Po kratší přestávce se opět vracím k sérii "Malý princ a k dalšímu příběhu, nebo vlastně k další planetě, kterou navštívil. Touto planetou je "Obrova planeta", ale nenechte se zmást. I když se na první pohled zdá, že je jasné, o čem tenhle komiks bude, tak tvůrci série (nebo vlastně spíše původního televizního seriálu, z kterého komiks vychází) zase jednou ukázali, že mají imaginace na rozdávání a jsou schopni ji využít k vytvoření něčeho zajímavého, nového, možná i překvapivého. Ano, když už se opovážíte si dát do titulu hrdinu z nejmilovanějších, musíte vědět, co děláte. Já mám pocit, že tvůrci komiksové série tohle přesně věděli a k nám se tak dostávají zajímavé knihy, které stojí za pozornost, možná víc než jen za pozornost, protože vás mohou velmi mile překvapit.
Malý princ a jeho věrná liška se ocitají na planetě, která je téměř pouští. Jak nám ale obvyklý třístránkový úvod naznačil, nebylo tomu tak vždycky, protože zde byly krásné lesy. Je zřejmé, že se něco stalo, a asi nebudeme tak daleko od pravdy, když za příčinu označíme lásku, respektive lásku nešťastnou. Chlapi, když se zamilují a jejich láska je neopětovaná, někdy prostě nesklapnou podpatky a neodejdou. Někdy jsou schopní se toho svého jednostranného citu držet tak sveřepě, že udělají skoro všechno, aby ho ta druhá strana opětovala. Anebo aby aspoň měli možnost, že ho ta druhá strana opětuje. Takový problém má i Talamus, který se drží toho svého citu a způsobuje tím pořádné problémy všem, kteří jsou na něm závislí. A je jich skutečně hodně.
Dostávám se k tomu, proč je zrovna tenhle příběh tak zajímavý. Ta Obrova planeta je obrovou proto, že vlastně celá planeta je jedním velkým obrem. Proto je také rozdělena na jednotlivé údy a orgány. Talamus, už podle jména, je přidělen do mozku, kde ovládá základní funkce. Jakmile ale začne myslet na svou lásku a psát jí básně, funkce přestávají fungovat. Není to krásná alegorie na to, jak sami jsme někdy tak moc zahledění do sebe, že nevnímáme svět kole nás, nestaráme se o něj a necháme ho skomírat? Ničíme přátelství, ničíme vazby, jenom pro nějakou iluzi, anebo jen proto, že nejsme schopni vyjádřit. V provedení "Malého prince" taková metafora vypadá prostě dobře. Morální ponaučení, které je našroubované na zaběhnutou příběhovou kostru, ale přesto funguje.
Kniha obsahuje krátký komiks, jak už je zvykem, navíc. Tentokrát se o něj postarali Didier Convard a Philippe Adamov s čistou linkou, kterou je nakreslen doslova sci-fi příběh o tom, jak jedna úžasná planeta může vypadat, ale ve skutečnosti takovou vůbec není. Nežijeme jen ve vzpomínkách? Ty příběhy nutí i dospělého k zamyšlení a to je na nich moc dobře. Vždyť takový je i původní "Malý princ". Zamyslet se nad sebou a nad tím, jak vlastně vnímáme svět kolem sebe. Někdy si uvědomíme, že jsme něco udělali špatně, že bychom se mohli chovat jinak. A také nemusíme. Minimálně v téhle knize dostanete imaginativní a zajímavý příběh, který vás potěší. Když ale budete o příběhu trochu přemýšlet, myslím, že z něj budete mít ještě větší požitek, a hlavně si také uvědomíte, že tohle není jen série pro děti, ale že zde najdou to své i dospělí. Copak původní "Malý princ" byl zamýšlen jen jako kniha pro děti?
Komiks "Malý princ a Obrova planeta" můžete
zakoupit na stránkách Kniha.cz.
Žádné komentáře:
Okomentovat