#270: Macanudo - představení série

Umělecký, alternativní nebo undergroundový zahraniční komiks, který je překládán do češtiny, to je něco, na co komiksáci u nás příliš neslyší. Mainstream zde letí mnohem víc a Marvel a DC, potažmo ještě Dark Horse se prostě prodávají lépe. A je to pořádná škoda. I ten vedlejší proud je zajímavý, jen to chce se do něj trochu ponořit. Hlavně je mnohem bohatší, rozvětvenější a širší. Je to vlastně docela zajímavé, že alternativní komiks moc nebereme, protože to je právě ten, který čeští autoři tvoří nejvíce. Těch superhrdinů moc nemáme, ale ani těch komiksů, které by se primárně zaměřovali na příběh. To není kritika, to je jen konstatování stavu, i když takoví tvůrci jako Kopl, Černý a vlastně i Grus tvoří výjimku. Dnes se ale nechci bavit o českých autorech, ale o uměleckém komiksu zahraničním. A v tomhle případě dokonce argentinském.

Liniers, což je jméno téměř nic neříkající, je argentinský autor, který se narodil v roce 1973 a stal se jedním z nejúspěšnějších argentinských komiksových umělců. Hlavně díky tomu, že se mu podařilo prorazit i za hranice své země. Muž, který je celým jménem Ricardo Siri Liniers, se nejvíce proslavil právě sérií "Macanudo", na kterou bych dnes rád upozornil. Na Liniersovi je krásná jedna věc - i když měl úspěch, nedělá komiksy anglicky, ale dál si jede ve své španělštině. To je dobře, ale je fakt, že takový autor by se asi těžko nechal semlít, navíc o něj by určitě velká americká studia zájem neměla. Je totiž autorský, a když něco tvoří, přemýšlí u toho a chce, aby přemýšlel i divák. Ne nad tím, kdo se skrývá v pláštěnce, která inkarnace superhrdiny, ale o tom, jaký je ten svět kolem nás, proč ty naše vztahy nefungují a co děláme špatně, nebo co děláme dobře, ale stejně to dělat přestaneme.

Macanudo je uměleckým komiksem. Jeho kresba je netradiční, částečně karikaturní, jednoduše taková, kterou v mainstreamu nenajdete. A je to tak krásně osvěžující. Neříkám to proto, že mainstream nemám rád, mám ho rád, ale někdy je skvělé si od něj odpočinout. "Macanudo" je jedním z těch komiksů, které vám mohou nejen zpříjemnit den, ale je to komiks, s nímž si trochu zapřemýšlíte, možná si uvědomíte, že ty starosti, co máte, nejsou tak hrozné, že to chce jen trochu klidu a tolik se nevzrušovat. "Macanudo" vás asi neudělá lepšími, nebudete najednou optimisty, ale vyloučené to není.

Knihy vydává nakladatelství Meander, kde je také možné jednotlivé knihy (zatím vyšly tři - viz obálky výše) objednat:

Macanudo 1

Macanudo 2

Macanudo 3

A abyste věděli, o čem tu vlastně celou dobu mluvím, tak tady je několik ukázek, které jsou ještě proložené anotacemi k jednotlivým knihám. Jedná se o ukázky ze třetí knihy a za jejich poskytnutí děkuji nakladatelství Meander.

Anotace prvního dílu:

Minipříběhy o citlivém robotovi, tučňácích, kocourovi Fellinim, stále se míjejících milencích, důstojných pánech v kloboucích a motýlcích a ostatních lidech kolem nevypovídají jen o současné Argentině, ale o nás všech na téže Zemi. Příběhy Macanuda jsou plné křehké poetiky osamělých a absurdních životů v tvrdém velkoměstě. K lidem čím dál nelítostnější svět, v němž se mísí dětská nevinnost s ironií a absurditou dnešní doby, však Liniers ve svých akvarelech kreslí jemně, s něhou a typickým humorem.

Anotace druhého dílu:

Někdy je mi v nekonečně rozlehlém Buenos Aires úzko. Stejně jako dalším asi 13 milionům lidí. Ta úzkost, zejména po ránu, když se proderu po hodinové jízdě metrem, rozespalým davem na světlo ulice, je občas k nevydržení. Pak si v univerzitním bufetu kde drnčí starý kávovar, dám preso a sladký rohlík. Na stolku vždycky leží noviny La Nación a v nich, na poslední stránce čeká komix "Macanudo". Beru ho každý den jako pilulky proti té velkoměstské úzkosti, polykám ho jako barevné, lehce melancholické antidepresivum. Ostatně, slovo macanudo znamená ve španělštině báječný, parádní, nebo taky v klidu.

Zpočátku se mozek při pohledu na minipříběhy o citlivém robotovi, míjejících se milencích, pánech v motýlcích a problémech tučňáků, trochu vzpouzí. Stejně jako naše životy mají totiž i tyhle historie zamotané, nebo vůbec žádné pointy. A proto si je možná, hlavně mladí Argentinci tak oblíbili. Když má autor "Macanuda" Ricardo Liniers čtení, dokáží jeho fanoušci zaplnit až po strop ohromné Muzeum latinskoamerického umění v Buenos Aires. Křehká poetika osamělých a absurdních životů v tvrdém velkoměstě, je totiž jako nakažlivá macanudo epidemie.

Anotace třetího dílu:

Kritika našeho současného životního stylu a politiky, nonsens, humor, poezie. Každý strip argentinského autora Ricarda Linierse přináší překvapení a svérázný vtip. V "Macanudu" se objevuje množství neobvyklých figurek: Jindřiška se svým chytrým kocourem Fellinim a plyšovým medvídkem Madariagou, citlivý robot, muž, který překládá názvy filmů, Oliver Oliva, tajemný muž v černém, trpaslíci, tučňáci, ovce... V každém dalším albu Macanuda se ale objevují další nové postavy. Liniersovy příběhy zabírají na lidi po celém světě.