#310: Hej, Buddy! - 85 %

Hej, Buddy! (Hey, Buddy!)

Vydalo nakladatelství aldente v brožované vazbě v roce 2013. Původně vyšlo jako čísla 1 až 5 magazínu "Hate", který vycházel od roku 1990. Souborné vydání v této podobě poprvé vyšlo v roce 2011. České vydání má 108 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.
Knihu koupíte se slevou na serveru KupKomiks.
Knihu zakoupíte také v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Peter Bagge

Kresba: Peter Bagge

Mám rád americký undergroundový komix. tohle je mimochodem terminus technicus. Myslím komix. Nebo comix, pokud bych měl nechat původní americkou podobu. Je to označení právě pro americký underground, který se začal rozvíjet okolo osobností jako Robert Crumb, Kim Deitch, Spain Rodriguez, Gilbert Shelton nebo S. Clay Wilson. Tohle jsou jména, o kterých u nás uslyšíte v podstatě jen s historicky a teoreticky zaměřených publikací. Oni ale tvořili comix v 60. letech a na jejich odkaz navazují další. Třeba právě Peter Bagge, který v 60. ještě tahal kačera. Tak to jen k tomu, že ono sice vypadá cool, když někdo obecně mluví o komiksu jako o komixu, ale je třeba si uvědomit, že to něco znamená. Ano, jsem hnidopich, ale mám rád, když je ve všem jasno.

Peter Bagge začal tvořit celkem brzy, ale nejslavnějším se stal na začátku 90. let, kdy začal vydávat magazín "Hate," za který dostal Harveyho cenu. Právě zde se zrodila rodinka Bradleyových a hlavně syn, Buddy, o kterém je kniha, na kterou bych dnes rád napsal recenzi. Kniha není příliš rozsáhlá, má 108 stran, ale ty jsou naplněné nejen zajímavou kresbou, ale také výborným obsahem po stránce textové. Je na první pohled poznat, že Bagge se skutečně inspiroval u klasiků komixu. Využívá pouze černou, a že jí je někdy skutečně hodně, postavy jsou karikatury, které jsou už na první pohled celkem směšné, což ale přidává hlavně ve chvíli, kdy vyjadřují emoce. Manga autoři by mohli závidět. Už obálka vám ale jasně napoví, o čem a jaká komix bude, ale je fakt, že až tak velký rypák Buddy nemá.

Knihu "Hej, Buddy!" vydalo knižní lahůdkářství aldente a je to už šestá kniha, kterou tohle nakladatelství vydalo. Buddy je ale moje první setkání a edicí tohoto specifického nakladatelství, ale po přečtení pár stránek jsem si uvědomil, že podobných věcí chci víc. A když nevyšly recenzní výtisky, je to škoda, když druhá strana ani nekomunikuje, tak jsem si všech pět ostatních knih koupil a za nějaký čas si určitě můžete přečíst recenze na další knihy nejen od Baggeho, ale také od dalších autorů, které aldente zatím vydalo. O tom, jak jsou alternativní, se ale budu muset teprve přesvědčit.

Na komixu se mi líbí jedna zásadní věc. Autor může kreslit a psát v podstatě o čem chce. Tím nechci tvrdit, že komiks může vypadat v podstatě jakkoli, i když ani to se nevylučuje, ale ti nejlepší autoři měli skvělou kresbu. Peter Bagge ji má, ale navíc ji doplňuje i zajímavými příběhy. Sledujeme Buddyho a jeho život, který není nijak závratně epický, je vlastně celkem normální. Buddy je flegmouš, hodně chlastá a sem tam má připravenou nějakou dobrou hlášku. S ženskýma mu to moc nejde, ale zdá se, že je na cestě nějaké to zlepšení. A o tom to je. Pár povídek z jeho života, kde jsou divní spolubydlící, ještě divnější sourozenci, nějakcí ti normální lidé, co o ně neopřete kolo, a problémy, které taky normálně řešíte. Více méně. S v tom je ta krása. V tom, že to Bagge dokáže podat vtipně a s nadhledem. Humor je osobitý, celkem suchý, dávkovaný postupně, ale jakmile najedete na tempo, které je před vás postaveno, zjistíte, že tohle je zábava, že tohle má smysl. A že jste někdy docela looseři.

Peter Bagge

Když jsem se do komixu začítal, nějak jsem nevěřil tomu, že mě to bude bavit. Ale u "Love and Rockets" jsem měl něco podobného a komix mě přesto dokázal strhnout. Ono je vlastně na chvíli docela fajn vypadnout od toho nablýskaného mainstreamu, který je místy neskutečně protivný a otravný, a spadnout do žumpy těch obyčejných životů, které jsou někdy zábavné, někdy hnusné, někdy smutné, ale jsou o něčem. Peter Bagge netlačí na pilu, sem tam vás pořádně chytne za bránici, případně i překvapí, a to je na jeho Buddym skvělé. Nevíte co od takového loosera čekat, ale nakonec vás vlastně překvapí, že je to celkem príma kluk. Ne přímo na kamarádství, ale na seznámení ano. Tomu pomáhá i forma, jakou jsou některé povídky psány - Buddy v podstatě přímo mluví ke čtenáři, což je nejpatrnější hned u prvního příběhu. A v tu chvíli si řeknete: "Jo, tenhle týpek, ujde. Vypadá sice jako sloní zadek, ale úplnej debil to není."