Vydalo nakladatelství
Albatros v brožované vazbě v roce 2013. Původně vyšlo v roce 1951 jako "Les aventures de Jo, Zette et Jocko 2: Destination New-York", druhý sešit série "Les aventures de Jo, Zette et Jocko". České vydání má 54 stran a prodává se v plné ceně za 159 Kč.
Sešit můžete zakoupit v knihkupectví
Minotaur.
Kresba: Hergé
S knihou "
Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 1: Stratoplán H 22, 1. část - Závěť pana Pumpa" nás Hergé nechal na půli cesty. Příběh zůstal otevřený a my jsme neměli zdání o tom, jak to celé dopadne. No dobře. Možná není až tak těžké si domyslet, jak to vlastně celé skončí. Je to přece jen příběh pro mládež, a tak nelze čekat, že by tu byly nějaké fatální konce, úmrtí hlavních postav a něco podobného. Hergé je v tomhle směru takový hodný dědeček, který sice prožene postavy hodně drsnými situacemi, ale jinak je pořád nechává přežít, i když v některých případech je jejich přežití skutečně jen dílem scénáře. Pobyt nedaleko severního pólu by asi postavy odnesly víc než jen rýmou, přičemž ani tu vlastně nechytly. Přejděme ale ze světa přílišného realismu do světa dvou mladých sourozenců a jednoho opičáka.
S Jo, Zefkou a Žoko jsme se rozloučili, když se se Stratoplánem H 22 vznesli, aby ho zachránili před zločinci, co ho chtějí zničit. Jenže se dětem podařilo přistát až na nějakém ztraceném ostrově, který rozhodně nebyl New Yorkem, kam by měli mít v první řadě namířeno. Stratoplán H 22 má totiž sloužit tomu, aby byla naplněna závěť pana Pumpa z prvního dílu, který odkáže všechen svůj majetek tomu, kdo dokáže do roka splnit jedinou podmínku - cestovat z Paříže do New Yorku minimální rychlostí 1 000 km/hod. To ale znamená, že se stratoplán musí dostat zpátky do Paříže. Hergé si zase jednou užívá možnost, jak své hrdiny povodit po světě, kde je čekají četná dobrodružství a poznávání nových přátel, stejně jako snaha přežít setkání s nepřáteli.
Kniha je plná eskapád a naprosto koresponduje s tím, co je napsáno v názvu celé série - dobrodružství. Ta dobrodružství zde skutečně jsou, navíc skutečnost, že je prožívají dvě malé děti, případně ještě jejich opička, jen o to více podtrhává sílu celého příběhu. Ten je ale v případě tohoto druhého sešitu možná až trochu moc předvídatelný, nemluvě o tom, že celý příběh trochu vyznívá jako oddalování nevyhnutelného. Naštěstí se Hergému daří vkládat do příběhu zajímavé momenty, které jsou alespoň vtipné. Některé scény s Žoko by mohly celkem fungovat jako samostatné stripy. To, že v příběhu zasahuje vyšší moc a hodně se zde hraje na náhodu, to je další prvek, který mě přiměl ještě o něco snížit hodnocení ve srovnání s prvním dílem.
"Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko" nejsou tak promyšlenými příběhy, jako byly některé s Tintinem, na druhou stranu se ale tahle série zase nemá za co stydět. Tohle je ukázka dobrodružného komiksu v jeho kráse, komiksu kresleného Hergého čistou linkou, která se ukazuje jako skutečně geniální počin. Je s ní možné zachytit všechno a vše vypadá tak, jak má. Navíc to může být i linka sama o sobě, co podtrhuje vtipy - viz například konfrontace Žoko s ledním medvědem. Musím říct, že jsem osobně docela natěšený na to, co přinese třetí díl nazvaný "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 3: Záhadný paprsek, 1. část - Manitoba neodpovídá". Ano, trochu se v těch neskutečně dlouhých názvech vyžívám.
Žádné komentáře:
Okomentovat