Conan není zrovna postava, která by mě uchvátila. Tak před deseti lety jsem si půjčil v knihovně sebrané dílo R. E. Howarda - tak mě napadá, že je to dlouho, co jsem si nějaké čtení půjčoval v knihovně, no jo, kde jsou ty časy... - protože mě nadchla nějaká kniha s Conanem. Už nevím, co to bylo, ani proč jsem si Howarda dohledal, ale možná to bylo i ve spojitosti s tím, že to byl dopisní přítel H. P. Lovecrafta a já toho legendárního Conana chtěl poznat hned od zdroje. Po několika povídkách jsem Howardova Conana odložil, protože to bylo na jedno brdo a mě to prostě nebavilo. V tomhle je výhoda komiksu. I když vás to nebaví, většinou to není tak rozsáhlá kniha, abyste ji odložili.
Jenže s knihou "Conan: Dcera pána mrazu a další povídky" jsem žádný podobný problém neměl. Dobře, prolog mě hned tak nechytnul, protože jsem netušil, jakou to bude mít spojitost s Conanem, jako piráta ho zrovna moc nemusím, ale mohl jsem zůstat v klidu, byl to prostě jen prolog, který vytváří tu správnou atmosféru. Příběhy o Conanovi jsou vlastně legendou, a tak by měly být vyprávěny. Busiek (autor legendárního komiksu "
Zázraky") vytvořil zajímavé prostředí, kterým nás pak rovnou vrhne do víru dění v zasněžené oblasti, kde na nás čeká jen nebezpečí a smrt.
I když je v titulu knihy označeno, že se jedná o jednotlivé povídky, ve skutečnosti to není až tak pravda, protože příběh je celistvý a kompletní. Název bude pravděpodobně vycházet z toho, že Kurt Busiek skutečně vycházel z Howardovy povídky "Dcera pána mrazu", a následující kapitoly jsou spíše Busiekovou fabulací na zvolené téma. A daří se mu fabulovat skutečně skvěle. V popředí nechává skvělou Howardovu postavu, kdy Conan je nadále barbarem a má vlastnosti, které nejsou vždy tak obdivuhodné, ale stejně jsou prostě jeho. Je to barbar, je to trochu buran, ale pořád je to postava, která má více cti než ostatní.
Kurt Busiek se vydal cestou méně magie a více bojů, i když sem tam přijde řada i na ta kouzla. Kresba Caryho Norda je naprosto výborně zvolená, jedná se o kresbu, kde dokonale vynikají svaly bojovníků, jejich jizvy, ale i krása žen. Boje jsou naprosto úchvatné a přesně tak krvavé, jak být mají. Problém má Cary snad jen s obličeji, které v některých záběrech vyznívají prostě trochu podivně, těžko se poznává, že je to ta anebo ta postava. Přesto mu to nebrání v tom, aby skvěle vyjadřoval emoce, a to i v Conanově obličeji.
 |
| Autor Conana - Robert Ervin Howard |
"Conan: Dcera pána mrazu a další povídky" je výbornou knihou, jednou z těch, které by mě zase mohly přimět, abych tomuhle barbarovi dal šanci. Je zde rozvržen zajímavý svět, zajímavá mytologie, hraje se s legendami a tím, co je na nich pravdivého, jsou zde čestní muži i šmejdi a krásné ženy, které jsou většinou dobré, ale když jde o dcery boha ledu, může být všechno jinak. Tohle je fantasy, které nadchne a zabaví. Je to přesně to, co podle všeho Robert Ervin Howard chtěl - vytvořit svět, který je trochu lepší než ten náš, svět, kde je pořád síla to hlavní, co vám zajistí místo na slunci, a zrada je po zásluze potrestána. "Conan: Dcera pána mrazu a další povídky" je kniha, která asi zůstala nepovšimnuta, protože si jinak nedovedu vysvětlit, že nedošlo na pokračování. Docela by si ho série i česky zasloužila.
Žádné komentáře:
Okomentovat