Jim Lee, páni! Když to před těmi sedmi lety u nás vyšlo, myslím si, že to musela být bomba. Konečně je tu zase Jim Lee, který dělal i "Batmana: Ticho". Tam je to přece jen hodně vyvážené příběhem i kresbou, i když i Loeb má v závěru trochu problémy s pointou. Navíc se Jim Lee v roce 2007 na českém trhu představil po boku Briana Azzarella, který si jméno udělal na jiných komiksech, ale hlavně, tihle dva dělali Supermana, který u nás do té doby prostě chyběl. Dostalo se i na Muže z oceli a chtělo by se říct, že to je příběh od dvou povolaných autorů. Nemůžu si však pomoct, i když se oba snaží, chtějí, aby to bylo trochu jiné, tedy hlavně Azzarello to chce, výsledek je pořád jen standard, který mírně překvapí stylem, jakým je vyprávěn.
Brian Azzarello má své momenty a většinu nejlepších vložil do série "100 nábojů". Najdete u něj dobré myšlenky, ale většinou dochází k tomu, že celkové dílo nějak nedopadne. Není to špatné, ale není to ani geniální. "100 nábojů" je výjimka, i když i tahle série má své slabé chvilky. Rozhodně jich není tolik. V případě příběhu "Pro zítřek", k němuž Briana dostal sám Jim Lee, jenž si scénáristu vyžádal, jak sám Brian popisuje v předmluvě, je třeba si uvědomit, že tohle je jeden uzavřený příběh, který byl ale pro vydání rozdělen na dvě části. Celkem logické jak z marketingového, tak i z tradičního hlediska. Tak tlusté komiksy většinou nevycházely - omnibusy přišly později a více jak 300 stran na jeden superhrdinský komiks je pořád celkem dost i dnes. Pochybuji však, že jako v případě komiksu "Batman: Ticho" "Pro zítřek" někdy vyjde v souborném vydání. Knihy se ještě nevyprodaly a ona ani kvalita není tak závratná. Právě rozdělenost ale mírně narušuje zážitek. Prostě potřebujete obě knihy, abyste si komiks maximálně užili.
Superman se nachází v pořádném srabu. Zpětně se dovídáme o události, která zásadně zasáhla do jeho života. Z povrchu zemského z nějakého důvodu zmizel snad milión lidí. Strašné, ale pro Supermana je to o to strašnější proto, že ztratil i svou manželku - Lois. Neví, kde je, stejně jako netuší, kde je zbylý milión zmizelých. Snaží se srovnat s touhle událostí tím, že pátrá a zároveň tím, že se snaží svěřit jednomu knězi. Právě v tomhle je forma vyprávění zajímavá. Je zde rámcový příběh s knězem, do kterého jsou vkládány jednotlivé epizody, v podstatě klasické bitky superhrdiny se záporáky, kde se ještě navíc zdá, že se řeší důvod, proč milión lidí zmizel. Příběh se přerušuje v polovině, a tak se navíc ještě může čtenářovi zdát děj zmatečný. Zase si ale nemyslím, že by byl Brian až tak špatný scénárista, že by to nezvládl svést do nějakého zdárného konce. Tohle je mimochodem další aspekt komiksu. Pořídil jsem si ho před několika lety, v době, kdy byl na trhu jen chvíli, ale absolutně si nepamatuji, o čem to vlastně bylo. A to si jsem jistý, že jsem ho četl, protože v té době jsem toho ještě neměl tolik, abych nestíhal číst.
Kresba Jima Leeho je skvělá. Jeho velké panely jsou prostě parádní, nedá se jim nic vytknout. On je skutečně ikona komiksu a ani se není moc čemu divit. Tohle je přesně to, co od mainstreamu chcete. Skvělé postavy, nádherné ženy, propracované scény. Nemůžu si pomoct, mně už tohle nestačí. Tohle je prostě kresba, kterou kopíruje až moc lidí, a i když je Lee pořád tím, kdo s ní přišel, je to takové uniformní a nějak tomu chybí duše. Krásné pozlátko, ale obsah tak nějak nulový. Jim Lee dává fandům to, co chtějí. Panely, které si mohou pověsit na zeď, kde se budou vyjímat skvěle. V komiksu "Pro zítřek" se kresba vyjímá skvěle, ale ani ten hezký obal nezachrání trochu zmatečný příběh, kde se to jen hemží různými nepřáteli, kteří se zde promenádují, aniž bychom potřebovali vědět, co jsou vlastně zač. Snad to rozuzlení bude stát zato.
Žádné komentáře:
Okomentovat