsou trochu šrafované, ale i tak velmi málo, autor raději využívá černé plochy. Svou kresbou navazuje na Hergého, který ve svých komiksech šrafuru nepraktikoval vůbec a vydal se cestou jednoduchých barev, bez přechodů. Adéle tahle kresba neskutečně sluší, a to i přesto, že ona sama je ženou velmi nepřístupnou. Když se na ni podíváte, nikdy se nesměje, je neustále zamračená, a pokud už něco jako smích produkuje, jedná se spíše o výsměch. Obecně je možné říct, že obličeje jsou celkem strnulé, což je podtrženo ještě tím, že se velmi často dívají přímo na vás. Tohle není technika, kterou v komiksu, nebo ve filmu uvidíte často. Oči se kameře většinou vyhýbají, a to naprosto záměrně. Jednoduše vám to přijde divné, když se ta postava na vás kouká.
To, že má Tardi skvělou kresbu, o tom nelze pochybovat. Jen se kochejte jeho Paříží, protože architektura, to je něco, co má zvládnuté naprosto dokonale. A díky zasazení na začátek 20. století vás zavádí do časů, které jsou zapomenuté, ale které jsou krásné. Je to období končící Belle Époque, které se uzavřelo s první světovou válkou, období krásných šatů, obrovského pokroku a naděje v budoucnost. Ze stejného období, i když velmi upraveného, je například i komiks "Grandville". Tahle doba má v sobě něco nadčasového a právě v ní se setkáváme s naší hlavní hrdinou, Adélou Blanc-Sec, která je spisovatelskou, ale hlavně ženou činu, která se zaplete do neskutečné spleti intrik. Když dočtete první knihu (ve svazku jsou celkem tři), budete si říkat, jestli jste to opravdu všechno pochopili. A možná že ne. Tady je každý proti každému, všichni spřádají intriky a Adéla, místo toho, aby se stávala tím, kdo všechno vyřeší, je nakonec spíše vláčena událostmi, někdy dokonce mlácena.
 |
| Jacques Tardi |
Zamotaný příběh, klišovité postavy, fantastické prvky, všechno tohle jsou aspekty brakové literatury, navíc pochybuji, že sám autor ví, kam ho další dobrodružství zavede. Každá kniha končí otevřeně s tím, že přijde něco dalšího. Nikdy se všechno nevyřeší. Přesto si - nejen pokud jste milovníky brakové produkce - užijete tenhle svižný a komplexní příběh, kde na vás čekají šílení vědci, okultisté, tajemné příšery z pravěku, neandrtálci, děsivé stroje a pitomí policisté, užijete. Jacques Tardi vydal celkem devět sešitů, a to až do roku 2007, kdy vyšel poslední. I ten končil otevřeně, ale další díl prozatím nevyšel. Já jsem docela zvědavý, jestli vyjdou další knihy v češtině, protože si myslím, že tenhle komiks by si to zasloužil. Je to něco naprosto jiného, a to i na francouzskou scénu. Dospělé, napínavé a vizuálně krásné.
Žádné komentáře:
Okomentovat