Bohužel se stalo přesně to, co jsem očekával. Garth Ennis opět nezvládl koncovku a utnul sérii příběhem, který se strašně moc snaží být správňácký, frajerský a chlapský, ale ve skutečnosti je to jenom takové docela obyčejné finále, které by mohl napsat téměř každý. Je to škoda, protože Ennis to měl dobře rozjeté, postupně se v zajímavých příbězích zbavoval všech postav, ke kterým jsme si mohli udělat vztah. Už jen zbývalo to zakončit nějak pořádně, v duchu, v němž to bylo doposud. Jenže to by nesměl Garth napsat tenhle prapodivný osmidílný příběh, který dostal název "Zavíračka", což je název vskutku padnoucí a přesný, ať už v tom dobrém, anebo v tom špatném slova smyslu.
Tommy a Natt jsou vlastně jediní dva, co přežili, ostatní z party zabijáků jsou po smrti, pokud pomineme Hackena a Baytora, kteří jsou stálice U Noonana. Italská mafie na dvojici hrdinů - těch prvních - vypsala odměnu a navíc jsou zde ještě další, kteří se snaží oběma uškodit způsobem fatálním. V první řadě je to CIA, respektive jeden pošahaný agent, který si prostě usmyslel, že je něco víc. Garth Ennis zde staví klišé na klišé a hraje si s oblíbenými tématy. Snaží se nám tvrdit, že vychází z toho, co zde bylo v předchozích dílech, ale tohle není silný příběh jako například "
Stará páka". Tohle je celkem obyčejná akčárna, kde se na sebe vrší akční scény a různé postavy, ale s tím, že té akce nakonec tolik není. Komiks nechce vypadat moc tuctově, ale nakonec tuctovým je.
Ennisovi v tomhle příběhu nic nevychází, ani oblíbené flashbacky, které jsou většinou jeho silnou stránkou. Garth se potřeboval vrátit k tomu, jak se Natt a Tommy setkali. Potřeboval to skutečně on, protože pro příběh to až tak důležité není. Důležitější je to, co spolu tihle dva prožili v předchozích dílech. To samo o sobě utvářelo jejich vztah, ale i vztah čtenáře k těmto postavám. Proto došlo spíše k naplnění většího množství stránek než k tomu, aby měl příběh skutečně hlubší smysl a intenzívnější efekt. Ennis se dlouhodobě vyznává z lásky k akčním filmům a westernům a celá "Zavíračka" je vlastně projevem této jeho lásky. Je to fajn, je to pořád Ennis, ale je to jeden z těch případů, kde se opakuje. Navíc nemáte pocit, že do toho ze sebe vložil skutečně všechno. U poslední knihy je to docela škoda.
Konečně jsem dočetl další sérii, kterou psal Garth Ennis, a podobně jako v případě "Preachera" jsem i tentokrát cítil zklamání z toho, jak se příběh uzavřel. Tyhle postavy, které si člověk mohl celkem snadno zamilovat, si prostě zasloužily mnohem lepší finále. Ani poslední tři stránky to nezachrání, i když právě z nich je cítit přesně ta správná nostalgie, kterou měl člověk cítit většinu příběhu. Tohle je holt výsledek přehnaných očekávání, která jsem do posledního dílu vkládal. Ono to vlastně v konečném důsledku skončilo tak, jak jsem doufal, ale cesta, která k tomu výsledku vedla, je jednoduše nezajímavá. Za tohle by si Ennis zasloužil 50 %, ale proto, že dokázal udělat hlavní postavu ze šmejda - a pořád to bohužel musí řešit - mu musím dát trochu více.
Žádné komentáře:
Okomentovat