Já jsem moc velká očekávání od tohoto komiksu neměl. "World of Warcraft 1" je marketingová věc na zakázku. V tomhle směru mě však série překvapila, protože je dobrá. Není to fantasy, které vás položí do kolen, ale na druhou stranu to není ani obyčejný standardní produkt, který by se dal očekávat. Komiks má příběh, má postavy, s nimiž se dá sžít, a i když je to místy prostě klišovité a mírně kostrbaté, vypráví se zde příběh, který nenudí. Samozřejmě, pokud očekáváte, že to bude pecka, že to bude pro dospělé, že to bude odvážné a jiné, potom nutně musíte narazit. Já jsem se ale dobře bavil a užíval jsem si onu lehkou naivitu a dětinskost od začátku do konce.
"World of Warcraft 1" je strašně moc poplatný hře a projevuje se zde i aspekt, s nímž se ve hře samotné také setkáváte. Putujete na nějaké místo, ale během toho, co tam putujete, se nic moc neděje. Až pak na místě dochází k nějaké té akci, plníte úkoly. Ano, "World of Warcraft" jsem hrál a měl jsem období, jen pár týdnů, kdy jsem mu docela propadl. To už je pryč a na hru jen vzpomínám a ani komiks mě nepřiměl, abych se k ní vrátil, ale přesto byl i tento jiný návrat do Azerothu příjemný. Na člověka padne nostalgie, vzpomene si na ty výpravy, na ztracené hodiny, které člověku vlastně vůbec nic nepřinesly. Zas ale ani nemám pocit, že bych něco zásadního ztratil. Snad kromě toho času.
Když jsem četl komiks, měl jsem pocit, že není nutně psán pouze pro fanoušky, kteří mají hru zažitou, ale myslím, že těm musí komiks sednout především. Ludo Lullabi se skutečně pokusil dodržet styl hry a komiks tak může vyznívat trochu dětinsky, ale to nakonec i samotná hra. Co je ale podstatnější, to je scénář, který nám předvádí jeden takový téměř nekončící quest, na který se vydávají tři postavy. Je jedno, že svět WoWka neznáte, protože v tomhle komiksu je vám představen poměrně zeširoka. Tím, že postavy putují s místa na místo, se seznamujete s různými oblastmi, s různými rasami, ale také třeba politickými vztahy mezi nimi. To vede k tomu, že se představuje skutečně funkční a soběstačný prostředí.
Příběh se zaměřuje, jak jsem řekl, na tři postavy, i když z prvních stránek to není jasné. Ze začátku jde hlavně o gladiátorské zápasy, ale právě díky nim se v otroctví jednoho trenéra a majitele gladiátorů ocitnou muž, který si nic nepamatuje a z počátku dostane jméno Žrádlo, pak je zde krvavá elfka Valeera a nakonec noční elf Broll. Sledujeme tyhle tři, jak prožívají různá dobrodružství a v tomhle díle jim jde hlavně o to, aby zjistili, kdo je Žrádlo. Vrátit paměť není rozhodně jednoduchá záležitost a děje se tak až po zdlouhavých peripetiích. Příběh má docela spád, i když zde jsou hluchá místa, kdy se prostě jen cestuje. Na druhou stranu, Simonson se snažil o to, aby se něco dělo a aby do dění bylo různorodé, na různých místech a v různých prostředích.
V úvodu je docela fajn předmluva s optimisticky naladěnými autory, ale přece jen je znát, že ruka Blizzardu musela do komiksu hodně zasahovat, protože studio prostě nemohlo pustit ven nic, co by se jim nezamlouvalo, co by jim nějak narušovalo mytologii, apod. To je pochopitelné. Překvapivě ale nedošlo k tomu, že by to bylo až tak moc na úkor příběhu. Ten se zde vystavuje poměrně zajímavý a z celkem malého se stává epický, ač pořád zaměřený hlavně na tři hrdiny. Komiks mě bavil, nemůžu si pomoct, navíc mi prostě sedla kresba, kde si Ludo dovolil některé záběry Valeery, které byly skutečně sexy. Hlavně se nezapomnělo ani na fanoušky a ani na ty, co nemají s hrou nic společného. V mainstreamovém komiksu je tohle fantasy dílko celkem příjemné počtení. Zábavné, to je všechno. Někdy to naprosto stačí. Výhrady by se pak daly najít v překladu, kdy okénka s českými názvy jsou zbytečná. Stejně ta místa znají hráči hlavně v anglickém provedení.
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazat