#541: Poslední Čech - 50 %

Poslední Čech

Vydal Netopejr v brožované vazbě v roce 2009. Vydání má 64 stran a prodává se v plné ceně za 149 Kč.

Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Petr Vyoral
Kresba: Petr Vyoral

Kdyby komiks "Poslední Čech" vyšel v loňském roce nebo letos, asi by se dalo na obálku napsat něco jako "Na motivy historických událostí, které zobrazuje i snímek Hořící keř". Možná by se pak jednalo o celkem zajímavou marketingovou možnost a komiks by se tak dostal mezi širší veřejnost. Jenže tenhle poměrně tenký sešit, který je snad více černý než bílý, s malou příměsí červené na obálce, vyšel již v roce 2009, a to v podstatě jako odpověď na 40. výročí smrti Jana Palacha. Ano, ten můj úvod poměrně jasně naznačuje, jakými událostmi se komiks zabývá.

Smrt Jana Palacha je i po tolika letech událost, která vzbuzuje neskutečné emoce. Je to pochopitelné. Co se musí v člověku stát, aby byl ochoten se pokusit o sebevraždu upálením. Není to pěkná smrt a přimět se k takovému činu musí být neskutečné. Snadné je pak pohlížet na Jana Palacha jako na cvoka, kterému prostě hráblo, a tak se škrtnul. Jenže, co když to skutečně udělal pro ideály? Co když svoboda a touha po ní byly tak silné, že se nemohl dívat na to, co se v Československu dělo, a chtěl udělat jedinou věc, kterou považoval za takovou, jež může něco změnit. Nezměnil nic. Režim nepadl jeho vinou, lidé se nepostavili komunistům proto, že by to byla jejich vůle, k revolučním snahám došlo až o dvacet let později, a co si budeme povídat, Československo samo nebylo příčinou pádu režimu.

Je Jan Palach mučedník, anebo blázen? Tahle otázka nikdy nebude zodpovězena a myslím, že je to dobře. Mluví se o něm, připomíná se výročí jeho smrti, jeho čin. Ať už byly jeho úmysly jakékoli, ať už byl psychicky zdravý, či ne, udělal něco, mluví se o něm a většinou právě v souvislosti s tím, že se jako jedinec pokusil něco změnit. Přijde mi až směšné, že se ho snaží odsuzovat lidé, kteří nemohou pamatovat nejen události z roku 1968, ale nejspíš ani komunismus - viz komentáře, které jsou doplněny za komiks a které byly uvedeny pod tímto článkem. Kromě toho, že je naprosto ubohé vidět, jak "vzdělaní" Češi píší, jasně to ukazuje na to, že jediné, co máme, jsou názory. Většinou na všechno, i když o tom nemáme ponětí, nezažili jsme to, nemůžeme to pochopit. Dokážeme však dělat borce, jak rozumíme naprosto všemu. Pak se opravdu nabízí otázka: Stálo Janu Palachovi za to, aby umřel pro takové lidi? Tohle je asi to nejzásadnější, co komiks přinesl.

I přesto, že se komiks zabývá zajímavou otázkou, nemohu jinak než to, abych šel s hodnocením poměrně nízko. Kresba je věc, která nemusí sednout každému, ale myslím si, že Petr Vyoral věděl, co dělá. Jeho zjednodušování je většinou ku prospěchu věci, podporuje dojem určitého odcizení. Ne nutně se však muselo jednat o záměr. Obsahově už komiks tak zajímavý není. Na jednu stranu chce autor ukázat Palacha jako člověka, který možná udělal chybu, na druhou stranu to v komiksu nedokáže dotáhnout do konce. Místy je "Poslední Čech" zbytečně zkratkovitý, a pokud nebudete znát historické souvislosti - což by, pravda, bylo celkem smutné - nedoceníte dosah události a její smysl. Na první pohled je pak rušivým prvkem lettering a opravdu příšerné bubliny. Tady by se určitě hodilo písmo ve stylu kresby s kreslenými a nikoli počítačovými bublinami.

Vzhledem k tomu, že se jedná o komiks v podstatě historický, minimálně proto, že se z velké části odehrává v letech 1967 a 1968, asi by bylo záhodno tomu trochu přiblížit i mluvu, protože místy budete mít pocit, že takhle lidé před téměř padesáti lety určitě nehovořili. Je tak vidět, že komiks vznikl především jako snaha reagovat na událost, možná i na článek, který je v závěru uveden a na který jsem zde odkazoval. Bohužel je to právě ta poslední stránka, tedy část překopírované diskuse, která řekne nejvíce. Na druhou stranu, jedná se pravděpodobně o výtah z této diskuse, která mohla být mnohem obsáhlejší, a nemusely zde být jen tyhle názory. I to je zavádějící. Ano, vracejme se k Janu Palachovi a jeho smrti - a případně také životu - ale asi bude lepší, pokud tyhle návraty nebudou znít jen jako výkřiky.