Nemám nic proti evropskému komiksu, naopak, mám ho velmi rád, ale je škoda, že zde hodně vycházejí pouze první sešity. Pravda, ještě je hodně brzy mluvit o tom, zda vyjde další díl "Pidilidí", ale přece jen, kdyby měl člověk v ruce ještě druhý díl, dalo by se hodnotit lépe. Nedá se však nic dělat. Před sebou mám knihu "Dobrodružství pidilidí 1: Exodus", což je první kniha o "Pidilidech", která následovala po vydávání kratších příběhů v magazínu "Spirou". První díl, tedy "Exodus" vyšel v roce 1974 a od té doby vyšlo dalších čtyřicet tři sešitů v této sérii, poslední zatím v roce 2011. K tomu ale ještě vyšlo dalších pět komiksů v sérii "Soleil" a takovým menším spin-offem byla série "Les Petites Femmes", která čítá celkem šest knih.
Na hlavní sérii se podíleli tvůrčím úsilím Pierre Seron a Albert Desprechins, který však u série nevydržel příliš dlouho. K Pierrovi Seronovi se přidali další scénáristé, nejdéle vydržel Mittéï, který se podílel scenáristicky na celkem jedenácti dílech. Nejvíce jich však udělal Seron sám, přece jen, jedná se o jeho dílo, do kterého promítl hodně ze sebe. Je to v podstatě jeho autorské dílo a od roku 1988, od dvacátého třetího dílu, Pierre už ke scénáři nikoho nepustil a pracuje na řadě sám. Třeba někdy zjistíme, jak kvalitní jsou ty příběhy, kdy Seron psal i scénář, ale začínáme se sešitem, který má scénáře... No, trochu jednoduchý.
Základní nápad, ten je výborný. Máme zde skupinku malých lidí. Jsou to normální lidé, jen byli zmenšení díky meteoritu. Tohle je nám řečeno v úvodu, za který jsem u těchto evropských komiksů velmi rád. Přece jen, přehled má v České republice celkem málo lidí a tyhle informativní texty jsou ku prospěchu věci. Dozvíte se, jak komiks vznikal, kdo jej tvořil a jak byl v zahraničí přijat. Člověk, co evropské komiksy teprve objevuje, alespoň zjistí, o co všechno doposud přichází. Takže, i když je základní východisko zajímavé, a pravda, trochu neoriginální, když se člověk podívá na všechny ty americké komiksy a filmy, kde je radiace, něco z vesmíru, apod., celkem přirozeným katalyzátorem různých přeměn, v sešitu "Dobrodružství pidilidí 1: Exodus" se jedná jen o lehký rozjezd.
Sledujeme skupinku pidilidí, která žije v nádržích, které se nyní mají použít jako ochrana před vodou, která se valí krajinou z protržené přehrady. Hned protržení přehrady nám ukáže, jaký humor také můžeme mimo jiné čekat, což mi ne vždy úplně sedí. Je to trochu moc na náhodu, ale naštěstí, když se člověk začte dál, jsou zde prvky, které to vyváží. Pořád se ale vlastně jedná o díl, kdy pidilidi hledají nový domov. Naštěstí je zde groteskní scéna ve vlaku, jako kdyby byla vystřižená z "Alenky v říši divů", kde se některé postavy neustále zvětšují a zmenšují. Kromě toho, že sešit disponuje groteskním humorem, který je pro starší díla francouzsko-belgické oblasti poměrně obligátní, jsou zde někdy naprosto neskutečné hlášky, které mě skutečně dovedly rozesmát. Anebo jsem se alespoň pousmál. Hodně za to může i překlad, kdy je vidět, že si s ním Richard Podaný opravdu vyhrál. V tomhle směru to stojí za to, protože se opět ukazuje, jak je čeština krásným jazykem. Když je pak v rukou schopného člověka, je poznat ten rozdíl.
 |
| Trochu mladší verze Pierra Serona |
Sešit "Dobrodružství pidilidí 1: Exodus" mě zatím nepřesvědčil o tom, že se jedná o tak zásadní sérii, i když kresba je nejen roztomilá, ale i vtipná a sem tam je ve výrazech skutečně geniální emoce, přesto bych ještě počkal na druhý díl a třeba i zvýšil hodnocení. Myslím, že by si to komiks zasloužil, protože myslím, že to není jen komiks, který se snažil napodobit úspěch "Šmoulů". Mimochodem, i na ty se za nějakou tu recenzi dostanu.
Žádné komentáře:
Okomentovat