Oskar Ed: V parku (scénář a kresba Branko Jelinek)
Alois Nebel: Prachatický granát (scénář Jaroslav Rudiš, kresba Jaromír 99 na základě společného námětu)
Voleman: Dneska zemřu? (scénář a kresba Jiří Grus)
Jak jsem psal u recenze na knihu "Krakatit", rád bych se trochu více věnoval českému komiksu. A proč nepokračovat právě knihou "Generace Nula: Český komiks 2000 - 2010". Na téhle knize je naprosto skvělá jedna zásadní věc. Jedná se o průřez současné české tvorby, nebo tedy více méně současné, a to průřez velmi komplexní, který nám ukazuje nejen to, jaké umělce zde máme, a že to jsou lidé, co tvořit umí, ale především poukazuje na to, jak široké médium komiks je a jaké všechny možné příběhy lze vyprávět. A nejde jen o vyprávění samotné. Žánrově má komiks sám o sobě přesah, ale k tomu na následujících řádkách.
Kniha je rozdělena do celkem pěti částí, které jsou určitým způsobem tematicky propojeny. První část se jmenuje "Komiks sobě" a v podstatě se jedná o jakousi vzpomínku na minulost, o pomyslnou čáru, kterou tvůrci udělali za minulou tvorbou, již ale neodsuzují, naopak, vzpomínají na ni, na kořeny a říkají, že tohle bylo, ale teď se připravte, protože se pořád jede dál. Vzpomínání je sice hezké, ale musí se jít dál. V téhle části zaujmou především první dva komiksy, které jsou skutečně zajímavou cestou po té československé komiksové historii. A že není nudná, to rozhodně ne, ale také nebyla laskavá. Z téhle první části ve vás zůstane hlavně jedna myšlenka - a co bude dál? Jak vlastně vypadá ten současný komiks?
Další část není přímou odpovědí, ale spíše vás zavádí někam naprosto jinam. Jedná se o část "Dokumenty a reportáže". Tohle je, alespoň pro mě, neskutečně silná část. Její síla nemusí spočívat v tom, o čem komiksy jsou, ač v tomhle případě je obsah velmi důležitý, ale především v tom, co je vlastně vyprávěno. Komiks není jen médium pro příběhy a fabulace, je to i médium, které dokáže zaznamenat skutečnost a díky vizuálnímu provedení ji trochu jiným způsobem přenést na čtenáře. I v komiksu tak můžete číst o závažných tématech, která vás upoutají, ovlivní, rozběsní, pohnou s vámi. Mým favoritem je zde komiks Tomáše Kučerovského, mám rád komiksové cestopisy, ale TOY_BOX ukazuje, jak silné médium komiks může být a prezentuje pravdu naplno, vizuálně skvěle, a i když vás trochu kloní k jednomu názoru, rozhodně si můžete obrázek udělat sami.
Následuje třetí část "Od ucha k uchu". Přiznám se, že tematicky mám se zařazením jednotlivých příběhů trochu problém, patrně se mělo ukázat, že komiks je humorné médium, ale myslím, že tohle komiksy úplně nesplňují. Jako kdyby zde byly dozvuky klasického českého kresleného vtipu, ale tyhle dozvuky nebyly přetaveny do humoru, který je přístupnější, zajímavější. Vynikají komiksy od Jaromíra Plachého, ten nápadem, Dana Černého, ten hlavně skutečnou snahou o humor, až téměř groteskní, a pak samozřejmě stránka od Vhrsti, který prostě nezklame. Uzavírá tuhle trochu nevyrovnanou a méně stabilní část krásným příběhem, kdy se vám skutečně může rozhostit úsměv od ucha k uchu. Úsměv spokojený, úsměv radosti.
"Jiný čas, jiný svět" je částí, která nám ukazuje volnost komiksu jako média, které doslova může cestovat po světech i po časech. V tomhle je jeho krása a tvůrci jsou omezeni jen svou fantazií. Mohou se vracet do minulosti, dívat se do budoucnosti, vytvářet si vlastní světy, bezčasí, zařadit hrdiny do jakéhokoli světa. Díky různým výtvarným stylům pak vznikají světy vskutku rozličné, členité, krásné i hnusné. Prozaické dílo také umožňuje vytváření světů, ale popisy jsou zde příliš komplikované, nemusí docenit všechny krásy světa. Díky komiksu a jeho vizuální podobě autoři přesně přenášejí svou představu světa, stávají se skutečnými filmaři a zachycují pro další lidi, pro další generace. Čeští autoři rozhodně fantazii mají a s každým komiksem v této části budete skutečně vstupovat do různých světů. Zde si užijí fanoušci historie, fantasy i sci-fi, stejně jako vyznavači mystérií.
I ten náš svět je však dostatečně krásný a zajímavý, což naplno dokazuje poslední část knihy, "Obyčejné příběhy". Krása obyčejných příběhů tkví zejména v tom, že vlastně vůbec nejsou obyčejné, ale naopak, jsou velmi neobyčejné. Jde pouze o to, jak jsou zachyceny, jak jsou vyprávěny. A pokud je autor dobrý, padají na vás ty správné emoce, ať už je to radost, veselí, smutek, nostalgie, zděšení, zhnusení, atd. V tomhle směru se mi velmi zamlouval komiks "Jednou za život" a "Neděle 15.25". Jsou to krásné ukázky toho, že dobrý vypravěč vám zacloumá s emocemi. Příjemně mě překvapil i Alois Nebel, kterého osobně moc nemusím, ale za to může hlavně trochu přeceňovaný film.
Chcete se něco dovědět o českém komiksu současnosti? Pořiďte si tuhle knihu. Nebo každé číslo komiksového magazínu "Aargh!". Oceňuji knihu skutečně hlavně proto, že dokáže současným tvůrcům otevřít oči. Komiks nejsou jen stripy, není to jen americký mainstream, je to svébytná forma uměleckého i faktografického vyjádření. Navíc jsou jeho možnosti neomezené, snad jen vašimi dovednostmi a fantazií. Není to film pro chudé, je to umění, je to zábava, má to smysl. Tohle si musí čeští autoři uvědomit a začít tvořit novou generaci. Odpíchnout se od Nuly a začít tu Jedničku. Osobně si myslím, že komiks se posouvá dál, dost za to může třeba Petr Kopl, ale stále je vidět, že čeští autoři jsou do jisté míry v undergroundu a nemají takovou podporu jako autoři v jiných zemích. A to je sakra škoda.
Komiks "Generace Nula: Český komiks 2000 - 2010" můžete
zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.
Žádné komentáře:
Okomentovat