Dan Jurgens, Jesús Merino, Vicente Cifuentes, Rob Hunter, Ray McCarthy, Pascal Alixe, Marco Rudy, Tom Raney, Elizabeth Torque a Mico Suayan
První díl této nové série - "
Superman 1: Cena zítřka" - v rámci "The New 52" (restart všech sérií DC Comics, se mi nijak moc nezamlouval, a tak jsem byl docela zvědavý na to, jak se s příběhy poprali noví scénáristé a noví kreslíři. Musím říct, že obálka se mi zamlouvala na první pohled. Kenneth Rocafort nakreslil skutečně parádního Supermana, navíc s výborně volenými barvami. Co se ale ukrývalo uvnitř? No, co si budeme povídat, poklad to nebyl. Alespoň ne takový, který by mě ohromil nejen svým leskem, ale také kvalitou jednotlivých diamantů. Těch příběhů je zde více, žádný skutečně velký co do počtu kapitol, ale ani v tomhle větším množství příběhů se nenašel jeden, který by skutečně vynikal. Dan Jurgens a ostatní jen ukazují, že mainstream jim jde, ale ne mainstream výjimečný. Vlastně ani ne průměrný.
První příběh je rozdělen do dvou kapitol s názvy "Do pekla a zpět" a "Outsider na Zemi". Jedná se o jeden příběh, kde se Superman utkává s novým záporákem, ale celé to tak nějak vyznívá do ztracena, že vlastně ani nevíte, proč tam ty dvě kapitoly jsou. Trochu se zde naznačí nějaký ten osobní příběh, přibude i sestra Lois Lane, kterou Clark zklame ještě předtím, než ji vlastně pozná, ale primárně by mělo jít o Helsponta. Tohle je jeho intro, jeho nástup. A pak si od něj dáme na chvíli pokoj, aniž bychom se o něm dověděli něco zajímavého, aniž by zásadním způsobem vstoupil do děje. Jen další frajer, co mu musí Superman nakopat zadek, akorát že tentokrát to moc nezvládne. Ale to nevadí, ono se vlastně nic moc neděje.
Příběh "Tajnosti a lži" je trochu rozsáhlejší, má sice dvě kapitoly, ale jeho dění se promítá hned do následujícího příběhu "Konflikt". V příběhu "Tajnosti a lži" má Dan Jurgens docela dobrý příběh, který je o tom, jaká je síla médií, která nemají žádnou odpovědnost k lidskému životu. Tohle je jednoznačně nejsilnější moment sbírky, který má bohužel jeden základní problém - Jurgens si zde vytváří naprosto nezajímavou postavu, aby na ni celý příběh našrouboval. Proč se objevuje postava, která nemá žádný hlubší smysl? Proč je to vlastně jen další epizodka? Ono se to chce tvářit, že se tím vlastně něco mění, ale následky pro další příběh jsou jen v tom smyslu, že se mohla rozehrát další epizodka s ruskou iniciativou. Ta začíná právě příběhem "Konflikt" a pokračuje druhou kapitolou "Domů".
Na těchto dvou číslech je opět znát, že se jedná jen o tuctový příběh, který v podstatě nic nemění a má jen zabavit čtenáře tím, že se alespoň něco děje. Když nic jiného, pomaličku se zde vyvíjí nový vztah Supermana, a to je vlastně to, co má v celém příběhu největší grády. Trochu smutné, co si budeme povídat, ale ono to tak u některých komiksů bývá, že ty vztahové prvky jsou zajímavější. Například u Spider-Mana je mám doslova raději. Když už jsme u toho Spider-Mana, tak mám pocit, že se nám Superman ve stěnoleza proměňuje, alespoň v tom smyslu, že se snaží hláškovat, neustále všechno komentuje a víc "slyšíme" mluvit jeho než kohokoli jiného. Nevím, osobně mi to k Supermanovi moc nesedí, stává se tím celkem tuctovým. Tenhle příběh má na první pohled trochu netradiční vyústění, ale pointa je zřetelná předem, protože jiná vlastně ani být nemůže, aby to úplně nevyšumělo do prázdna.
 |
| Obálka limitované edice |
Poslední příběh je speciál, který vyšel jako "Superman Annual 1", tedy výroční číslo s příběhem "Ochránce lidí". V tomto čísle se vrací Helspont, jehož přítomnost je stejně významná asi jako na začátku celé knihy. Strašně moc se zde mluví, jsou zde pěkné, velké i dvoustránkové panely, ale pouze se to snaží zastřít, že se vlastně nic nestane. Ano, rozehrává se zde určitá mytologie, ale tady se z ní nic nevytříská. Tohle je vlastně druhé Helspontovo intro a opět se s ním nikam neposouváme. Tak snad zase příště. Jsem docela zvědavý, jestli ještě někdo umí napsat dobrý příběh se Supermanem. Ne, že by to byla jednoduchá věc, naopak, ale v "New 52" jich zatím mnoho dobrých nebylo. "Tajnosti a lži" bohužel nejsou výjimka. Scénář je příliš klišovitý, příliš konvenční, nezajímavý. Nejsou zde posuny v ději, vše se děje jen proto, aby se něco dělo, ne aby se něco dělo jako následek. Jen touha hrnout na sebe další a další postavy bez ladu a skladu a pak se jich zase snadno zbavit ve prospěch jiných. Snaha o nějaký přesah je pak zabita příliš jasnou pointou anebo právě tím, že se to prostě jen stalo, příběh se uzavřel a jede se dál bez toho, aby byla dodržena kauzalita.
Žádné komentáře:
Okomentovat