Kůstek se nám pomalu blíží ke konci a já pořád nějak nemůžu uvěřit tomu, že se to všechno uzavře v posledním, devátém dílu. Jeff Smith do téhle doby řeší některé věci poměrně rozvláčně a zaměřuje se na mnohé, co ani nevypadá, že by mělo nějakou zásadní souvislost s vyústěním příběhu. Ale možná se v tomhle pletu a ono všechno, co se tady odehrává, bude mít smysl pro finále, které by - tedy v tom českém případě - mělo nastat v září 2014. Konec se tedy blíží a já jsem na něj moc zvědavý. Zatím se ale musíme smířit s tím, že Kůstkové jsou pořád na cestě, která si s nimi někdy pohazuje sem a tam, a oni jsou nuceni jednat tak, jak jim to okolnosti umožňují.
Je krásné sledovat, jak je každý Kůstek jiný a jak každý má naprosto jiné záměry a cíle. Celá skupina, tedy Kůstkové, babička Ben, Trnka a také Barnabáš, jejich krysácký zachránce, cestují do Atheie, posledního místa, kde by bylo možné se bránit Locustě a pravděpodobně i zničení světa. V tomhle městě se Ferda dál snaží o to, aby byl prospěšný milované Trnce a babičce Ben a tím i zájmům lidí. Podfa, ten přišel na to, že Atheia je místem, kde by se mohlo nacházet zlato a kde by si mohl pořádně vydělat. Obálka knihy vůbec není přeháněním, ale odkazem na to, že se Podfa může stát velmi bohatým. No a nakonec je zde Švanda, který se nechá unášet událostmi a nadšením ostatních, především pak Podfovým, ale i on má tentokrát svůj cíl. Tím je ochrana Barnabáše.
Tyhle malé bytůstky se pak musí smířit s tím, že události, které nadcházejí, jsou mnohem větší než oni. Ale jako kdyby si to ani neuvědomovali a každý si šel za svým, ať už je to láska, peníze anebo ochrana jiného. Jeff Smith ale dobře graduje příběh, nechává zde stále onu "temnou stranu", která bublá pod povrchem, zaměřuje se na ni jen postupně, ale čtenář dobře ví, že něco zlého přichází. Nevíme však, co se stane, což je na příběhu skutečně krásné. I když možná tušíme, jak to dopadne, nevíme, jak toho výsledku bude docíleno a kdo všechno bude muset trpět. Poslední díl s sebou nese mnoho otazníků a já doufám, že ani s výsledkem příběhu se kvalita celého eposu nijak nesníží. Na tomhle dílu mě pak velmi zaujalo, jak si Jeff hraje s panely a že sem tam je využívá i trochu jinak, šířeji než doposud. Hlavně na scénách v městě je to patrné.
Jeffovi Smithovi se opět podařilo vytvořit správný mix humoru, fantasy a místy i hororu, aby to na čtenáře zafungovalo naprosto správně. Jen těch dějových linií je místy možná až trochu moc a já jsem měl pocit, že jsem neustále odváděn od toho zásadního. Ne, že by se mi to, co se děje kolem nelíbilo, ono to stejně k tomu závěru všechno vede, ale je to spíš takové ticho před bouří a já jsem hodně zvědavý, jestli Jeff tu bouři nakonec zvládl. Přesto, kdybyste se teď vrátili k
prvnímu dílu, uvědomili byste si, jak moc se ten příběh posunul a jak moc se všechny postavy vyvinuly. Hlavně na Trnce je to strašně moc vidět, protože ona prochází největšími změnami a je tou, kdo je vláčen osudem, stejně jako je tou, kdo bude muset osud vzít do vlastních rukou. Skoro mě mrzí, že se blíží konec, ale na druhou stranu jsem strašně zvědavý, jaký bude.
Žádné komentáře:
Okomentovat