Musím říct, že po
druhém dílu, který mě rozhodně nijak neodrovnal, jsem měl tentokrát pocit, že ten příběh přece jen má nějaký význam a že Masaši Kišimoto nehraje jen na to, že ono to nějak dopadne, ale má předem připravený poměrně rozsáhlý příběh. Tohle je jednoznačně pocit, který jsem z druhého dílu neměl. Zde jsem měl hlavně pocit, že to chce být strašně cool, že to chce moc zaujmout čtenáře, a to v podstatě za jakoukoli cenu. No, tentokrát už to bylo lepší, i když pořád se nekoná to nadšení, které je sdíleno mezinárodně. Že bych byl na podobné věci už skutečně starý?
Základní dějová linie zůstává pořád stejná. Naruto a jeho dva společníci, Sasuke a Sakura, se mají od svého učitele Kakašiho, naučit umění nindžů, aby byli plnohodnotnými členy své vesnice. Kromě toho, že se musí zdokonalovat ve svém tréninku, je také třeba, aby plnili mise, které jsou jim staršími zadány. Mise, na kterou se dostali v minulém díle, není tak jednoduchá, a její pokračování následuje právě v tomto dílu. Kvůli jednomu mostu je v ohrožení mnoho životů. Opět se ukazuje, jak moc jsou Japonci ukecaní. Ani ve třetí knize nenajdeme finále příběhu, který se tvářil v podstatě jen jako jedna krátká epizoda. Masašimu se ale musí nechat, že dokáže finále jedné knihy komponovat tak, že se čtenář těší na to, co bude v dalším díle následovat.
Kromě toho, že se nám příběh přece jen posouvá - pomalu, ale posouvá - to nejlepší se nenachází v ději samotném, ale v jednotlivých postavách, které jsou nám sice na první pohled dobře představeny, ale ve skutečnosti o nich stále nic moc nevíme. Naruto a jeho motivy jsou poměrně jasné, vlastně o něm toho víme skutečně hodně. Ale jaké jsou Sasukeho motivy? Ten chlapec je velmi zajímavou postavou. A co Sakura? Bude jen ta, koho Naruto miluje? A co jejich trenér? Je tak skvělým nindžou, jakým se tváří, anebo je všechno jinak? Ne, odpovědi nedostaneme, rozhodně ne jasné, ale na druhou stranu autor nemlčí a postupně nám odhaluje nové a nové aspekty života svých hrdinů.
Tohle se musí Masašimu nechat. Se svými postavami si dokáže hrát a čtenáři je odhaluje postupně. Dělá tak zajímavým způsobem, pomaloučku, nevystřílí si všechny náboje, i když to tak mohlo po prvním dílu vypadat. "Naruto" nadále není mou oblíbenou mangou, ale už se až tolik nebojím, že by neměl autor v následujících knihách co vyprávět. Dokonce to vypadá, že by to mohlo být místy celkem drsné, a to je rozhodně něco, co dokážu ocenit. Hlavně pokud se týká odvahy autora v tom smyslu, co je ochoten všechno zobrazit. Tak jen tak dál a můžu se těšit na další díl.
Žádné komentáře:
Okomentovat