Vydalo nakladatelství Albatros v pevné vazbě v roce 2010. Vydání má 144 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Scénář: Ondřej Sekora
Kresba: Ondřej Sekora
Tomáš Prokůpek je pro český komiks nesmírně důležitou osobností. Ne, že bych to předtím netušil, ale to, co dělá tím, že se pídí po klasických dílech, která jsou vlastně prvotinami českého, respektive československého komiksu, hledá v archivech záznamy, originály a kopie a pak z nich skládá knihy a prezentuje nám pak naprosto zásadní národní komiksy, to je práce neocenitelná. Není to jen kniha "Dobrodružství Ferdy Mravence", jsou to i další knihy jako "Karel Franta: Kniha komiksů" a pak samozřejmě nespočet publicistické a teoretické činnosti. Vždyť právě jeho vinou jsou i v původním vydání knihy "
1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete" zastoupeny české komiksy. Samozřejmě byl i u toho, když se připravovalo české vydání a bylo možné přidat některé další kousky. Jeho práce - i když v tom není sám, jsou tu i jiní - je pro mě příkladem toho, jak by se měl podporovat český komiks, jak bychom se měli vracet ke kořenům a uvědomit si, že on tu komiks byl, je tu už strašně dlouho, jen jsme si ho nechali vzít.
Proč tak rozvláčný úvod? Tak především proto, že když jsem otevřel komiks "Dobrodružství Ferdy Mravence", vlastně jsem nevěděl, co mám čekat. Já jsem si myslel, že Ferdu znám, jenže animovaný seriál, který byl s touto postavou natočen, mi nedal ani trochu představu o tom, jak vlastně Ferda původně vypadal, jaký byl tenkrát ve 30. letech, když začal poprvé vycházet. Mám doma dokonce ilustrované knížky s Ferdou, ale je pravda, že to už je nějaká doba, co jsem je četl. A tak jsem naprosto s otevřenou pusou zíral na to, co se mi ve skutečnosti dostalo do rukou. "Dobrodružství Ferdy Mravence" jsou totiž knihou o mravenci, který není až tak morálně dokonalý, naopak je to pořádný šibal. Tím to jen začíná.
Příběhy původně vycházely novinově, konkrétně v "Lidových novinách" v letech 1933 až 1941. Jedná se o příběhy následující:
- Ferda Mravenec (původně vycházel v roce 1933)
- Ferda Mravenec a syn (vycházel v letech 1935-1936)
- Ferda Mravenec v cizích službách (1936)
- Ferda se vrací do mraveniště (1937-1938)
- Ferda bude vojákem (1938)
- Ferda a Jeminánek (1938-1939)
- Nové příběhy Ferdy Mravence (1941)
"Fearda Mravenec" je poměrně tradiční formu stripu, kdy příběh je většinou vyprávěn na dvou řádkách, povětšinou je rozložení panelů 3 panely na řádek. Není to však striktně dodržováno. Záleží na příběhu - některý je rozložen do více stripů a je zde ještě návaznost. Jiný se uzavře na jedné stránce. Co je ale vždy dodrženo (tedy vždy až na "Nové příběhy Ferdy Mravence"), to je veršovaný text pod panelem. Je hezké si připomenout dřívější formy komiksu, kdy bubliny rozhodně nebyly něčím standardním, a to nejen v českém komiksu. Text pod panely je možné najít v podstatě všude, kde se komiks rozvíjel již v první polovině 20. století, případně dříve. Koneckonců, ani dnes to ještě není nutně forma, která by měla být zatracovaná, ale pravda, je spíše ojedinělá. Na experimentování se jedná o zajímavou možnost. Nutno ale říct, že rýmovaných textů v této podobě v komiksu mnoho nenajdete. Ani Ferda se ale nevyhnul bublinám a jeho "Nové příběhy" už jsou kreslené v podstatě jako klasický strip bez textů pod obrázky.
Zpátky k Ferdovi samotnému. Ten mravenec mě naprosto dostává. Je takový celkem volnomyšlenkářský, ale zakládá si na tom, že práce je důležitá. Nedělá mu ale problémy druhým ublížit, když je potřeba, a pokud dojde na naschvály, kterým je vystaven on, nebo jeho bližní, umí se pořádně bránit. Žádné "ty do mě kamenem, já do tebe chlebem". Tady se hraje pěkně natvrdo a Ferda to klukům vrátí i s úroky. Takové příběhy jsou vlastně všechny v sérii "Ferda a Jeminánek", kde se Ferda poprvé dostal mezi lidi a už není jen malým mravencem v trávě. Mimochodem stejně, jak se vyvíjí příběhy, tak se vyvíjí i Sekorova kresba. Při srovnání prvního a posledního stripu ani nebudete věřit, že je to ten samý tvůrce.
 |
| Ondřej Sekora (1899-1967) |
Co se Sekorovi musí nechat, to je skutečnost, že do komiksu, který nemusí být nutně primárně určen pro děti, i když je tak dnes chápán a předpokládám, že s tím záměrem byl kreslen, vpašuje sociální a politická témata. Dělá to s vervou sobě vlastní. Když dojde na válku, tak dojde na válku a lítají končetiny. Doslova. Tohle není jen roztomilý Ferda, tohle je Ferda, který vidí svět takový, jaký je, a dokáže v něm prožívat zábavná dobrodružství. Tohle je mimochodem další aspekt Sekorovy tvorby - neopakuje se. Pořád čtete něco nového. Každý příběh se soustředí na něco jiného, každý příběh Ferdu zavádí trochu jinam. Nádherná ukázka toho, jak byl český komiks bohatý a jak krásně může vypadat postava, když se jí dá duše. Ano, někdo by mohl naříkat, že Ferda není pro děti vhodný, ale tohle si nemyslím. Naopak, řekl bych, že je to něco trochu jiného, osvěžujícího, a to i přesto, že to má na krku osm křížků.
Žádné komentáře:
Okomentovat