Kresba: František Kobík
Jak jsem psal v recenzi na komiks "
Příhody Malého boha", v knize "Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana" jsou v úvodu před samotnými komiksy dvě povídky. Ta první se původně jmenovala "TO", nyní je přejmenována na "Příchod Malého boha", a pak je zde povídka druhá - "Příchod bohů". Právě ta byla přetavena v komiks "Příchod bohů", i když je pravdou, že ona se část objevila už v komiksu "Příhody Malého boha". Vlastislav Toman pak pro komiks "Příchod bohů" vymyslel trochu komplexnější příběh, a i když pořád vycházel ze svých povídek, zašel už o něco dál a skutečně nechal bohy mezi Gron-c-chy přijít.
Příběh v podstatě pravěkých lidí se nám zde tak propojuje s příběhem pozemšťanů budoucnosti, kteří kolonizují i jiné světy než jen Zemi, předpokládám, že z důvodů přelidněnosti populace, i když přímo to zde řečeno není. Tato konfrontace je smyslem celého příběhu, který ale vede k mnohem zajímavější scifistickým, ale také filosofickým úvahám a otázkám. Stále nejsme dokonale schopni vysvětlit to, jak a kde se vzal vesmír, kde se vzal člověk a jak jsme se vyvíjeli. Evoluce je do jisté míry prokazatelná, ale co když zde bylo něco, co evoluci urychlilo.
A. C. Clarke a jeho černý monolit je jednou z možností, druhou může být existence mimozemské rasy, která nám s vývojem pomohla. A tohle přesně prezentuje Toman ve druhém díle své trilogie "Pod paprsky Zářícího". Staví člověka ze Země do role boha, který přináší méně vyvinuté civilizaci ony potřebné impulzy, aby se tato stala mnohem soběstačnější, schopnější, a to ve všech ohledech. Dva lidé - bůh-žena a bůh-muž - jsou astronauty z expedice, kteří mají Gron-c-chy naučit používat technologie, vyrábět a také obrábět. Jedná se v podstatě experiment, čímž se ale nabízí další otázka: Jaké právo má jedna civilizace zasahovat do vývoje jiné? Tohle jsou výborné prvky, které jsou například i stavebním kamenem takového díla jako je "Star Trek".
Vlastislav Toman podává skvělou českou podobu toho, jak je možné zasáhnout a ještě neuškodit. Nebo alespoň prozatím neuškodit, ale on se příběh ještě může vyvinout různými směry. Přiznám se, komiks zatím neznám tak dobře, ale myslím si, že on nepůjde až tak daleko, že by ukázal zhoubu toho, co může člověk přinést. Třeba se i pletu. Jsou zde náznaky toho, že by se tak mohlo stát. Musím říct, že i když za sebou komiks má vlastně už 40 let života, pořád je to něco, co mě dokáže oslovit, co mě dokáže nadchnout, a to i přesto, že je to dílo o deset let starší než já sám. Ukazuje se, že vědecko-fantastické myšlenky, které jsou zde prezentovány, stejně jako dobrodružná, místy až trochu detektivní zápletka, dokáží nadchnout v jakékoli době. Opět to vypovídá o kvalitě jak Vlastislava Tomana jako spisovatele, tak i o kvalitě kresby, kterou prostě obdivuji. Kobíkova zvířata a monstra jsou prostě skvělá.
Komiks "Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana" můžete
zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.
Žádné komentáře:
Okomentovat