Alan Moore a další jeho majstrštych, který ukazuje svět superhrdinů s neskutečnou fantazií. bohatou mytologií a hlavně skvělými kriminálními zápletkami. Tohle je svět "Top 10". Článek je převzat ze stránek
Necronomicon (Horor Web), kde jsem doposud zveřejňoval své komiksové recenze. Původně recenze vyšla na adrese:
http://www.horor-web.cz/clanky/smax.html (recenze je mírně upravena a rozšířena)
Kresba: Zander Cannon
Hodně lidí si řekne, že Alan Moore to neměl v hlavě v pořádku, když napsal něco podobného jako "Smax". Ale já bych jenom řekl, že Alan se podíval prostě jiným směrem. Pokud bude fanoušek čekat to, co dostával v komiksech "
Top 10: Kniha 1" a "
Top 10: Kniha 2" rozhodně bude zklamaný, protože tady je jiný styl vyprávění, stejně jako je naprosto jiná kresba. Zander Cannon není Gene Ha a jeho kresba ve "Smaxovi" vypadá neskutečně dětinsky. Alespoň na první pohled tomu tak je.
Když ale dáte této knize, která u nás vyšla v pevných deskách, což ji automaticky – z hlediska ceny – vyloučilo pro většinu zájemců, šanci, myslím, že nebudete zklamáni, pokud si dokážete užít dobrou fantasy satiru. Myslím, že je proto škoda, že se komiks nedostal k širšímu publiku, protože tohle je zase jiný Moore. Stále promyšlený, stále nijak jednoduchý, ale hlavně vtipný a hodně satirický. "Smax" je v některých momentech přímo parodií na fantasy žánr.
Proč vlastně mluvím o fantasy? Především je to proto, že "Smax" je skutečně fantasy komiksem, nikoli sci-fi superhrdinským opusem, jakým je „Top 10“. Jeff Smax se se svojí parťačkou Toybox vydává na svou rodnou planetu, protože právě zemřel trpaslík, který ho vychovával. Vzhledem k tomu, že je jeho planeta poměrně zaostalá, což – patrně vzhledem ke své osobě – Smax nerad slyší, musejí cestovat pomocí magie, nikoli vědy, jejíž meziplanetární linky jsou přece jen luxusnější. Když se konečně na planetě objeví, člověk se skoro nemůže přestat divit tomu, co vidí.
"Top 10", to jsou komiksy, které jsou neskutečně detailní. I ve "Smaxovi" tohle najdeme, i když toho není tolik. Přesto, podívejte se na větší panely, zkuste vnímat všechny detaily a zjistíte, že tady je obrovské množství vtipu a popkulturních narážek, které byste od někoho, kdo má na svědomí takové komiksy jako "Z pekla" nebo "V jako Vendeta", nejspíš nečekali. Přečtěte si ale "Ztracené dívky" a možná pochopíte. Moore je člověk mnoha talentů, pokud se psaní týká, a v komiksu "Smax" dokazuje, že je vtipný a že mu problémy nedělají ani sexuální témata. Spíše naopak.
Kdybych se měl trochu rozepsat o příběhu samotném, tak ten přímo navazuje na konec sbírky "
Top 10: Kniha 2", kde Smax dostal zprávu o tom, že ho v jeho domovském světě potřebují. Hodně se tu dovíme o jeho minulosti a na první pohled je příběh vlastně takovou klasickou fantasy výpravou, která má určitý filosofický přesah, nebo se o něj aspoň snaží. V centru dění je však Smax a jeho hodně specifický vztah s jeho sestrou. Jestli nejste puritáni a svojí sexualitu máte ve všech směrech vyřešenou, užijete si tuhle jednohubku a sem tam se u ní pousmějete. Moore má ale rozhodně lepší díla, o tom se hádat nebudu. Navíc ta kresba může jednoho pořádně odradit.
Žádné komentáře:
Okomentovat