#278: Marzi 1984-1987 - 55 %

Marzi 1984 - 1987 (Marzi 1984 - 1987)

Vydalo nakladatelství Plus v pevné vazbě v roce 2012. V tomto vydání původně vyšlo u nakladatelství Dupuis v roce 2008 jako "Marzi - L'Integrale 1 - La Pologne vue par les yeux d'une enfant". Vydání má 224 stran a prodává se v plné ceně za 369 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur se slevou.

Scénář: Marzena Sowa

Kresba: Sylvain Savoia

"Marzi" je komiks, který toho na první pohled nabízí trochu víc, než co člověk nakonec dostane. Obálka naznačuje, že se zde budou řešit poměrně závažná témata, že nahlédneme do nehezké historie komunistického Polska, a to očima dítěte, což má svou váhu. Co si budeme povídat, každý, kdo si "Marzi" zajistí, bude očekávat polskou Marjane Satrapi. Jenže tohohle se bohužel nedočkáte. Nemá smysl ke komiksu přistupovat s tímto předsudkem, protože "Marzi" je prostě jiný komiks, je o jiném světě a o jiném pohledu na něj.

Marzi je dívenka, která se narodila v roce 1979 a vyrůstala tak v 80. letech v Polsku, které se postupně snažilo odtrhnout od nadvlády Sovětského svazu. Poláci v tomhle byli ještě o něco radikálnější než Čechoslováci. No, co si budeme povídat, byli o hodně odhodlanější. Jenže mi nesledujeme dobu, kdy se Polsko vzmáhá k vzestupu, sledujeme Polsko, které je uvaleno pod podivnou nadvládu SSSR, kdy lidé žijí životy, které jsou jim diktovány, ve strachu, ve víře, v odevzdání. Dalo by se čekat, že kritika autorů bude sžíravá, bude se ukazovat, jak lidé trpěli, jak se podřizovali, jak byli apatičtí nebo prostě nějací. A ono to v tom komiksu je, jenže všechno je podáno tak nějak... sterilně.

Sama forma je trochu proti sobě. Jednotlivé příběhy, kterých je v knize celkem 33 jsou na první pohled stripového charakteru, ale jejich délka je od jedné strany až třeba po dvacet stran. Stripovost vyplývá i z toho, že na sebe jednotlivé příběhy ve většině nenavazují. Oddělenost příběhů je dána i tím, že v některých se doslova opakují stejné pasáže, což při čtení ve svazku dost zásadně narušuje celý prožitek. Tohle však nebude ten hlavní problém, který vás může od komiksu odradit, anebo ve vás vyvolá pocit, že vlastně čtete něco, co vás nezajímá.

Ze jmen autorů je možné celkem snadno odvodit, že autorka scénáře je sama Marzi, která vzpomíná na své dětství v rodném Polsku. V současnosti žije ve Francii, kde si také našla partnera, kterým není nikdo jiný než Sylvain Savoia. Společně si padli do oka jak intimně, tak i umělecky a společně dál tvoří Marzi, která začala vycházet v roce 2005 a v originále už má celkem šest knih. V českém vydání se sešly první tři, zatím poslední šestá kniha vyšla v roce 2011. Přiznám se, že jsem docela zvědavý na to, jestli také u nás vyjdou i zbylé tři knihy. Proč tohle píši? Tak kromě toho, že je to celkem zajímavé, tak je také vidět, na jaké publikum je cíleno - na publikum francouzské. To, co tvůrci v komiksu prezentují, to může pro Francouze vyznívat zajímavě, podivně, nově, jako kuriozita. Jenže českému čtenáři to není tak vzdálené. Tohle byla i československá realita. Pravda, mladší generace, včetně mě, už to moc pamatovat nemůže, ale aspoň z vyprávění dobře víme, že to tak prostě bylo.

Marzena Sowa a Sylvain Savoia tak pro nás neobjevili Ameriku. Jenže oni se ani moc nezaměřili na politickou situaci. Tohle není v první řadě kritický, společenský komiks. V první řadě je to životopis jedné dívky v jedné zemi. A to je vlastně celé. Některé příběhy jsou celkem obyčejné a nedokreslují ani společenskou situaci, ale jen to, jaké je být dítětem. Je to hezké, nostalgické, dojemné, ale jako téma pro 33 kapitol to není mnoho. Sem tam se rozebírají závažná témata, ukazuje se zásah politického života do života obyčejných lidí, je patrná absurdita režimu i vyznání, i když víra zde rozhodně není primárně odsuzována, ale smutné na tom celém je, že nejlepší historickou částí je předmluva z pera Tomáše Zahradníčka. Ta o situaci v Polsku řekne víc než celý komiks. A to je rozhodně škoda.

Kresba Sylvaina Savoii rozhodně není slabinou, naopak, mám pocit, že to je nejsilnější stránka komiksu. Scénář je naopak neskutečně monotónní, téměř dokumentaristický a jaksi bezkrevný. Savoia dokáže skvěle zachytit mimiku a gestikulaci, ale Marzena Sowa jede jako kolovrátek, nezastavuje se, nechce prozrazovat žádné emoce. To zůstává na vizuální stránce. Vzhledem k tomu, že je komiks osobní zpovědí, čekal bych i trochu větší zásah a vcítění se autorky jako scénáristky. Bohužel, to opravdu silně postrádám. "Marzi" tak v konečném důsledku vyznívá jako hezká rodinná kronika, kde se autorka nebojí vystoupit proti matce a dává najevo silnou lásku k otci, ale taková rodinná kronika je pak spíš pro užší okruh čtenářů - tety, strýce, a tak.

Komiks "Marzi 1984 - 1987" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.