Vydalo nakladatelství Julit v brožované vazbě v roce 1999. Vydání má 96 barevných stran a prodávalo se v plné ceně za 98 Kč. Časopis obsahuje následující příběhy:
- Útok na mravopočetnost (Scénář a kresba: Moroni)
- Bílé mračno, 2. část (Scénář a kresba: Luca Tarlazzi)
- Celie, první zážitky, 4. část (Scénář a kresba: Mancini)
- Kamenné srdce (Scénář: Thierry Smolderen, kresba: Philipe Marcelé)
- Zastávka na čůrání (Scénář a kresba: Alex Varenne)
- Dodo, dospívající..., 1. část (Scénář: Francis Leroi, kresba: Georges Lévis)
Dostalo se ke mně i čtvrté číslo tohoto magazínu a jsem tomu docela rád, protože jsem si alespoň mohl dočíst některé příběhy, které se otevřely v předchozích číslech. Vzhledem k tomu, že se další čísla dost špatně shání, tak mě trochu mrzí, že se zde jeden další příběh na pokračování musel otevřít, ale tak nedá se nic dělat, alespoň je číslo zase bohaté jak na kresby, tak i na témata. Hned první kraťas je takovou, ač sedmistránkovou, tak docela dlouhou anekdotou, jejíž pointa není nijak silná, ale ženy, co chtějí znásilnit chlapa, a nakonec je to on, kdo trpí, mají něco do sebe. Kresba je tu hodně povedená, bohužel kolorování - jsou to pastelky? - už tak povedené není.
Hned další komiks je druhá část příběhu "Bílé mračno", kde se konečně dovíme, jak to dopadne s westernovou hrdinkou, která byla křivě obviněna a chtěla by se pomstít a nastolit tak spravedlnost. Luca Tarlazzi má skutečně výbornou kresbu, a i když je to místy opravdu jen prvoplánové, tak jeho hrdinky jsou prostě krásné. Navíc je tu onen příběh, který má smysl. Neříkám, že má hloubku, ale o něčem to je a já jsem rád, že se lidem stále líbí westernové prostředí, protože sám mám westerny hodně rád. Hned za "Bílým mračnem" se uzavírá i příběh "Célie", tedy alespoň v českém vydání. Pokud jsem našel údaje správně, tak Mancini nakreslil ještě dva další sešity. Celkem vytvořil čtyři, kdy první dva vyšly v prvních čtyřech číslech "XXX Comix". "Célie" je zde zakončena ve stylu, jako byla psána a kreslena doposud, v něčem je trochu odvážnější, ale jinak se jedná o klasickou černobílou explicitnost, která v tomto směru magazínu "XXX Comix" kraluje.
Takovou zvláštní podivností je krátká povídka "Kamenné srdce", u které má člověk pocit, že se jedná o něco, co má hlubší myšlenku, ale vlastně je to akorát o tom, že anální sex se Santou může trvat věčně. V komiksu jsou podivné skoky, které se mi moc nezamlouvaly, chyběla zde plynulost v přechodu mezi jednotlivými panely. Jako kdyby se pak ani nejednalo o sekvence, ale prostě jen ilustrace. Na druhou stranu ani text příliš neusnadňuje pochopení toho, co se děje a proč se to vlastně děje. "Zastávka na čůrání" (v časopise je v "čůrání" u s čárkou, ale to se mi opravdu psát nechce) je další taková srandička, a to hlavně pro ty, co mají rádi trochu toho fetiše. Ale klid, tohle snesou i ti, co jsou úchylní klasicky.
Poslední, co časopis obsahuje, je nový komiks na pokračování, který nese název "Dodo, dospívající...". Komiks se točí kolem jedné mladé dívky, která se snaží přežít ve válečné Francii roku 1942, kdy Němci mají zemi pod palcem a využívají krás toho, co Francie nabízí. Vzhledem k tomu, že krásy Francie spočívají také v ženách a "XXX Comix" je magazínem o komiksu erotickém, asi je jasné, na co se budou Němci zaměřovat. Příběh se soustředí na jeden bordel, kam mladá hrdinka nastupuje jako pomocnice, ale postupně se má vypracovat i na fajnovou pracovnici. To bychom se měli dovědět v dalších číslech, tak uvidíme, jestli se k nim někdy dostanu a jestli to bude stát za to. Číslo se vyznačuje opět tím, že lettering není nijak závratný, ale pořád lepší než třeba ve druhém čísle. Škoda, že se nepřekládaly i názvy přímo v komiksech. Je vidět, že šlo spíš o kvantitu než o kvalitu. No, a nakonec ani na tu kvantitu pořádně nedošlo. Alespoň ne dlouhodobě.
"
XXX Comix 1"
"
XXX Comix 2"
"
XXX Comix 3"
"
XXX Comix Speciál: Gulliveriana"
"
XXX Comix Speciál: Sex v Itálii"
Žádné komentáře:
Okomentovat