"Šest na odstřel" je docela přiléhavý název, a to hned z několika důvodů. Jedná se o šestý díl série, kniha obsahuje celkem šest kapitol a každá má svůj samostatný příběh (tentokrát na sebe příběhy přímo nenavazují) a nakonec i obálka na sobě má šest obličejů. Druhý a třetí prvek jsou samozřejmě naprosto úmyslné. Azzarello a Risso se chtěli věnovat některým postavám přímo, a tak jim dali prostor v těchto šesti sešitech, kdy hned první se zaměřuje na známou Dizzy. Dizzy se vrací do Chicaga mezi své, Shepherd je samozřejmě s ní, ale jejich cesta se v městě rozdělí. Dizzy míří do svého ghetta, Shepherd se setkává s Gravesem. Ano, vypadá to na celkem zásadní zlom, ale ten ještě nečekejte. Něco se blíží a tihle dva jsou do toho naplno ponoření. Na jejich setkání mimochodem uvidíte, že hra je tak komplikovaná, že zde hraje každý s každým a každý proti každému. Nedá se nikomu věřit, ale přesto musíte se všemi nějak vycházet.
Ve druhém příběhu se zaměřujeme na Cola. To je ten hezoun od zmrzliny. Cole se vrací ke svojí holce, na kterou se po prozření vykašlal. Ta mu to dá pořádně sežrat. Mimoto sledujeme také jedno přepadení, které se odehrává v jakémsi baru. Jedná se o přepadení dost komické. U tohoto druhého příběhu budete mít pocit, že se Azzarello vrací do dob, kdy psal "
Hellblazera" a z Cola udělal Constantina, jen s tím rozdílem, že Cole neovládá magii. Opět se ukazuje Azzarellova síla, a to v tom, že dokáže směle vést dvě linie, aby je pak spojil do jedné, která dá komiksu tu správnou pointu.
Třetí na řadě je Benito. Benito Medici je spratek, který si chce užívat život, ale jeho tatínek, hlava asi nejsilnějšího rodu Trustu, by byl radši, kdyby se konečně začal trochu starat o to, co bude a jak to bude. Z mladého kluka se má stát pořádný stratég. Benito mu na to z vysoka kašle, dokud... A právě tohle dokud se stane ve třetím příběhu. Azzarello opět rozjíždí několik rovin, jen teď je od začátku patrné, že tyhle roviny se odehrávají v jeden čas na jednom místě. Risso dostal prostor na trochu té střelby a v jeho podání to vyznívá naprosto skvěle. Miluji jeho kresbu v tomhle komiksu. Neštítí se skoro ničeho, což je moc dobře, ale zase to nepřehání. Tohle není béčková řežba. Se závěrem komiksu to ve vás začne hlodat. Byl tohle Gravesův plán? Sleduje tím probuzení některých lidí? To se nedozvíme, naopak, hra se zamotává.
Shepherd se objevuje v těchto šesti příbězích velmi často a nechybí ani u dalšího, který se věnuje Lonovi. Lono je magor, je to hnusák, je to úchyl, ale podle všeho také zamilovaný člověk. A tak trochu blb. Utekl s holkou, kterou určitě poznáte z předchozího dílu "
Nezabiješ". Jejich šťastná budoucnost ale podle všeho není tak šťastná, jak by si jeden myslel, protože takhle nekončí šťastná partnerství. Je tohle konec, anebo se s Lonem ještě setkáme? Na to jsem docela zvědavý. A na to, že jsem sérii už četl, bych si to taky mohl pamatovat. Lono je sice magor, ale překvapivě - anebo možná ani ne tak překvapivě - je to moje oblíbená postava. Obr, co nic neřeší, jen chce ničit. Skvělá zbraň.
Přichází na řadu pátý, ale rozhodně ne páté kolo od vozu. Tím pátým není nikdo jiný než sám agent Graves. "Titěrné životy", to je heslo tohoto příběhu. Na jedné straně sledujeme schůzku Gravese s hlavami tří rodin Trustu, na straně druhé pak dva obyčejné lidi, celkem nýmandy, kluka a holku, kteří se vydají na místo jedné nehody. Které životy jsou ty titěrné? Jaký je vlastní rozdíl mezi životem Gravese, šéfů klanů anebo obyčejnými lidmi. Ten rozdíl se zde do jisté míry smazává, což potvrzuje i naprosto skvělý poslední panel, kde se ukazuje Azzarellova vypravěčská síla a Rissovy kresební schopnosti.
Na závěr nám zůstal nováček Wylie, kterého známe z knihy "
Rozčtvrcený zítřek". Konkrétně z příběhu "Kontrabandolero" o pašování papoušků. Znovu se s ním potkáváme na benzínové pumpě, kde se víc poflakuje, než aby tam opravdu makal. Není to zrovna typ, kterého byste chtěli mít rádi, ale nějaké charisma v sobě má. Právě za Wyliem přichází agent Graves se svým kufříkem. Kdo je na fotce? Tak to se samozřejmě dozvíte. Se závěrem si uvědomíte, že do Gravesovy hry prostě nemůžete vidět a že do ní nemůže vidět ani nikdo jiný. Ještě je na co se těšit, protože ten příběh se otevírá a je jasné, že se schyluje k pořádné válce. Kdy ta válka začne? To se ještě uvidí.
Kniha "Šest na odstřel" není špatnou knihou, ty příběhy jsou dobré, ale svůj význam, skutečný význam budou mít až ve chvíli, kdy budete číst dál. Tady se připravuje půda pro něco většího a vlastně se nic pořádně neřeší. Azzarello nás napíná, trochu natahuje děj, protože některé ty příběhy se přece jen mohly odehrát rychleji - třeba ten Gravesův nebo Colův. Jenže tahle série se stejně tak dobře čte, že i ty slabší sešity jsou dostatečně kvalitní na to, aby udržely vaši pozornost. Tohle je jeden z nich.
Žádné komentáře:
Okomentovat