Když jsem se konečně dostal k tomu, abych si tuhle knihu přečetl (za pár korun v Levných knihách mi nevadil ani potrhaný přebal), nějak by mě nenapadlo, že je to skutečně o upírech, i když ten název to říká poměrně jasně. Od Jessicy Abel jsem ale nějaký horor nečekal, spíše vztahové drama s prvky komedie. No, zase jsem se tak nespletl, protože tohle je vztahový příběh, jen je ozvláštněn tím, že jsou zde upíři. Kdyby Abel se Soriou s tímhle přišli tak o deset let dřív, mohlo to mít úspěch, ale v době "Twilightu" tahle "jiná" variace na upíry prostě nemůže moc ohromit, protože v tomhle směru to zase tak nové není. Na druhou stranu, "Život mi pije krev" není ubulená romantika, ale celkem realistický příběh, který je utnutý v místě, kdy to začíná být zajímavé.
Co tedy najdete v komiksu "Život mi pije krev"? Tak v první řadě zde objevíte Dava, což je takový obyčejný kluk. Je to budižkničemu, který je líný, pracovat pořádně nechce, protože v tom nevidí žádný velký smysl, stejně jako ho nevidí ve svém životě. Vlastně ve své smrti. Dave je totiž upír, ale není to žádný borec, není to romantický hrdina, je to prostě jen teenager, který musí poslouchat svého zaměstnavatele/pána. Jediným světlým okamžikem v jeho temném nočním životě je chvíle, kdy alespoň zahlédne Rosu, mladou emo holku, do které se zamiloval. Jeho práce v malém nonstop obchůdku Poslední zastávka ale rozhodně nevypadá z těch, na které by měl tuhle alternativní kočku sbalit. Možné je ale všechno.
Jessica a Gabe jsou celkem schopní v tom, jak popisují vztahy, ale jednotlivé subkultury, které zde jsou, fungují prostě pro potřeby příběhu, nejsou nijak specificky vykreslené, spíše standardně. Stačí to, ale nevyniká. Na druhou stranu, proč subkulturu nepřijmout jako normální součást lidské společnosti a nesnažit se ji zbytečně vyčleňovat? Upíři přinášejí do celého příběhu trochu jiný prvek, ale stejně v tom budete vidět jen submisivní podléhání režimu, respektive zvyklostem, v kontrastu se "svobodnou" vůlí, která je vlastně také submisivní a ráda se podvolí. Líbí se mi, že se autoři na upíry podívali ještě trochu jinak. Nejsou to ani romantičtí hrdinové, ani děsivé příšery, ač to zvíře se v nich sem tam projeví. Především jsou to lidé, kteří se snaží zapadnout a nedávat moc najevo, jak jsou jiní. Postavy jsou rozepsány dobře, příběh sám o sobě tuctově. Jessica a Gabe pak vynikají hlavně dialogy, které jsou uvěřitelné.
Tenhle komiks by nefungoval bez kresby, která sice dává některým obličejům takový podivný výraz, hlavně Jerome je trochu nepříjemný na pohled, ale jinak Pleece skvěle zachytil příběh i atmosféru nudy, ztrápenosti, ztracenosti a hledání smyslu vlastního života. Kresba i příběh si dobře sedly, bohužel směřování děje a celkové finále jsou jen takovou variací na klasická dramata mladistvých, sem tam s nějakým tím vtipem a zvratem. Není to až tak jiné, jak by se to chtělo tvářit, je to naopak docela tuctové a konec nás nechá přešlapovat na místě. Je to škoda, protože jsem tak nějak čekal od celého příběhu víc. Je to fajn, ale není to něco, co by mě opravdu odrovnalo. Přesto jsem ještě chvíli po přečtení o příběhu a jeho smyslu přemýšlel. To je docela dobrá vizitka.
Žádné komentáře:
Okomentovat