"Lupus 2" je za mnou a musím říct, že ty pocity z celého komiksu jsou trochu lepší, než jak tomu bylo doposud, tedy u
prvního dílu. Jenže pokud jste si mysleli, že vzhledem k drsnějšímu závěru, který byl podle všeho jedním z nejzajímavějších momentů existenciálně laděného komiksu, by mohlo dojít ke zvratu a druhý díl nabere pořádné grády, budete docela zklamáni, protože se rozhodně změna žánru nekoná, tedy alespoň nikoli v tom akčnějším a nadupanějším smyslu slova. "Lupus" si stále jde svou cestou a je mu celkem jedno, že nemusí zaujmout čtenáře v širším spektru. Musím říct, že tohle mi docela imponuje. Autoři by měli dělat to, co je baví, protože vždycky se najde někdo, koho tím určitě osloví.
Frederik Peeters nebude špatným autorem, jen se rozhodl vyprávět specifický příběh a já mu tak nějak pořád nemůžu odpustit, že si zvolil sci-fi žánr, který v případě "Lupuse" prostě nemá opodstatnění. To, že se děj druhého dílu odehrává na planetě, kde jsou především důchodci a ta planeta je plná stromů a různé vegetace, je sice hezké, ale ono by to dobře sedlo i na Floridu a nic moc by se nezměnilo, pouze skutečnost, že příběh nemá nádech fantastiky. Mrzí mě, že potenciál tohoto světa nebyl zatím více využit. Jako alegorie na náš svět to není špatné, ale to se Frederik tolik bál být doslovnější a rovnou hrdiny šoupnout do skutečného prostředí? Kdyby se trochu osmělil, možná by to dopadlo lépe, navíc by bylo zajímavější, jak hrdinové utíkají pomocí skutečných dopravních prostředků. Že by se Frederik bál toho, aby jeho dílo nevyznělo moc tuctově?
Dvojice z prvního dílu se trochu obměnila. Tam, kde byl na začátku pouze Lupus a Tony, jsou teď Lupus a Sana. Okolnosti chtěli tomu, aby opustili planetu, kde se setkali a pokusili se najít útočiště na jiném místě. Tím se stala planeta "Necros", kde je spousta stromů, některé skutečně obrovské, a také spousta starých lidí, kteří možná nejsou tak bezbranní, jak se na první pohled zdá, a také oni za sebou mají určitou minulost, jak se ukazuje. V podstatě není ani tak rozdíl mezi mladým a starým člověkem. Jako kdyby ani jeden nevěděl, kam vlastně celou dobu kráčí. A když už má starší něco za sebou, tak se za tím ohlíží a může zjistit, že to vlastně bylo k ničemu.
"Lupus 2" je komiksem s velmi pomalým tempem, což je účelné. Stále se jedná o existenciální komiks, který se zabývá tím, jak by se vlastně měly postavy chovat, co mají dělat, ale především se snaží zjistit, co je jejich cílem. Nepodaří se jim to, alespoň v tomhle díl ne, protože jako kdyby zde nikdo neměl svůj vlastní cíl, jako kdyby všichni tápali, co to znamená žít a někteří dokonce zašli tak daleko, že to v podstatě vzdali. Jenže v tom je krása lidského ducha. Ono je možné překonat to, čím v současné době procházíme. Frederik Peeters se vydal meditativní cestou, proč ne. Jeho příběh není z nejzajímavějších, ale noří se do lidského nitra a dokáže prezentovat postavy, které mají hloubku, které jsou zajímavé. Navíc Sanu odhaluje jen postupně, pozvolna, čímž tahle postava neztrácí kouzlo. I když mě komiks zas tak nechytl, stejně doufám, že vyjde i třetí a nakonec i čtvrtý díl a že aspoň zjistím, jak to celé skončí a jak to autor zamýšlel.
Komiks "Lupus 2" můžete
zakoupit na stránkách nakladatelství Sýpka.
Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "
Lupus 1".
Žádné komentáře:
Okomentovat