Když jsem se v roce 2009 dověděl o tom, že vyšla kniha "Romeo a Julie", a to v rámci projektu, který je nazván "Manga Shakespeare", musím říct, že jsem mnoho nadějí do té knihy nevkládal. No, ale "Romea a Julii" jsem si koupil, přečetl a docela žasl nad tím, že to rozhodně není takový průšvih, jak by se mohlo zdát. Naopak, uvědomil jsem si, že tohle je celkem zajímavá myšlenka, kterou se navíc podařilo převést do celkem fungující knihy, respektive několika knih. Skoro si říkám, jestli není škoda, že u nás vyšlo knih jen pár (čtyři), i když v angličtině se mohou těšit i z dalších originálních pojetí Shakespearových děl. Stojí tedy tenhle projekt skutečně za to?
Tak hodnocení si myslím, je poměrně vysoké. Vzhledem k tomu, že se jedná o adaptaci tak notoricky známých děl od tak význačného autora, dokonce si myslím, že je to hodnocení hodně dobré. "Sen noci svatojánské" je Shakespearovou hrou, která má v sobě patrně nejvíce fantazie ze všech. Prolínají se zde svět antický a svět fantastický, svět milenců a svět bláznů. Je to krásné dílo, které ukazuje rozdíly jak ve společnosti, tak i v chápání světa, v jeho vnímání. Ano, fantastické prvky jsou v podstatě jen proto, aby se umocnilo to, co se děje ve skutečném světě, nic to však nemění na tom, že právě ta imaginace dodává příběhu něco navíc.
Autoři verze pro projekt "Manga Shakespeare" šli v tomhle směru ještě o něco dál. Myslím s tou fantazií. Rozhodli se děj posunout do doby, kterou bych označil jako alternativní budoucnost. Jednoduše je to svět, který sice na první pohled vypadá jako antický, ale používají se zde monitory, videotelefony, apod. Jenže se stejně většina děje odehrává v lese a ono to v konečném důsledku zas tak moc alternativní není. Možná by bylo fajn, kdyby autoři zkusili zajít ještě o kousek dál a vytvořit něco hodně jiného. Pak by to dostalo naprosto jiný nádech. Jistě, mohlo by se stát, že výsledkem bude jen patlanice, která pustoší klasiku, ale na druhou stranu by vzniklo něco unikátního.
"Manga Shakespeare: Sen noci svatojánské" je zajímavou knihou, která se poměrně dobře snaží držet předlohy a rozhodně nic zásadního z příběhu nepostrádá. To bohužel vede i k tomu, že se nám prezentuje celkem zdlouhavý příběh, který rozhodně lépe vypadá na jevišti. Takhle příběh přece jen trochu ztrácí, místy je hodně statický a dokonce i nudí, protože člověk už se v tom začíná zamotávat. Navíc v tomhle případě by se hodilo přehrávání, pomocí mangy například formou zjednodušovaných kreseb při emotivních scénách, ale to se neděje. Jediný, kdo skutečně přehrává, je Puk, a nutno říct, že scény s ním jsou těmi nejzajímavějšími. Na to, jak název "Manga Shakespeare" zní, je ale tohle pořád celkem dobré čtení.
Žádné komentáře:
Okomentovat