Druhý díl mangy "Fly High!" mě dostal ještě o trochu víc, než díl první. Je to trochu s odivem, protože tohle opravdu není něco, co by bylo síleno na mojí věkovou skupinu a konečně ani ne na moje pohlaví, ale tahle manga prostě baví. Nacumi Óči je jednou z těch mladých autorek, které prostě ujíždějí na pěkných klucích, ale také na zajímavých hrdinkách. A to je hlavní. O Meru už jsme se toho dověděli dost. Je to holka, co by dokázala shodit barák jenom tím, že do něj praštila (dokonce se v téhle knize dovíme i to, po kom tyhle dovednosti zdědila), ale pokud se týká vztahů, tak je docela neotesaná. Na žádost své matky se snaží zapadnout, to jest, že se snaží příliš nedávat najevo, jakou sílu má. Hned první díl ji přistihl u toho, že se úplně neudržela. Nedá se nic dělat, svoje pravé já prostě nezatajíte.
Meru si našla jednu kamarádku, Čijo, která je pro ni doslova tou nejdůležitější. Pro její ochranu je schopná udělat cokoli, tedy i to, že se třeba nebudou vídat. Na tom ale teď nesejde, protože Meru musí řešit trochu jiné problémy. Na konci prvního dílu byla totiž políbena. To se jí v životě ještě nikdy nestalo. Je to pro ni nová zkušenost, nikdo na ní nebyl takhle hodný, respektive se s ní nesnažil takhle intimně sblížit. O to větší překvapení pro ni je, že taková iniciativa přišla ze strany nadměrně inteligentního Ruky, který se k ní celou dobu chová docela odtažitě. Znáte to, co se škádlívá, to se rádo mívá. V tomhle případě to platí, jen Meru je trochu pitomá a neuvědomuje si, o co vlastně jde. Její problémy tím teprve začínají.
Co se stane Meru, když ji někdo políbí, anebo o ni projeví zájem? Udělá jí to v hlavě takový bordel, že dokonce ztratí všechnu svou sílu. Ano, Nacumi Óči není úplně originální, ale jednotlivé prvky spojuje tak dokonale, že vás to bude nejen bavit, ale navíc všechno bude dávat dokonalý smysl. V případě "Fly High!" to tak prostě je a vy - pokud přijmete bláznivý sil téhle vtipné šodžo mangy - se budete bavit tím, jak příběh plyne.
Docela se mi na Japoncích líbí, že se nespokojí se zápletkou tak, jak je vystavena, ale přidávají do ní další příběhy, další postavy. Někdy mě to trochu mrzí (například pátý díl mangy "
Death Note: Zápisník smrti"), ale v případě "Fly High!" je aspoň vidět, že se autorka nespokojila se svým námětem, ale dále ho rozvinula. Vzhledem k tomu, že na škole, kam Meru začala chodit a kde se rozhodla zanést pořádek, nepokoje pokračují, především proto, že ona je po ztrátě síly v nemocnici, učitelé se rozhodli, že musí zakročit. A tak se na scéně objevuje pan Ičihara. Je to takový klasický japonský androgyn, kdy si nejste jistý, jestli je to muž nebo žena. Podle svého nástupu je to celkem drsňák, který má způsob na to, jak zbavit školu problémových žáků. A tak se Meru dostává mezi tři hlavní postavy - Ruku, který jí očividně miluje, i když ona je slepá, Ičija, kterého chce za každou cenu napravit, a Ičiharu, s nímž chce spolupracovat.
Nacumi Óči rozehrála celkem zajímavou sérii a já jsem rád, že se ke mně dostala. Tohle je přesně ta kniha, která vás dokáže na chvíli zabavit, a to takovým způsobem, že prostě jenom v klidu čtete, usmíváte se, a postavám přejet to nejlepší. Není to náročné čtení, jen sem tam je celkem těžké se v těch postavách orientovat, protože jejich kresba i jejich jména se celkem podobají a vy začínáte mít pocit, že někteří hrají na obě strany, i když tomu tak není. Tenhle drobný zmatek v některých scénách vede k tomu, že povídce v rámci žánru není možné dát vyšší hodnocení. Navíc kresba celkově je něco, co v rámci žánru také nijak zásadně nevybočuje. To ale znamená jen to, že je kvalitní. Mimochodem, v závěru vás čeká bonusový příběh, kde se dozvíte, jak se seznámili Meruini rodiče. I to je celkem sranda. Navíc to dává i smysl!
Žádné komentáře:
Okomentovat