V České republice toho od Alana Moora v posledních letech moc nevychází, jen "Bažináč" zůstává takovou stálicí. Pravda, v tomto roce trochu reputaci českých vydavatelů napravil "
Kameňák", ale pořád je to z bohaté bibliografie tohoto geniálního scénáristy trochu málo. Na druhou stranu je fakt, že ty skutečně stěžejní příběhy zde už skutečně vyšly. Některé už jsou vyprodané, ale pochybuji, že by se znovu vydávaly. To ale nevadí, protože je zde pořád ten chlapík z bažin, který si u nás už nějaké to pevnější místo našel a vás v dohledné době několika dnů čeká recenze na šestou knihu.
Ve
čtvrtém dílu jsme se rozloučili s Bažináčem poté, co zachránil svět. Nebude za to sklízet ovace jako klasičtí superhrdinové, ale byl to právě on, kdo odvedl nejvíce práce, kdo dokázal porazit temnotu, když už se zdálo, že není žádná cesta zpět, že vesmír je ztracen. Přesto, že by se mohlo zdát, že se Bažináč bude vracet s radostí, takové pocity jsou velmi rychle utnuty. Dobře totiž víme, že na konci
předchozí knihy se stalo ještě něco zásadního. Abby, Bažináčova láska, byla zatčena pro obcování s příšerou. Údajně je to zoofilie, ale toto je z hlediska definice samotné popřeno. Na to se ale nikdo moc nekouká. Ta žena je zrůda a podle toho je třeba s ní nakládat. Abby se však podaří uniknout s Louisiany, a to rovnou do Gothamu.
V "Bažináčovi" se tak opět projevuje vliv DC Comics a potřeby sem tam do série šoupnout nějakého toho superhrdinu. Z logiky věci je to samozřejmě Batman. O něj však nejde, on je jen známou firmou, figurkou, která zaujme i klasické mainstreamové fandy. Důležitý je jiný aspekt. To, že se Bažináč naštve, a také to, co v takovém agresivním stavu dosáhne. To je skutečně fenomenální a vy sledujete jedny z nejkrásnějších a zároveň nejděsivějších scén, které vám Zelená může poskytnout. Alan Moore si zase jednou uvědomil, co za postavu má v ruce a kam až s ní může zajít. Tohle dokazuje i v poslední kapitole, kde všechno to, co dokázal Bažináč tvořit naprosto převrací a prezentuje, že Zelená je někdy... Modrá. Je fakt, že v angličtině by tahle věta zněla lépe (modrá = blue, což je také výraz pro smutek nebo sklíčenost).
Kniha sestává ze šesti kapitol, které se vesměs zabývají tím, co následovalo poté, kdy Bažináč zjistil, jak bylo s Abby naloženo, a jaké následky měla jeho intervence pro zúčastněné, ale především pro Bažináče samotného. Aby se nezapomnělo, že "Bažináč" je hlavně hororovým komiksem, je zde kapitola čtvrtá, která je jen trochu odbočením od hlavního příběhu s tím, že zase jednou naplno pocítíme hororovou atmosféru, kterou tenhle Moorův komiks má. A že to v sobě chlapec pořád má. Tohle je skutečný bažinný horor v celé své kráse.
Alan Moore však především předvádí temně poetický komiks, komiks, který se pyšní nádhernými obrazy, nikoli pouze v kresbě samotné, ale především pak v textu, který vám ukáže, že Alan Moore by byl i skvělý romanopisec, kdyby se nerozhodl živit komiksem. Slova, která vymyslel a která byla tak skvěle přeložena, jsou plná myšlenek, je na nich cítit, že člověk, který je psal, chápe svět, chápe jeho temnou stránku, ale zároveň je schopen vidět i to krásné, co tam na nás někde čeká. To krásné může být opravdu krásné, anebo je to alespoň iluze, která nám v některých případech stačí. A v některých případech vede k naší destrukci, či alespoň bolestnému pochopení.
 |
| Originální obálka k poslední kapitole |
"Bažináč" je jedním z nejoriginálnějších superhdinů, jací kdy byli vytvořeni, a Alan Moore nám ukazuje, že na superhrdinu je možné se dívat trochu jiným způsobem. Dějí se zde věci, které se dějí i v jiných superhrdinských příbězích. Cestuje se na jiné planety, bojuje se s velkými padouchy, ale přitom to nevypadá pateticky. "Bažináč" je komiks, který vám představuje silné příběhy, které jsou plné emocí, ale hlavně, co mě naprosto dostává, zase jednou budete mít pocit, že u tohohle vyprávění někdo přemýšlel. Nejsou to jen dobře poskládaná slova, ale ta slova mají význam, který se k vám naplno dostane jen ve chvíli, kdy se na ně - ve spojitosti s kresbou - budete plně soustředit. A užijte si modrou, která vůbec není šmoulově roztomilá. Nesmím ještě zapomenout na naprosto skvělé české provedení knihy, kdy hlavně ty oči na zadních deskách jsou skvělé. Člověka vedle vás při čtení pořád sledují.
Žádné komentáře:
Okomentovat