Guy Delisle je člověk, díky kterému jsem si cestopisný komiks zamiloval. Mohla za to kniha "
Jeruzalém: Rok v rozděleném městě", i když hodně velký vliv na tomhle mém adorování cestopisného komiksu má i Tomáš Kučerovský. Docela jsem se těšil na to, až se seznámím s další knihou z pera a tužky Kanaďana Delisla, který později přesídlil do Francie, aby ale velkou část svého života strávil na cestách. Za to můžeme být rádi, protože právě díky jeho cestování můžeme číst zajímavé komiksy z míst, která se většině z nás nejspíš nepodaří navštívit. Jestli se nepletu, tohle je druhý komiks, který od Delisla u nás vyšel - první byl "Pchjongjang" - jedná se však o první cestopisný komiks, který Delisle vydal. Proslavil se však právě "Pchjongjangem".
Do Číny Guye zavedla pracovní cesta. Na tři měsíce se měl stát ředitelem animátorského studia v čínském Šen-čenu. Na první pohled se zdá, že to může být práce zajímavá, ale při druhém pohledu je tu až příliš mnoho prvků, které vám mohou celý zážitek zkazit. V první řadě je to skutečnost, že vám nejspíš nikdo nebude rozumět, protože anglicky tu skoro nikdy nemluví, a pokud, tak špatně. Vzhledem k tomu, že Šen-čen je výrazně čínský a je zde minimum Evropanů nebo Američanů, místní se na vás budou dívat jako na atrakci a vy si budete stále více připadat jako exponát v zoologické zahradě, jen s tím rozdílem, že váš výběh bude o něco větší. Dalším kritickým momentem je setkání s místním přístupem k práci i k životu.
Guy Delisle podává obrázek o místních obyvatelích v mírně cynickém tónu, který vyplývá z toho, že smířit se s přístupem jiných je někdy vyloženě složité. Guy tohle dokáže zachytit výborně a s nadhledem, a i když si většinou dělá srandu z místních, nevadí mu dělat si srandu i ze sebe. Některá specifika jsou však natolik jedinečná, že je člověk prostě musí zachytit. Takovým specifikem jsou například veřejné záchodky a vůbec vyměšování. To je docela síla pro člověka, který je zvyklý na příjemný, snadno ovladatelný a komfortní splachovací záchod. Guy dokáže zachytit takové maličkosti, které jsou zajímavé a jeho nadhled jim dává správný podkres. Sice mám pocit, že je místy celkem buran, co má problémy s vlastním zakořeněním, ale jeho přístup a kresby mi prostě sedí.
"Šen-čen: Cestovní deník z Číny" není tak rozsáhlým dílem jako "
Jeruzalém: Rok v rozděleném městě", navíc kresba není tuší, ale tužkou - uhlem? - což může na někoho působit jako trochu nedotažené. Jenže ono i touhle kresbou vynikne, jak krásné je tohle místo, jak jiné je, jaká je zde populace, jaká jsou specifika. Po téhle stránce kniha funguje dobře, i když si myslím, že je skoro zbytečné, aby byla v pevné vazbě. Paperback by jí také slušel, i s ohledem k formě a deníkovému pojetí. Nevadí, jen je to prostě dražší a dostane se to k méně lidem. Osobně bych docela ocenil, kdyby se i mezi našimi tvůrci našlo více těch, kteří jsou nadaní, cestují a chtějí se o své zážitky podělit právě prostřednictvím komiksu. Tahle forma mě prostě baví a dává mi zajímavé zkušenosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat