Když jsem se prokousával - v dobrém smyslu - touhle čtvrtou knihou série "Bleach", uvědomil jsem si, jak moc z ní manga "
Motýlek" vlastně čerpala. Autor "Motýlka" použil celkem dost prvků z "Bleache", i když samozřejmě vložil i nějaké svoje vlastní. Přesto "Bleach" ukazuje, jak moc zásadní pro japonský komiks vlastně je. Jedná se o sérii, která utváří mainstream šónenu, tedy mangy pro náctileté mladíky. Není se moc čemu divit. Je tady všechno, co kluci chtějí. Zajímavý hrdina, který není jednoduše načrtnutý a s kterým je možné se ztotožnit, krásné holky s pořádnými vnady, a také akce. Tady si dovolím srovnání. Oproti takovému "Narutovi", který je také nesmírně akční, je zde akce mnohem přehlednější a snáze pochopitelná. Většinou a aspoň prozatím.
Předchozí příběh "
Memories in the Rain" se uzavřel, na minulost je třeba zase zapomenout, protože se musíme věnovat něčemu novému, něčemu, co zase trochu rozšíří tenhle svět. Na podobných mangách je od začátku patrné, že mytologie zde může být bohatá, ale ve srovnání s "Narutem", opět, mám u "Bleache" pocit, že tady se nemůže stát úplně všechno, protože základ je dán existující Soul Society, Hollow a Sběrači duší. Tyhle pojmy se budou dokola opakovat a rozvíjet se mohou pouze v určitém směru. V "Narutovi" může tvůrce hopnout v podstatě kamkoli, protože si nechá otevřené obrovské pole možností, což příběh může činit až příliš matoucím, pokud k tomu dojde. Vzhledem k tomu, že je "Bleach" také nekonečnou sérií, jsem docela zvědavý, jak bude Tite Kubo zvládat zápletky dál.
Abych ale neopomněl zápletku ani této čtvrté knihy, musíme se podívat na to, co v Japonsku, alespoň v tom, které je v manze prezentováno, běží v televizi. Tím, co tam můžeme naladit, je duchařský pořad, kterému vládne bizarně charismatická postava Dona Kanondžiho. Tenhle člověk uhranul čtvrtinu Japonska, doslova, a zrovna míří do té části Tokia, kde žijí naši hrdinové. Vzhledem k tomu, že i Ičigova rodina je do pořadu a jeho představitele zamilována, všichni se účastní natáčení, kde ale dojde k tomu, co nikdo nečeká. Objeví se skutečný Hollow. Kamery všechno zabírají a Ičigo se snaží, aby nikdo nepřišel k úhoně. Tím si získává nové přátele, ale také nepřátele. Jak se totiž ukáže v poslední kapitole, někdo je mu v patách.
Kniha "Quincy Archer Hates You" tak trochu mate názvem, protože stejný název má až poslední kapitola, kterou se nám otevírá nový příběh. Ten se před námi více rozprostře až s pátou knihou. Jsem docela zvědavý, kam nás to zatáhne. Vzhledem k tomu, že Crew vydává dvě poměrně mainstreamové japonské série, tedy "Bleach" a "Naruto", tak z toho srovnání zatím rozhodně lépe vychází "Bleach". Ano, je to dáno i tím, že duchové a démoni mě baví přece jen o něco víc než nindžové v provedení spíše pro děti. "Bleach" je dospělejší a stejně takový je i příběh. Čtvrtá kniha mě o tom přesvědčuje, i když ani v tomto případě za sebou nemám zásadní dílo, jen část rozsáhlého celku. Na tu další část se ale vyloženě těším.
Žádné komentáře:
Okomentovat