#497: Parazit IX9: Life in Quarantine - 10 %

Parazit IX9: Life in Quarantine

Vydal HB Print v brožované vazbě v roce 2013. Vydání má 80 stran a prodává se v plné ceně za 200 Kč.

Scénář: Filip Drahokoupil
Kresba: Filip Drahokoupil a Jan Kubička

Těšil jsem se na tenhle komiks. Těšil jsem se na to, že objevím nějaký další zajímavý český komiks, který je navíc z roku 2013. Mohlo by se tedy jednat o současnou ukázku národních mainstreamových ambicí. Když jsem sešit jen tak prolistoval, trochu mi vadila kresba, ale naučil jsem se nesoudit komiks podle kresby hned na první pohled, i když jsem hned po prvním pohledu uvažoval, jestli je to skutečně kresba, anebo jenom úprava fotografií ve Photoshopu. Vzhledem k tomu, že jedna postava na několika panelech vypadá hodně jinak, výrazy aktérů se vůbec neshodují s tím, co říkají, respektive jak by se tvářit měli, dá se předpokládat, že varianta s fotografiemi je pravděpodobnější.

Když jsem si přečetl úvodník, trochu jsem i autora politoval za to, že mu nevyšel grant a že si musel komiks víceméně vydat sám, i když nějaké ty sponzory sehnal. To mu je třeba přičíst k dobru, protože chtěl svoje dílo vydat za každou cenu. To oceňuji a musím říct, že je to jediná věc, kterou na tomhle díle vyzdvihnu. Trochu jsem doufal, že tohle by mohla být jedna z těch knih, o kterých bych mohl říct, že by tak mohl vypadat český mainstream, ale když jsem si komiks přečetl, říkám jen to, že doufám, že to tak nebude, že se najedou i kvalitní věci, které si budou razit cestu mezi čtenáři. Protože, a já opravdu nemohu použít jiná slova, tohle je průser. A to ve všech směrech.

Ke kresbě už jsem se vyjádřil. Kromě toho, že bych docela rád věděl, jak vznikla, jinak je celkem snesitelná, když odhlédnete od toho, že obličeje jsou většinou divně deformované. Tohle by se ještě dalo celkem obstojně omluvit tím, že se autor takovou deformací snažil podtrhnout atmosférou díla. Proč ne, to beru. Že je to ve scénách, kde to není potřeba... no, to je věc druhá. Problém s kresbou je ale naprosto někde jinde. Ten vychází z toho, že komiks je trochu jiné médium než ilustrovaná kniha. A tím se dostávám k tomu, co mě na komiksu štvalo snad nejvíc. No dobře, ono je toho ještě víc. K tomu se taky dostanu.

Komiks je médium sekvenčního charakteru. To znamená, že obraz je zde od toho, aby také vyprávěl příběh. Jsou zde různé sekvence, v kterých se děj posouvá. To je jedna věc. Druhá je ta, že do těchto sekvencí mohou být vloženy i panely s textem. Před takovými čtyřiceti lety (ale i méně) si tohle tvůrci plně neuvědomovali, a tak rvali do panelů i texty, v nichž se přesně popisovalo to, co člověk viděl na ilustraci. Postupně se ale komiks vyvíjel, protože se našli tvůrci, kteří si uvědomili, že ani v mainstreamu není potřeba popisovat všechno. Pravda, i dnes se najdou scénáristé, kteří se derou dopředu, aby tam byl vidět jejich text, ten jejich přínos. Filip Drahokoupil očividně zůstal trochu pozadu, protože on přesně dělá to, co scénáristé v minulosti. Všechno popisuje. Ne jen něco, ale doslova všechno. U tohohle komiksu jednoduše nepotřebujete kresbu, protože text vám řekne všechno. Když se postava dívá, je napsáno, že se dívá. Je jasné, jak se tváří, přesto je to ještě potvrzeno. Takhle se komiks prostě nedělá. To už by bylo lepší vydat "Parazita IX9" jako román. Myslím si, že by to dopadlo lépe. I když...

