Kresba: Bryan Talbot
Antropomorfních komiksů u nás vychází poměrně velké množství. Někoho mohou lidské postavy se zvířecími tvářemi, případně i těly, ale jednající jako člověk, unavovat, na druhou stranu je potřeba říct, že se jedná o komiksy, které mají své jméno, mají svou sílu. Celkem dobře se prodávají. Alespoň některé. Platí to hlavně o sérii "
Usagi Yojimbo", ale jsou zde další skvělé kousky jako "Čajovna u malajského medvěda", "Blacksad" anebo dnes recenzovaný "Grandville".
Bryan Talbot je umělec, který už se u nás docela zavedl. Jeho "Dobrodružství Luthera Arkwrighta" je jedním z nejluxusnějších komiksů, který u nás vyšel, a to hlavně díky zpracování, které si vyžádalo hodně času a samozřejmě i spolupráci se samotným autorem. Následovaly komiksy jako "Srdce Impéria aneb Odkaz Luthera Arkwrighta" nebo "Pohádka o zlobivé kryse". Bryan Talbot je i jeden z umělců, který se podílel na sérii "Sandman" (konkrétně se jednalo o sbírky "Sandman: Hra o tebe", "Sandman: Báje a odlesky 1" a "Sandman: Báje a odlesky 2"). Průpravu měl Bryan skvělou.
Od komiksu "Grandville" se čekalo hodně. Kritické ohlasy, které jsem slyšel v České republice, byly kromě obdivných i silně negativní. Trochu mě to zaráží, ale připsal bych to hlavně namlsanosti českého čtenáře, který si myslí, že každý komiks, který u nás vyjde, bude roven opusu "Watchmen - Strážci". Anebo "Preacherovi". Není tomu tak, samozřejmě, ale to neznamená, že je "Grandville" špatným komiksem, vůbec ne.
Grandville, jak se v komiksu samotném uvádí, je dvojího významu. Zaprvé se jedná o označení Paříže, kde se příběh odehrává, ale také je to jméno muže, který se narodil jako Jean Ignace Isidore Gérard. Používal jméno J. J. Grandville a jeho dílo známe hlavně z obalu alba "Innuendo" od skupiny Queen. Grandville ale mimo jiné kreslil právě antropomorfní zvířata, kdy zvířecí tvář dávala dané osobě specifické vlastnosti. To využil i Bryan Talbot, ale se zvířaty si hraje. Krysa zde není automaticky podlá osoba, lev není nutně ctnost. Charaktery se vybarvují mnohem nejednoznačněji.
 |
| Obrázek od samotného Grandvilla |
Hlavní postavou je jezevec Lebrock, detektiv, který má před sebou velmi zajímavý případ. Byl zabit britský diplomat. Hned první stopy naznačí, že něco není v pořádku a vražda jde nejspíš hlouběji, než se čekalo. Konspirační teorie ve viktoriánské době, ovšem ve světě, který je naprosto jiný. Evropu ovládla Francie a její císař Napoleon, Británie je jen provincií, o kterou není jeven příliš velký zájem. Angličtina je skoro zapomenutý jazyk. Svět je krásně steampunk sci-fi. Zde se Talbot inspiroval dalším umělcem 19. století, kterým byl Albert Robida. Ten vytvářel nádherné vize světa budoucnosti, kde byly pára a mechanizace využívány mnohem inovativněji než ve skutečnosti. Talbot pak stvořil nádherný přemechanizovaný svět, který je krásný ve své zvířecí unikátnosti.
 |
| Přebal brožovaného vydání |
"Grandville" doslova hýří odkazy na různé umělce, včetně takových jako Hergé nebo Arthur Conan Doyle. Bryan se v úvodu sám vyznává i k lásce k filmům Quentina Tarantina. Komiks je krvavý, je skoro kyberpunkový, ale zároveň dostatečně verneovský. Čtenář má navíc pocit, že to celé natáčí Georges Méliès. Nebo snad Karel Zeman? Bryanovi se tenhle komiks povedl, ale přesto se asi nedočkáme dalších dílů v české verzi. Je to škoda, protože vázaná verze od nakladatelství Comics Centrum je skutečně luxusní, navíc obsahuje plakát à la Alfons Mucha, který znázorňuje umělkyni Sarah Blaireau (jen si vyhledejte, co blaireau znamená ve francouzštině).
Žádné komentáře:
Okomentovat