Byl jsem docela zvědavý na to, jak budou šmoulové vypadat ve stripové formě. Přece jen je většinou známe ve formě několikastránkových příběhů. Na druhou stranu není až tak těžké si představit, že by to mohlo fungovat i v kratší formě, protože většinou se Peyovy příběhy pyšnily tím, že mají dobrou pointu. Jenže když se na stripy podíváte lépe, všimnete si, že u každého je uveden rok, který výrazně přesahuje rok 1992, tedy rok, kdy Peyo zemřel. Ano, stripy, které jsou tak nějak bez ladu a skladu poskládány v knize "Šmoulové: 120 vtípků a jiná překvapení" nejsou dílem Peya samotného, ale osob, které pokračují v jeho odkazu a udržují ho naživu.
Nevěděl jsem, co mám čekat, ale hned ten strip na obálce vás dokáže celkem příjemně navnadit. Podobný bude humor i v celé knize, která kromě stripů samotných obsahuje i větší ilustrace. Někdy jsou samy o sobě strukturovány jako vtip. Tyhle ilustrace jsou těmi jinými překvapeními, o kterých se zmiňuje název knihy. To hlavní pak tvoří samotné stripy, které jsou vždy maximálně dva na stránku. To z nich děla stripy poměrně velkoformátové, což je hezké, na druhou stranu ne vždy je na nich něco, co by větší formát až tak podpořil. Daří se zachovat Peyovu kresbu, ale hlavně také charakter jednotlivých postav.
Právě charakter šmoulů, kteří se ve stripech objevují, je velmi často tím, co je podstatou vtipu. Hodně jsou zde vtipy s Lenochem a s Koumákem, což jsou postavy, které k tomu přímo vybízejí, nechybí ani Šmoulinka, Taťka Šmoula a Mrně, no a samozřejmě i další. Každý šmoula má určitou roli a ta je vyzdvižena, aby mohly některé vtipy fungovat. Na druhou stranu není podstatou vtipu vždy právě nějaká šmoulí vlastnost, ale prostě se jede i na vtipy, které by fungovaly v jakémkoli jiném humoristickém stripu. Tohle je trochu škoda, ale tak co si budeme povídat, stripy asi nebyly vytvořeny úplně za tím účelem, aby přinášely nějakou zásadní uměleckou hodnotu, ale nadace, která spravuje Peyův odkaz, se rozhodla, že by bylo možné podpořit prodeje klasických alb, případně vydělat i na něčem dalším.
"Šmoulové" jsou dobrá obchodní značka, tak proč neudělat i stripy se šmouly? Myslím, že nad některými se pousmějete, což asi tak nějak stačí. Nebudete odrovnáni z toho, jak jsou jednotlivé vtipy promyšlené, ale sem tam je vidět, že myšlenka vyniká. To je v případě, kdy autoři využili šmoulí vlastnosti jako hlavní hybatele vtipu, což by měly mít stripy v první řadě. Na chvilku je tohle kniha, která vás zabaví, ale myslím, že celkem logicky se tyhle stripy nějak moc nedostaly do povědomí. V dětských časopisech by se vyjímaly dobře, stejně tak i v této knize, ale něco zásadního navíc, co by z nich dělalo vlastní, smysluplnou sérii, zde tak nějak chybí.
Žádné komentáře:
Okomentovat