To "i když" je lettering. A to je skutečně věc, která dostala hodně bodných ran a umřela ještě před vydáním. Filip si byl pravděpodobně vědom toho, že jeho lettering je nepřehledný - a to jsem mírný - a tak z každé stránky udělal mapu, kde máte šipky, abyste věděli, jak máte každou stránku číst, jak na sebe panely navazují. Hezké, jenže největší ironie téhle orientace je skutečnost, že se stejně ztratíte. Kromě toho, že jsou šipky podivně voleny a někdy opravdu není jasné, kde začít, tak čtení bublin je další věc. Není v tom žádný pořádek, ten si musíte najít sami na základě několik pravidel. Postavy se v konverzaci vždy střídají a postupuje se po směru hodinových ručiček. Nedělám si srandu. Aby ale bylo jisté, že lettering bude mrtvý, tak někdo zapomněl udělat korektury, což je opět trochu paradox, vzhledem k tomu, že korektor je v úvodu komiksu uveden. Kdyby tam bylo pár chyb, nic neřeknu, ale vzhledem k tomu, že nějaké chyby jsou snad na každé stránce, že jsou špatně uváděna jména, že z deseti hodin se odečítá 10:00:00, 10:00:59, 10:00:58, to už jsem opravdu rozdýchat nemohl. Já vím, že je to amatérský komiks, že ho vydal někdo, kdo si chtěl splnit sen, touhu, potřebu, cokoli, ale takovou prasárnu... Pořád je to prezentace člověka, a když už nic jiného, i kdyby byl příběh stupidita, tak aspoň na gramatice a chybách to můžu trochu vyšperkovat, respektive doladit. Jestli s tím měl Filip skutečně práci čtyři roky, tak podobnou publikací svou práci pořádně zazdil.

Abych ale nebyl až takový hnusák a pokusil se najít nějaká pozitiva, tak ta je možná hledat v příběhu. Je to celkem zajímavé sci-fi, kdy se ocitáme v určité verzi budoucnosti, kde se kombinují prvky noiru, apokalyptického sci-fi a thrilleru, navíc dostává zabrat také surrealismus. Tohle jsou rozhodně věci, které můžu. Navíc mi nedělá problémy, když se skáče v jednotlivých časových rovinách. Tohle očividně nedělá problémy ani Filipovi, který ale ke konci začínal mít pocit, že čtenář by to všechno nemusel pobrat. A tak se ukazuje, že čtenář je buď hlupák, anebo Filip jen špatný vypravěč. Druhá varianta se potvrdila v závěru, který je prostě moc zmatený, a to i přesto, že je zde všechno vysvětlováno polopaticky a některé scény se pro jistotu opakují, na některé strany je přímo odkazováno, už jen chybí, aby autor uvedl číslo strany. Takhle se spokojí jen s tím, že ta a ta scéna je někde v úvodu.

Ukázka komiksu s původním letteringovým písmem. To finální písmo je přece jen lepší. Na křídovém papíru se ale stejně špatně čte.

A to je všechno. Já vím, že jsem se do tohoto komiksu obul, ale kdyby si to nezasloužil, tak to nedělám. Třeba si z toho autor něco vezme pro své příští dílo, protože mi rozhodně nešlo o to mu komiks navždy znechutit. No, pravda, možná to tak vypadá. Ten příběh, kdyby se podal trochu komplexněji a ne rozsekaný do tolika malých kapitol by celkem fungoval, ať už si o finále budete myslet, co chcete. Tohle je ale komiks, který je v normálním prodeji a já myslím, že takové dílo by mělo mít určitou úroveň. Jenže tu nedělá jenom dobrá obálka, která může přitáhnout pozornost, ale všechny aspekty, které se tady prostě nepotkaly v dobrém rozpoložení.