#288: Top 10: Devětačtyřicátníci - 70 %

Alan Moore a další jeho majstrštych, který ukazuje svět superhrdinů s neskutečnou fantazií. bohatou mytologií a hlavně skvělými kriminálními zápletkami. Tohle je svět "Top 10". Článek je převzat ze stránek Necronomicon (Horor Web), kde jsem doposud zveřejňoval své komiksové recenze. Původně recenze vyšla na adrese: http://www.horor-web.cz/clanky/top-10-devetactyricatnici.html (recenze je mírně upravena a rozšířena)

Top 10: Devětačtyřicátníci (Top 10: The Forty-Niners)

Vydalo nakladatelství BB/art ve spolupráci s Crew v pevné vazbě v roce 2006. Původně vyšlo jako "Top 10: The Forty-Niners" u America's Best Comics v roce 2005. České vydání má 112 stran a prodává se v plné ceně za 490 Kč.

Scénář: Alan Moore

Kresba: Gene Ha

Alan Moore v podobě "Top 10" vytvořil svět, který je natolik komplexní, že se s ním sám nechtěl loučit. I když nikdy nevytvořil druhou sezónu tohoto skvělého komiksu, který byl oceněn Eisnerovou cenou, vydal dva prequely/sequely, jež se ke světu "Top 10" vztahují. Sequelem, který přímo navazuje na události v "Top 10: Kniha 2", je kniha "Smax", prequelem pak dnes recenzovaná minisérie "Top 10: Devětačtyřicátníci", příběh, který se vrací k začátkům města Neopolis.

Postava, kolem které se děj knihy "Top 10: Devětačtyřicátníci" točí, je starý známý Steven Traynor. Ale není to ten sice odhodlaný, ale na první pohled mírně vetchý stařík. Steve je mladík, je mu šestnáct let a zrovna skončila válka, v které se jako desetiletý letec stal hrdinou, když sestřeloval nepřátele. Válkou byla v podstatě druhá světová, i když výrazně vylepšená nejen o technologie, ale i o magii. Boje skončily a lidé se schopnostmi se stali jejími hrdiny, což neznamená, že i po válce jich je potřeba. A tak vzniká město Neopolis, kam se mají všichni "divní" odklidit.

Myšlenka Neopolis je poměrně chytrá a její důvody jsou docela pochopitelné. Nikdo superhrdiny nechce u sebe, a tak je všechny šoupnou na jedno místo, kde se klidně mohou pozabíjet. Ale k tomu nemá dojít. V Neopolis vzniká policejní sbor, který se sice teprve formuje, má však nějaké výsledky a snaží se město držet pohromadě v jeho začátcích. Není to snadné, protože Neopolis je vlastně takovým obrovským New Yorkem, kde je mnoho etnických skupin a mnoho zájmů. Upíří mafie není ničím zvláštním a právě kolem ní se to tak trochu točí.

V centru dění je ale Steve a jeho známá Leni, proti které ve válce bojoval, dokonce ji jednou sestřelil, ale po ukončení konfliktu se tyhle rozdíly smazaly a z obou se stali přátelé. Možná i něco víc. Jenže to by Steve nesměl být homosexuál. "Top 10: Devětačtyřicátníci" je tak vlastně minisérií s milostným příběhem, který není pro každého snadno skousnutelný, navíc Wulf vypadá jako pornoherec z německé klasiky 70. let.

Gene Ha dal komiksu krásný retro styl, hodně ubral na barvách. I když to je zásluha Arta Lyona, kresba je méně detailní než v případě "Top 10", ale hlavně mají všichni takové svršky, které prostě správně navozují atmosféru konce 40. let, i když je to ve světě, který se od toho našeho dost liší. Gene Ha a Alan Moore vytvořili svět, který je soběstačný a představuje nám základy města, v kterém se odehrávají příběhy "Top 10: Kniha 1" a "Top 10: Kniha 2". Nádherně můžeme vidět, jak se město vyvinulo a opět se nám představuje promyšlenost celého komiksu. I když je "Top 10: Devětačtyřicátníci" příběhově slabší a hlavní případ není nic skvělého, přesto je tohle důležitá součást celého universa "Top 10".